Článek
Večer třífázový
Ukázka z komunální jednoaktovky o jednání zastupitelstva v jedné fiktivní středočeské obci (podobnost s reálnou situací čistě náhodná)
Starosta se hluboce nadechl a sundal si brýle. Dělal to tak po každé, když měl zastupitelstvu či veřejnosti přiznat něco nepříjemného.
STAROSTA: …čili podle tohoto výhledu by se měl počet obyvatel naší obce do pěti let zdvojnásobit.
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 1: Vy jste se zbláznil!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 2: Na to tu nemáme kapacitu vodovodu!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 3: Ani kanalizace!
NEVYPÁTRATELNÝ HLAS Z PUBLIKA: Fyjalo woctup!
STAROSTA: Ale vždyť já jsem si to taky nevymyslel. To vyplývá z územního plánu, který jsme tu schválili už před pěti lety, kdy jste v radě seděli vy! Jsme atraktivní obec blízko u Prahy, konečně se tu začalo stavět, tak hurá, ne?
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 1: Vy jste se zbláznil!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 2: Vodárna už bude totálně na hraně.
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 3: Ta ČOVka to nedává už teď…
NEVYPÁTRATELNÝ HLAS Z PUBLIKA: Fyjalo woctup!
STAROSTA: Ale vždyť každý nový obyvatel nám přinese nové peníze do rozpočtu. Stačí, když ho donutíme přihlásit se sem k trvalému pobytu.
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 1: Vy jste se zbláznil!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 2: Víte, kolik stojí výstavba nového jímacího vrtu a vodojemu?
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 3: I když dostaneme dotaci, tak na novou linku ČOVky padne roční rozpočet!
NEVYPÁTRATELNÝ HLAS Z PUBLIKA: Fyjalo woctup! (naléhavě)
Starosta si chtěl sundat brýle, ale pak mu došlo, že už je má sundané. Tak se aspoň hluboce nadechl. Pasáž jednání, v níž udával rytmus argumenty začínajícími na „ale vždyť“, mu nikdy nedělala dobře. Horší už byla jen pasáž, kterou uvozoval větou: „Pak je tu ještě jedna věc“.
STAROSTA: Pak je tu ještě jedna věc. Konzultoval jsem to s ČEZáky a bohužel říkali, že nová výstavba nám přešvihne i kapacitu distribuční sítě. Budeme muset postavit novou rozvodnu. Respektive s nimi vyjednat, aby ji postavili oni…
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 1: Vy jste se zbláznil!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 2: To dá rozum, ta čerpadla sežerou spoustu elektřiny!
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 3: A co teprve dmychadla!
NEVYPÁTRATELNÝ HLAS Z PUBLIKA: Fyjalo woctup! (naléhavě a už poněkud ochraptěle)
(konec ukázky)
Byli jste někdy na dovolené na Dolní Moravě na Orlickoústecku? Já ne, ale prý to stojí za to.
Tam jsem taky nebyl
Vyhlášené sjezdovky a běžkařské trati, Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, unikátní rozhledna Stezka v oblacích a samozřejmě Sky Bridge 721. Visutý most pro pěší, který byl donedávna nejdelším svého druhu, zařadil prestižní americký magazín Time dokonce mezi nejzajímavější místa planety.
Podle oficiálních čísel má Dolní Morava méně stálých obyvatel než Nerudova ulice v Praze. Portál geolokačních dat z projektu Kam dojíždíme však potvrzuje, že v turistické sezoně se v obci pohybuje až desetkrát tolik lidí (v zimě až 2000, v létě 3000). Graf vypadá skoro jako výroba elektřiny, že? To modré by klidně mohly být soláry. Pardon, profesní deformace…
Pohyb lidí na Dolní Moravě
Vleky, lanovky, hotely, wellnessy, restaurace, lyžařské školy, půjčovny, ale třeba také sněžná děla či nejrůznější turistické atrakce samozřejmě spolykají trochu víc elektřiny než lednice paní Dymákové či sporák pana Houžvičky. A proto se celé Králicko už několik let potýká s nestabilními dodávkami a pravidelnými výpadky proudu. Není to jen otravné, ale taky pěkně drahé. Jeden den bez elektřiny prý zarazí do jednoho hotelového účtu minimálně milionovou sekeru…
Už na konci roku 2021 proto instaloval ČEZ v Králíkách blíže nespecifikované zařízení (říkejme mu třeba filánž), které umí stabilizovat napětí v rekreační oblasti Dolní Moravy. To však vyřešilo spíše nárazové odběry při umělém zasněžování, takže oblíbený „brašuleho“ komentář k tomuto opatření by byl zcela na místě.
