Článek
Za jak dlouho takového stavu můžeme dosáhnout při prosazování současného jazykového konceptu? Angličtina se o to neúspěšně pokouší už desítky let a jediným výsledkem je zdevastovaná čeština a nutnost studovat další cizí jazyky. Tak má vypadat to ideální řešení pro odstranění jazykové bariéry v Evropě?
Naše národní jazyky nás omezují více, než si připouštíme
Na jednu stranu je celkem logické, že po lidech přicházejících do Česka s úmyslem dlouhodobějšího pobytu chceme co nejlepší znalost češtiny. Bodejť by ne, když se tito příchozí jinak s většinou Čechů nemají šanci slušně domluvit. Možná se domluví v zaměstnání, určitě ale pohoří u lékařů, na úřadech a mnoha dalších místech. Problém je v tom, že stejný požadavek na znalost jazyků po příchozích má každá země. Pokud se příchozí chce opravdu usadit, asi to dává jakýsi smysl. Pokud se ale určitá země stává pouze přestupní stanicí, kterou za nějaký čas zase opustí, logika požadavku na určitou úroveň znalosti národních jazyků přestává fungovat a je spíše bariérou pro vstup cizince do země a jeho plnou integraci do společnosti.
Zdá se mi, jako by se na tuto problematiku všichni dívali dost jednostranně. Pohledem těch, kteří jsou tu doma a chtějí po přicházejících cizincích, aby se přizpůsobili. Přitom i my jsme nuceni učit se cizí jazyky v bláhovém očekávání, že tím zastavíme naše zaostávání za západem. Zkoušeli jste se na to podívat pohledem Čecha, který by se chtěl usadit v jiné zemi? Nebo kdo by si, nedej bože, chtěl vyzkoušet život, práci, nebo drobné podnikání ve více zemích? Kolik dokážete zvládnout cizích jazyků alespoň na základní úrovni? Vždyť základní znalost je hrubě nedostatečná pro plné porozumění, a výborná znalost je dosažitelná pouze pro některé, po mnoha letech studia. Co když Evropa trvá na zastaralém a nefungujícím systému jazykového vzdělávání, které je pro nás spíše kotvou, nežli motorem?
Co nám způsobují všechny cizí jazyky
Každý cizí jazyk je taková jazyková kotva, která studenta prakticky uzavře do bubliny mluvčích tímto jedním národním jazykem. Ať už si vyberete jakýkoliv národní jazyk, včetně angličtiny, vždy se domluvíte jenom s menší částí světové populace. Je v pořádku, pokud se někteří do jazykové bubliny rozhodnou vstoupit sami z vlastní vůle. Ale rozhodně není správné, že většina lidí se musí podřizovat vůli druhých. Ať už vůli rodičů, školy, vlády, nebo potenciálního zaměstnavatele.
Když se podíváte na argumentaci pro cizí jazyky a pro angličtinu, jsou rozdílné. Cizí jazyky vám prý pomohou poznat cizí kulturu. Ruku na srdce. Zajímají vás cizí jazyky kvůli poznávání cizích kultur, nebo kvůli vlastní zábavě a prachům? Logičtější argument je pro angličtinu. Tu se učíme proto, že to dělají ostatní a že už je v ní mnoho mluvčích a obsahu, na kterém se můžeme vzdělávat. Avšak v podstatě nám české elity nařizují povinnou angličtinu, abychom bez jiné alternativy během studia i po něm museli Američanům královsky platit za služby a produkty, hudbu, filmy a další obsah na internetu. Čas námi věnovaný studiu cizích jazyků, oni věnují vzdělávání v tom, jak nás ještě více vyždímat z peněz. Kde je ten prospěch pro nás a naši zemi? Jak můžeme získat obsah, čerpat informace a komunikovat se zbývajícími ¾ světa, které neumí anglicky ani jiný námi zvolený jazyk? Jak takové kultury můžeme poznávat?
