Článek
Mekintošku, už jsem zpátky! Tak kdepak jsi, chlapečku! Už vylez! Už můžeš! Nooo! Á! Herr Kapellmeister! To jsem vás nachytal, co? Hááá! Já jsem krank! My vás z toho brzy vyléčíme!
Slavná francouzská válečná komedie Velký flám (La Grande Vadrouille, 1966) byla až do promítání Titanicu nejnavštěvovanějším filmem ve Francii - přišlo na ni neuvěřitelných 17 milionů diváků! Velký flám se tak právem zapsal mezi nejlepší filmy všech dob. Nadčasový snímek sleduje trampoty tří sestřelených anglických letců, kteří se v roce 1941 zřítí do Němci okupované Paříže.

Klapka z natáčení Velkého flámu…
Před opuštěním hořícího letadla na padácích se Angličané dohodnou, že se sejdou v tureckých lázních a poznají se podle hvízdání zakázaného šlágru Tea For Two (Tý for tů end tů for tý…). Když seskočí, každý z nich si najde „svého“ zachránce - Sir Reginald (Terry-Thomas) dopadne do ZOO, kde se ho ujme hlídač (Milej pane, já mám šest dětí! Z toho padáku budou parádní košilky!), Peter „Mike“ Cunningham (Claudio Brook) pro změnu přistane rovnou na lešení lakýrníka Augustina Bouveta (Bourvil), který natírá fasádu kasáren SS.
A na střechu budovy Pařížské opery spadne z nebe třetí z posádky bombardovacího letounu Royal Air Force eskadry 261 - mladý letec s doslova nebezpečnýma očima a ostře řezanou tváří. Tomu chtě nechtě (spíše nechtě) musí pomoct svérázný, namyšlený a nesnesitelný Herr Kapellmeister, dirigent Stanislav LeFort. Tohoto cholerického mužíka fenomenálně (jak jinak) ztvárnil Louis de Funès.

Bourvil a Louis ve slavném filmu, scéna s větroni…
A od té chvíle už nevěřícně sledujeme, jak letci i jejich zachránci dělají jednu pitomost za druhou, prchají nádhernou krajinou francouzského venkova ke svobodě za linií, účastní se oslavy narozenin SS oficíra, pletou si postele, mění si boty, přestrojují se za Němce… „Je to komedie mého mládí. Až po dlouhé době, v dospělosti, jsem zjistil, jak velice promyšleně je to natočené. Rekvizity, dialogy, kultovní hlášky…“ rozplývá se v diskusi divák Tomáš.
„Jestli něco Francouzi opravdu umí, tak točit filmy, ve kterých si dělají srandu z Němců. Komediální talent pánů Bourvila a Funèse se v tomto případě netříská, ale naopak násobí. Je radost si Velký flám užít i po několikáté. To se prostě neokouká,“ zní další názor na válečnou komedii, která byla v americké distribuci uvedena pod poněkud podivným názvem Don't Look Now: We're Being Shot At!

Paruka „Kapelmajstra“ LeForta…
A zatímco pánové obdivovali herecké výkony, luxusní rekvizity, letadla, uniformy a zbraně, některé dámy po zhlédnutí Velkého flámu zajímalo spíše obsazení dvou mladých britských letců. „Líbí se mi Mike. Ten, co ho schoval Bourvil. Zato z toho druhého jsem měla husí kůži. Jak vybafl na dirigenta za závěsem, měl v ruce nůž, viděli jste ten pohled? Jak kdyby ho chtěl zabít a sníst! Opravdu jsem se otřásla. Potom dělal, že hraje na harfu, to bylo vtipné. Takový kolohnát a harfa! Kdo ho hrál?“ uvažuje diskutující Marie.
„Máte pravdu, také jsem se na něj soustředila. Je vysoký blondýn, přijde mi, že on měl hrát nějakého esesáka, ne britského letce. Každopádně je docela strašidelný, i když moc hezký. Uplatnil by se jako padouch v nějakém válečném filmu, to ano. Kdo ho hrál?“ ptá se Věra. „Líbili se mi oba. Legrace byla, jak toho MacIntoshe navlékli do ženského kostýmu z opery, dělal, že je prostitutka a lákal pány nad kanál. Potom je tam svlíkali ze šatů. To jsem se smála, moc mu to slušelo! Hezký kluk, opravdu. Když se usmál, tak jsem se ho přestala bát. Kdo ho hrál?“ táže se Petra.
Sestřeleného britského letce Alana MacIntoshe hrál Mike Marshall. Jaký je jeho osud?