MEME Bude to stačit, myslíš?
Distributor si toho je vědom, a proto zároveň už delší dobu připravuje významnou investici, která by kapacitu sítí skutečně navýšila: výstavbu nového 110kV vedení k transformovně Králíky. Projektu za tehdejší půlmiliardu tleskaly i samosprávy. „Tato investice je pro rozvoj regionu velmi významná,“ řekl Deníku v únoru 2022 starosta obce Králíky Václav Kubín.
Vše se zdálo být elektřinou zalité, avšak zkušené oko mohlo už tehdy vyčíst z vyjádření mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárky Lapáčkové Beránkové cosi znepokojivého: „Zahájení staveb se předpokládá v roce 2025 a je podmíněno úspěšným majetkoprávním projednáním především trasy vedení 110 kV.“ Vedení má totiž vést skrz některé obce a případný odkup pozemků může výstavbu významně zkomplikovat a pozdržet.
Uplynul rok a půl, řekou Moravou protekl asi trojnásobek celé vltavské kaskády a Dolní Morava začala stavět pro změnu novou kanalizaci za 200 milionů korun. OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 3 hýkal blahem, ovšem jen do chvíle, než vyšlo najevo, že čistírnu odpadních vod s příkonem 160 kW nebude možné připojit na elektřinu. Hádejte proč, můžete třikrát.
Posuňme se nyní do závěru roku 2024. Idnes.cz zahajuje článek „jednookým“ příběhem (jedno oko nezůstalo suché) o tom, kterak „kdysi zapadlý kout východních Čech se zanedbanými silnicemi, vysokou nezaměstnaností či špatnou dostupností lékařské péče“ zažil za posledních dvacet let „nebývalý rozvoj díky novým sjezdovkám a hotelům“, ovšem dnes ho trápí nedostatek elektřiny. Řešením má být nové vedení za 600 milionů (to nebude vysokohorská, ale spíš inflační/válečná/krizová přirážka, vlastně se divím, že není vyšší).
Upozornění: následující citace obsahuje drastické skutečnosti.
Jeden z černých scénářů byl, že si pořídíme dieselový agregát, který bude fungovat jako elektrická centrála. Zásobovací auto s naftou bychom tady měli neustále. Obec by to zruinovalo. Všichni jsme pevně doufali, že se to vyřeší, což se také povedlo.
Jak přesně se to vyřešilo, to už se z článku nedozvíme, ale každopádně se to „to“ evidentně vztahovalo pouze k té ČOVce, protože stop stav na připojování firem platí nadále (nejmenovaný potravinářský řetězec by mohl vyprávět). „První pomoc“ ve formě zdvojení stávajícího vedení 22 kV v oblasti by údajně měla být hotová už letos na podzim. U klíčové investice v podobě linky 110 kV však vyšlo najevo, že vyžaduje změny územních plánů několika obcí. Jsme stále na konci roku 2024 a investor už ví, že nezačne stavět dřív než v roce 2027…
Průtahy však poskytly místním obyvatelům dostatek času na to, aby se za dlouhých zimních večerů podrbali na bradě a položili si oblíbenou otázku „mámo a co z toho budeme mít?“ Posouváme se do jara 2025 a do hry nám vstupuje starý dobrý NIMBY efekt. Sociální sítě nažhaveny, CAPS LOCKY odjištěny…
Uznáváme potřebu posílení elektrické infrastruktury a chápeme důležitost modernizace přenosové soustavy. Nicméně jsme přesvědčeni, že řešení spočívající v nadzemním vedení VVN 110kV představuje nepřiměřený zásah do krajiny a životního prostředí naší obce Heroltice. Z tohoto důvodu požadujeme zvážení alternativního řešení v podobě uložení vedení do země, které: Minimalizuje negativní vizuální dopad na krajinu. Snižuje elektromagnetické zatížení obytných oblastí. Zajišťuje dlouhodobě udržitelnou infrastrukturu s menším dopadem na přírodní prostředí.