Vyřeší to jednou angličtina?
Zkuste si odpovědět sami na několik otázek. Byla by angličtina stejně rozšířená, kdybychom se ji nemuseli učit povinně na evropských školách? Kdyby nás firmy nesměli odmítat pouze na základě její neznalosti? Pokud by byla angličtina tak úžasným řešením pro usnadnění mezinárodní komunikace, neměla by se napříč všemi generacemi šířit zcela samovolně jako požár, který nelze zastavit? Nemělo by celé lidstvo mluvit výborně anglicky už dávno? Proč i přes mnohaleté extrémní protěžování angličtiny, stále na světě existuje možná 6 miliard lidí, kteří anglicky neumí? Nemůže to být tím, že angličtina není nic jiného než zcela nevhodná náhražka mezinárodního jazyka, která by bez nátlaku nebyla tam kde je?
Vyřeší to technologie?
Někteří říkají, že studium cizích jazyků se bude stávat stále zbytečnějším s tím, jak se stále zlepšují různé překladače. Při obchodním jednání to skutečně může fungovat. Dovedete si ale představit použití překladačů u spontánní zábavy? Při překřikování se ve skupině, při tanci, svádění, nebo v manželství? Možná to vše stroje jednou opravdu dokážou. Jde o to, jestli chceme čekat, až se technologie na tu úroveň dostanou. Angličtináři asi ano, ty už nic netrápí, ale co my ostatní? Jak dlouho ještě budeme muset čekat? A dočkáme se vůbec někdy? Pokud by měli být v dohledné době jazykové bariéry skutečně odstraněny pomocí technologií, proč je stále tak důležité učit se cizí jazyky?
Existuje vůbec nějaké ideální řešení?
Určitě ano. Znamenalo by to ovšem jít proti enormnímu tlaku politiků, podnikatelů i médií, kteří v zájmu nejbohatších zemí světa tvrdě prosazují jejich rodné, pro nás cizí, jazyky (angličtinu, němčinu, francouzštinu…). Svůj tlak opírají o zastaralá a ponižující hesla. Například jestliže heslo - „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“- označuje lepší lidi, kdo jsme potom my? Miliony Čechů, kteří umíme jenom svůj rodný jazyk? Ostuda národa? Nevzdělanci? Hlupáci? Zoufalci? Jak nás chcete nazývat?
Když už je úroveň angličtiny a cizích jazyků v Česku na tak příšerné úrovni, nebylo by lepší přestat tlačit na pilu a z nevýhody udělat výhodu, která z naší země udělá premianta a proslaví nás po celém světě? Vždyť stačí tak málo. Nepodporovat a netlačit na vytvoření nepřirozeného globálního jazykového monopolu, založeného na mizerné znalosti jednoho z národních jazyků. Nepodporovat ani plošnou mnohojazyčnost. Místo toho usilovat o rozšíření umělého jazyka, který by všichni Evropané měli stejnou šanci se naučit na výborné úrovni a využívat ho pro svůj vlastní prospěch. Když nic jiného, alespoň ho nehanit, když o žádném nic nevím…
Když se svět učí anglicky, logicky bude vždy hledat originální obsah v Americe. Když se svět bude učit umělý jazyk, zdrojem zábavy, obsahu a informací se stane celý svět. Amerika ztratí tuto gigantickou neférovou a nezaslouženou výhodu. Proč nám naši vlastní lidé upírají tyto možnosti a práva? Zkuste Američanům navrhnout plošné zavedení třeba španělštiny s tím, že se stanou lepšími lidmi a lépe si porozumí s migranty z Mexika. Uvidíte sami, co vám na to odpoví…
Nebo to vidíte jinak? V čem je pro tuhle zemi přínosem angličtina a cizí jazyky podle vás?
Toto je první článek z minisérie o Jazykové Revoluci s pozemštinou. Druhým rodným jazykem pro celý svět. Následující článek bude pojednávat o umělých jazycích.