Alan MacIntosh byl nejslavnější rolí Mikea Marshalla…
Vyprávění o životě „Mekintoše“ z Velkého flámu začíná v roce 1940, kdy slavná francouzská herečka Michèle Morgan (vlastním jménem Simone Renée Roussel, 1920-2016) odjela do Ameriky, aby zkusila prorazit v Hollywoodu. Překrásné a talentované herečce se ale ve filmové „zemi zaslíbené“ kariérně příliš nedařilo. Zato její osobní život byl v té době velice bohatý - Michèle mohla nápadníky přebírat vidlemi, jak se tak říká, až jí do oka padl Gerard William Marshall (1917 - 1994).
Americký zpěvák, kapelník, herec, režisér a producent se do šarmantní Francouzky zamiloval až po uši a v roce 1942 se konala velká svatba. Michèle si nechala na zakázku postavit velkou vilu na adrese Cielo Drive - kousek od jejího domu se pak stala ona brutální vražda těhotné Sharon Tate, kterou ubodala „rodina“ vraha Charlese Mansona!

Slavná herečka v roce 1946, kdy se narodil Mike.
Herečka rok po svatbě otěhotněla a William se mohl zbláznit radostí. Když na ni přišly porodní bolesti, nechal ji ustaraný manžel převézt do luxusní hollywoodské nemocnice Cedars of Lebanon, kde 13. září 1944 přivedla na svět kluka jménem Michael William Marshall. „Vidíte? Ano, náš syn, to je čipera! Z něj něco bude,“ ukazoval o dva roky později ostře sledovaný pár pozvaným novinářům malého hošíka, který se batolil kolem matčiných nohou - ale všichni si všimli, že úsměvy herecké superstar a jejího manžela jsou poněkud strojené!
Manželé totiž prožívali obrovskou krizi. William měl četné aférky a Michèle uvažovala o návratu do Evropy. V USA ji to zoufale nebavilo, filmování jí nešlo, stýskalo se jí - a v roce 1947 následovala žádost o rozvod. Malý Mike byl záhy „na roztrhání“ - matka ho chtěla vzít do Paříže, William jako rodilý Američan ostře protestoval. O syna se přetahovali tak vehementně, že musel zasáhnout soudce, který ponechal malého Mikea v USA v péči otce s tím, že za matkou může jezdit.

Otec William. Schválně, komu je Mike více podobný? Asi „odvšehokousek“..
William si ale všiml, jak těžce tyto tahanice nese křehká nervová soustava malého dítěte, zkrotl a své bývalé ženě slíbil, že sotva Mike vychodí prestižní soukromou školu, nechá rozhodnutí na něm. „Ať půjde za tebou do Evropy, nebo zůstane tady, já to pochopím,“ řekl na rozloučenou, a Michèle se v roce 1948 vrátila do Francie, kde teprve pořádně začala její velice dlouhá a bohatá herecká kariéra. Mike v USA osaměl, ale po boku otce nijak nestrádal.
William se záhy oženil s Micheline Presle a další macechou Mikea Marshalla se stala i samotná Ginger Rogers, kterou si velký milovník žen Marshall vzal v roce 1961! Opravdu zajímavá rodina, to musíme uznat! V Americe vychodil Mike základní a střední školu, dostal se na práva - a všechny letní prázdniny trávil u matky ve Francii. Jezdili na Riviéru, Mike řídil jachtu a užíval si francouzské prázdniny plnými doušky. Skvěle vycházel i s partnery Michèle Morgan: s hercem Henri Vidalem a slavným režisérem Gérardem Ourym, s nímž žila dlouhých 45 let!

