Článek
Studie Makota Fukudy (Science Advances 2025) opravdu potvrdila, že metformin působí i v mozku (všeobecně je přijímáno, že metformin snižuje hladinu glukózy v krvi přes játra a střeva), kde vypíná protein Rap1 ve ventromediálním hypothalamu, a tím pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi u diabetiků 2. typu.
Hnojivo pro mozek
Ale s neurogenezí, BDNF (mozkovým neurotrofickým faktorem), proteinem, který pomáhá přežití, růstu a diferenciaci neuronů (někdy se o něm mluví jako o hnojivu pro mozek), to nemá nic společného. Studie se totiž zabývala jen regulací glykémie u myší s vysokotučnou dietou. Nikde se v ní nepíše o nových neuronech v hipokampu (ani růstu spojení a přenosu signálů), o BDNF nebo o zpomalení stárnutí (a zapomínání) mozku u zdravých lidí.
Aktivita, ne pilulka
Neurogeneze v dospělém hipokampu u lidí je sice reálná, probíhá však velice pomalu a stále je diskutován její funkční význam. Nejsilnější stimuly pro ni (a pro BDNF) jsou pořád stejné: aerobní pohyb (běh, chůze, plavání), přerušovaný půst, nové učení a kvalitní spánek. Nikoli pilulka na cukrovku. Tenhle trend lenosti, že vše zařídí kouzelná pilulka, je zhoubou lidstva. Bez práce prostě fakt nejsou koláče.
Skvělý lék, ale…
Metformin je nepochybně skvělý lék pro diabetiky a má i nějaké vedlejší neuroprotektivní (ochranné) efekty, ale u zdravých lidí ho nikdo nedoporučuje brát „na ostřejší mozek“. Má také nežádoucí účinky (trávicí potíže, nedostatek B12, zátěž ledvin) a benefit pro kognici u zdravých lidí není prokázán.
Mentální supermani s cukrovkou
Článek bohužel populárně vytáhl jeden vědecký fakt, dramaticky jej překroutil, spojil nesouvisející věci a z faktu vytvořil sci-fi příběh o zázračné pilulce, novém elixíru duševního mládí.
Kdyby metformin skutečně dělal z diabetiků mentální supermany, museli bychom to už dávno vidět v ordinacích. Místo toho vidíme, že dlouhodobě špatně kompenzovaná (léčená) cukrovka naopak zvyšuje riziko kognitivního úpadku a demence. Právě kvůli zvýšené hladině cukru.
Marketink?
Zní to skoro jako reklamní článek pro každého, kdo se bojí zapomínání:
Berte starý známý metformin a váš mozek začne vyrábět nové neurony jako na běžícím pásu.
Až na to, že skutečnost je jiná. Stačí si porovnat, co přesně říká studie a co už si autor přidal sám.
A ještě doplňující poznámka k cukru:
Mozek a cukr
Mozek cukr (resp. glukózu) skutečně potřebuje, a ne zrovna málo. Je to jeho hlavní a nejrychlejší palivo. Rozdíl je jen v tom, kde končí hranice potřeby a začíná škodlivost.
Příjem z ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin je v pořádku, protože přichází pomalu, s vlákninou, vitaminy a antioxidanty.
Příjem cukru ze sladkostí, slazených nápojů a pečiva způsobuje prudké výkyvy krevního cukru a může vést k chronickým zánětům, inzulinové rezistenci i v mozku ("podpora" pro Alzheimerovu chorobu), snižování hladiny BDNF a oslabování neurogeneze.
Nepanikařte
Nejde o to, že by jeden zákusek „zabil“ mozek, pokud se zákusky, bonbony apod. necpete každý den.
A proč děti cukr milují?
Zkusme se na to podívat evolučně. Kde je mateřské mléko, zralé ovoce či med, tam dětský mozek vnímá, že je dobře a bezpečno. Instinktivně tak v období vývoje hledá sladkou a rychlou energii. Navíc jsou děti na cukr mnohem citlivější než dospělí.
Co však dříve bylo hůře dostupné a v přírodním stavu, je dnes extrémně koncentrované a pro děti je to past, a někdy i závislost (výrobci moc dobře vědí, na co se děti chytí). Přirozenou kompenzací u dětí je ale, jak jinak, zvýšený (sportovní) pohyb, kvalitní spánek atd.
Nicméně co bylo kdysi pro děti evoluční výhodou, je dnes spíše (koncentrovaně snadno dostupnou) nevýhodou.
Cukr jako takový však neškodí, nýbrž jeho nadměrná spotřeba, špatná forma ve stravě i čas konzumace. Sladké ráno, když si jdete třeba pak zaběhat, lépe zpracujete než sladké před spaním.