A tady už zařadím zpátečku. Určitě nejsem ten, kdo by měl místní poučovat, že „uložení do země“ může vyjít násobně dráž než nadzemní varianta, a dokonce z pohledu ochranného pásma i zatížit území v přinejmenším srovnatelné míře. Protože v oblasti nežiji a ani jsem ji nikdy nenavštívil, nechci se zabývat ani vizuálním dopadem na krajinu. O elektromagnetickém zatížení se odmítám bavit úplně, protože nevím, co to je.
Chápu místní starousedlíky, že je turismus spíš otravuje (na druhou stranu jim ale přináší i docela zajímavou občanskou vybavenost). Chápu i developery, hoteliéry, či sjezdovkáře, že Dolní Moravu vnímají jako atraktivnější lokalitu než třeba Dublovice u Sedlčan (místním se omlouvám, výběr byl náhodný a sám žiji v díře, takže houby zle). A úplně nejvíc chápu distributora, který si nic z toho nevymyslel, ale chce se po něm, aby vše fungovalo a svítilo. Je to prostě ze všech stran zapeklité a řešení nebude jednoduché, nebude levné a rozhodně nebude hotové za týden.
Co nám to jen připomíná? No jasně, první obci v Česku došla šťáva, dočkali jsme se českého Utrechtu nebo, chcete-li, českého Oranienburgu!
Tohle všechno máme
Rychlé připomenutí: Nizozemský Utrecht byl dlouhá léta výkladní skříní obnovitelných zdrojů či elektromobility. Bohužel ale nějak zapomněl, že dobrý obchod potřebuje i něco víc než jen výkladní skříň – také spolehlivé dodavatelské řetězce, funkční logistiku či kvalitní obsluhu zákazníků. A protože na to nezapomněl sám, ocitla se na hranici kolapsu celá distribuční síť Jižního Holandska. Obdobně v honbě za zelenou elektrifikací podcenil rozvoj energetické infrastruktury německý Oranienburg. Situaci má vyřešit nová rozvodna. Že čelí odporu a petici ze strany místních obyvatel, to by se ještě dalo ustát. Ale ty dvě ještěrky nalezené při průzkumu na pozemcích, kde se má stavět, to bude asi problém…
Sluší se zdůraznit, že na Dolní Moravě příčinou evidentně není Green Deal, ale překotný rozvoj turismu. Důsledky jsou ovšem úplně stejné, a proto je moc důležité, jak o tom celém příběhu budeme přemýšlet. Zda jen z pohledu Králicka a jeho aktuální energetické situace, anebo z pohledu Česka či střední Evropy a nadcházející energetické transformace.
V roce 2050 máme být uhlíkově neutrální. Za pouhých 25 let! Nejvyšší čas konečně udělat minimálně dvě nepříjemné věci: 1) poctivě vyspecifikovat, co všechno budeme muset vybudovat a předělat, 2) stejně poctivě si přiznat, že jsme s tím vlastně ještě ani pořádně nezačali. Opakuji to tu stále dokola: Dekarbonizace rovná se elektrifikace.
1) Elektrifikace vytápění
Česko se občas tváří jako velmoc v oblasti tepelných čerpadel. Platí to možná ve výrobě těchto zařízení, ale v jejich využívání jsme velmoc asi jako Slovensko v hokeji. V současnosti u nás běží cca 250 tisíc kusů a progresivní predikce hovoří o 434 160 kusech v roce 2030. To by chtělo, aby každý rok přibylo aspoň 36 000 čerpadel. Loňská realita však byla 27 000 a trh moc nejeví známky toho, že by se hned zítra pustil do nějakého spurtu. Na druhou stranu každá výměna palivového zdroje vytápění za tepelné čerpadlo (jakkoliv je z mnoha pohledů rozumná) zvyšuje nároky na distribuční sítě.
Progresivní predikce tepelných čerpadel
2) Elektrifikace dopravy
Jestliže v elektrifikaci vytápění máme trochu zpoždění, pak v elektrifikaci dopravy doháníme vlak, který vyjel už před týdnem. Podle progresivní predikce máme v roce 2030 jezdit v Česku 576 tisíci osobními elektrickými vozy. K začátku letošního roku jsme jich měli něco přes 36 tisíc. Jakkoliv je žádoucí zejména k městským nosům vyměnit spalovák za elektromobil a benzinku za nabíječku, výsledkem každé takové změny je opět zvýšení nároků na distribuční síť.
Progresivní predikce elektromobilů
3) Rozvoj OZE
Fotovoltaika je prakticky jediný dekarbonizační obor, který lze v Česku považovat alespoň za úspěšně rozběhnutý (s klausovsky zdviženým obočím). I tady se však rozvoj zadrhává, protože na střechách už začíná být trochu těsno a ve volné krajině už číhají odpůrci s vidlemi a peticemi. Ani těch 10 000 MW predikovaných do roku 2030 už nevypadá příliš reálně.
Scénáře FVE
O větrnících z pietních důvodů raději pomlčím.
Scénáře VTE
Každý solár a větrník připojený do sítě samozřejmě šetří palivo (uhlí, plyn, uran, biomasu). Zároveň však opět přináší zátěž na sítě samotné. A to mnohem větší než všechny ostatní dekarbonizační prvky, protože vnáší do systému významně decentralizovanou, nestabilní, neřiditelnou a dost často i obtížně predikovatelnou výrobu.
4) Bateriová úložiště
Ne, nepřepsal jsem se. Baterie sice stabilizují síť, na druhou stranu však jejich připojování opět klade určité nároky na rozvoj infrastruktury. Nedávno to dokonce potvrdil německý Spolkový soudní dvůr: „I když mohou celkově odlehčit rozvodné síti, instalace bateriových úložných systémů nemusí vždy přinést prospěch místní síti, pro kterou je poplatek za stavební náklady požadován.“ Asi není žádným překvapením, že v Česku jsme v oblasti baterek teprve na začátku a že i dosažení relativně konzervativních čísel bude celkem výzva.
Scénáře bateriových úložišť
5) Ostatní
IT, AI, klimatizace, chlazení, DSR, chytré sítě, chytré domácnosti, chytré firmy, chytré lednice, chytré obojky pro psy, chytré Horákyně… To všechno promluví nejen do spotřeby elektřiny, ale i do požadavků na sítě. Ta síť bude navíc po značnou část roku „měkká“, tzn. s nízkým podílem regulujících zdrojů, které hlídají frekvenci, napětí, setrvačnost, jalový výkon a další zbytečnosti. Budeme honit obrovské výkony ze severu na jih a ze západu na východ. A budeme střídat obrovské přebytky s obrovskými nedostatky.
První na ráně přitom nebude přenosová soustava, ale ta distribuční (východní Němci by mohli vyprávět už teď). V čem že to vlastně bude jiné než v současnosti na Dolní Moravě?
Ve finále bude úplně jedno, zda v daném území vyrostou hotely a lanovky a nebo celé kontingenty tepelných čerpadel, fotovoltaik či baterií. Čím dřív si přiznáme, že máme systémový problém, tím dřív budeme schopni najít rozumné řešení (a nebo upravit energetickou politiku tak, aby ten systémový problém nebyl tak veliký).
Samozřejmě se na to ale můžeme vykašlat a spokojit se s vysvětlením, že nedostatek elektřiny se týká pouze Dolní Moravy, kterou ovládli zlí turisté, a že řešením je jedno vedení, případně jedna nová trafačka. Pak se ale nedivme, že až zase někde spadne drát, zhasne půlka Prahy a pět krajů…
OPOZIČNÍ ZASTUPITEL Č. 1: Vy jste se zbláznil!