Gérard Oury byl otčímem Mikea Marshalla (i když si jeho matku nevzal, všeobecně se to vžilo)…
Jak Mike dospíval, začala se kolem něj stahovat opravdová mračna mladých dívek i zralých žen. Sama Morgan v rozsáhlém rozhovoru popisovala svého syna jako „splněný sen každé matky“. „Můj syn byl v té době sportovec, atlet s bílými zuby. Typický Američan, ale přesto měl v sobě něco ze mě. Díky tomu kouzlu, nechci říct kouzlo, ale něco tam bylo, budil velký rozruch. Vysoký, má 190 centimetrů, usměvavý. Tak si asi dovedete představit, jak to muselo vypadat při různých večírcích a piknicích s mládeží,“ usmívala se herečka významně.
Syna také vodila na natáčení, kde jeden z režisérů jen tak žertem prohodil, jestli by si nechtěl Mike zahrát. A bylo vymalováno, jak se říká! Mike v USA oznámil tátovi, že se stěhuje do Paříže, zanechal studia práv a vrhl se na studium herectví v kurzech Raymonda Griarda, který ho učil i režírovat a psát scénáře. Mike Marshall má na svém kontě mnoho rolí, ale vesměs samé malé. I tak byl v každé zcela nezapomenutelný a říkalo se mu jen Ten hezkej kluk od Ouryho a Morgan.
Můžeme jmenovat například filmy The Phantom Planet, Fortuna, Hoří v Paříži?, La Parisienne, Nedám svou kůži lacino, Les Chemins de Katmandou, Frédéric II, Několik příliš klidných pánů, Sukničkář Colinot, Lady Oscar, bondovka Moonraker, Střípky lásky, Rána deštníkem, Věž rukojmí, Až do září, Nenávidím herce, Un métier du seigneur, Francouzská revoluce, Mister Frost, Eye of the Widow, La Grande Dune, Les Noces de Lolita, L'Américain nebo Fifi Martingale.
Charismatického herce s ostře řezanými rysy a naprosto nepřehlédnutelnou fyziognomií ale nejvíce proslavila právě role anglického letce RAF Alana MacIntoshe ve zmiňované komedii Velký flám. „Národností byl MacIntosh Kanaďan. Chtěl jsem ho pojmout jako veselého kluka, kterému válka vzala právě to veselé mládí. Najednou ho shodí doprostřed hnízda vos. A on se musí vyrovnat s novou situací. Ten film není jen komedií, i když jsme při natáčení lezli smíchy po čtyřech, hlavně, když Louis a Bourvil začali improvizovat,“ vyprávěl Gérard Oury.

Plakát k Velkému flámu z Japonska!
Dodal, že mu šlo i o ukázání hrůz války na příběhu obyčejných lidí, které světový konflikt uvrhl do mezní situace a proti své vůli museli bojovat nejen za svůj život, ale i za život úplně cizích lidí z jiné země. Popisoval také, jak se Louis de Funès ihned při představení herců v titulních rolích rozčílil: „Mike byl můj nevlastní syn. Jistě, proběhlo tam něco o protekci, brblal jako vždy. To jsme museli přejít. Záhy zjistil, že umí hrát (Mike), poté už si ho nevšímal, což byla pro mladé herce v souvislosti s tímto naším komikem vlastně ta největší poklona. Dokud ryl a protestoval, bylo zle. Když mlčel, věděli jsme, že ho vzal na milost,“
Herec Mike Marshall se rozhovorům vyhýbal. Neexistuje snad ani jedno zdokumentované interview, kde by alespoň trošku poodhalil své soukromí. Lační novináři se proto vyptávali jeho matky, která sem tam něco vypustila. Zmínila, že Mike bulvár nenávidí, protože jeden z jeho blízkých přátel se kvůli nějakému novinářskému honu a překroucení a nafouknutí celé situace pokusil o sebevraždu. „Když je někdo hezký, chytrý a bohatý, věrný, hodný a laskavý, musí si dávat pozor na lidi kolem sebe,“ zmínila herečka.

Hercova dcera Sarah je překrásná. A je mu i podobná.
Mike Marshall byl dvakrát ženatý: Poprvé si vzal Catherine Prou, s níž měl jedno dítě, poté se v roce 1966 oženil se Sylvií Elias, která jich porodila rovnou pět. Potomci Mikea Marshalla se jmenují Samantha, William, Deborah, Sarah, Peter-Morgan a Jessie-Lee. Michèle svá vnoučata hrdě vyváděla do společnosti a fandila Sarah v kariéře herečky a modelky. Mike se s rodinou odstěhoval do půvabného města Caen, kde si opravil starou usedlost a do Paříže odjížděl jen na natáčení.
Jenže kolem roku 2004 se zcela stáhl z veřejného života a omluvil se i z roztočených filmů a plánovaných projektů. „Jsem nemocný, ale nic to nebude, vrátím se. Omlouvám se,“ přišla do studií nicneříkající zpráva. „Vždyť je mladý, 59 let, co to je. To bude nějaká blbost,“ usoudili jeho kolegové. Jenže to nebyla blbost, byla to rakovina plic a než se kdo nadál, Mike Marshall ležel v nemocnici v Caen, kde 2. června 2005 ve věku 60 let zemřel.
Michèle Morgan syna pochovala na Cimetière de Deauville a přežila ho o celé roky - zemřela 20. prosince 2016 ve věku 96 let (narodila se 29. února, takže jí bylo vlastně čtyřiadvacet!). Po Mikeovi zbyly děti, vnoučata i krásné role, které dodnes baví svět. Tak jako britský letec Alan MacIntosh z jedné z nejkrásnějších komedií všech dob.

Mike zemřel velice brzy a náhle…
Zpracováno podle:









