Nová sociální dávka a její (ne)logika: Sto tisíc na účtě stále ve hře, ale dva byty nevadí

Nejen vlivem vysoké inflace se v posledních letech dostaly do středu pozornosti mnohých lidí různé poskytované sociální dávky (hlavně příspěvek a doplatek na bydlení a přídavek na dítě) a navrhované změny v systému těchto dávek a jejich přidělování. Zajímá mě, jak to nakonec s novou sociální dávkou dopadne, a tak se zájmem sleduji každou novou informaci, kterou nám média a ministerstvo poskytují.

V únoru představil ministr práce Marian Jurečka informace k nové sociální dávce, která má potenciál výrazně ovlivnit finanční realitu mnohých českých domácností. Jeho prezentace však vyvolala dost otázek.

Nová sociální dávka nahradí čtyři opakující se příjmově testované dávky – konkrétně přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.

Jednotná dávka se bude skládat ze čtyř složek, což dle tiskové zprávy ministerstva umožní poskytovat komplexní podporu rodinám v těžké životní situaci. Tyto složky budou zahrnovat oblast zajištění základního živobytí, pomoc při placení nákladů za bydlení, výchovu a péči o děti a v neposlední řadě pracovní bonus.

V nejnovějším rozhovoru na webu Novinky.cz ministr Jurečka zmínil, že se v současné době diskutuje o limitech finančních rezerv na osobu v domácnosti. V rozhovoru je uvedeno: „Ano, tam se bavíme o nějaké částce, která by byla na osobu v domácnosti na účtu. A nad ní už by člověk tím testem neprošel a musel by napřed využít tu částku. Jestli to bude finálně 100 tisíc korun na osobu v domácnosti, nebo to bude nějaká ještě jiná částka, to ještě řešíme.“

Suma 100 tisíc korun jako maximum úspor pro získání nové sociální dávky zazněla v médiích již dříve jako možný maximální limit úspor, který nebude moct pro účely testu finančního majetku přesáhnout.

V rozhovoru také zazněl jeho komentář, že většina Čechů nemá na účtu více než 100 tisíc korun, a tak se mu tento limit zdá jako rozumný, což dle mého názoru celkem naznačuje, že tento limit je skutečně brán jako možná hranice pro test majetkových poměrů v rámci reformy sociálních dávek.

Ano, neví se, jestli to nakonec bude či nebude 100 tisíc korun na osobu. Je ale zřejmé, že částka může na první pohled vypadat jako dostatečná rezerva, ale když se člověk zamyslí blíže, objeví se celá řada otázek a „obav“.

Už v únoru jsem ve svém článku Majetkový test pro novou sociální dávku: Cesta do pekel? Aneb když šetření přestává být ctností. Psala svůj názor na to, že zvažovaná varianta 100 tisíc korun jako horní limit úspor u první dospělé osoby v domácnosti (a u dalších dospělých maximálně 50 tisíc korun) mi přijde moc nízké číslo a rozhodně ne ideální. Také jsem uvedla ilustrační příklad osoby, které si myslím, že by měl stát (alespoň dočasně) pomoci (ve zkratce: dříve nadprůměrně vydělávající mladá žena, s hypotékou, najednou bez práce a navíc s nemocí, a ne, nemyslela jsem, že by za ní měl stát platit hypotéku, jak si to někteří komentující čtenáři vyložili).

Ministr totiž v rozhovoru také zmínil, že „Zvýhodněny budou zranitelné skupiny, kam se počítají například senioři, invalidé nebo rodiče s malými dětmi.“ O jaké přesně zvýhodnění se jedná, ale není jasné.

Dle rozhovoru s ministrem ale nejspíše nebude moje modelová osoba považována za zranitelnou, a tak asi bude bez šance na získání nové dávky, pokud bude mít úspory nad příslušný stanovený finanční limit.

V nejnovějším rozhovoru s panem ministrem také zaznělo, že z diskutovaného limitu budou vyjmuty úspory z penzijního připojištění a stavebního spoření. Tato rozhodnutí mi přijdou jako krok správným směrem, protože podporují dlouhodobé finanční plánování a zodpovědnost. Zvlášť co se týká penzijního připojištění, které stát podporuje různými způsoby a je v zájmu státu, aby si lidé spořili na důchod.

Na druhou stranu existují i lepší způsoby, jak zhodnotit své úspory a zúročit své prostředky (klidně zamýšlené i na bydlení) než stavební spoření, a tak je otázkou, zda právě to stavební spoření je pro spoření opravdu vhodné. Myslím, že by mělo být omezeno horním limitem a „dovoleno“ žadatelovi o novou sociální dávku jen do určité (štědré, ale ne přehnané) částky. Nedávalo by přeci smysl, kdyby jedinec směl mít na „běžném účtu“ pouze sto tisíc, ale na stavebním spoření klidně i 800 tisíc… Ano, uvědomuji si i výhody stavebního spoření, a proto jeho vyjmutí z majetkového testu „hotovosti“ hodnotím pozitivně.

Nicméně i nadále ve vzduchu visí otázka, jak bude tento limit aplikován na úspory držené mimo Českou republiku (ideálně asi mimo EU), v akciích a co bude s digitálními aktivy jako jsou bitcoiny (a jejich silně fluktující hodnotou). No a o tom, jak bude ošetřena doma držená hotovost by se dalo také (vtipně) diskutovat. Tak nějak předpokládám, že nijak (nebo čestným prohlášením).

Jako někdo, kdo se snaží pečlivě hospodařit se svými financemi, se nemohu ubránit pocitu, že nastavování finančního limitu je v mnoha ohledech problematické. Nejhorší mi však přijde znevýhodňování lidí bez vlastního bydlení.

U lidí, kteří se připravují na koupi vlastního bydlení a v současné době žijí v nájmu, působí dle mého názoru stanovování stotisícového (nebo obdobného) limitu jako nepřiměřené znevýhodnění. Vždyť sto tisíc Kč je méně než cena za jeden metr čtvereční bytu v mnoha místech ČR! Lidé, kteří si šetří na svůj budoucí domov, budou nuceni své plány odsunout nebo přehodnotit, zatímco vlastníci nemovitostí tento test „hotovosti“ budou procházet bez potíží? Je opravdu spravedlivé penalizovat ty, kteří si chtějí poctivě našetřit na vlastní bydlení? Nebo aspoň našetřit nutné zdroje pro získání hypotéky? Obzvláště problematické mi to přijde ve světle toho, že ani vlastnictví dvou nemovitostí nebude překážkou k získání nové dávky. Takže dvě nemovitosti v hodnotě 8 (nebo klidně i 20) milionů problém nejsou, ale našetřený milion pro koupi první vlastní nemovitosti problém je?

Dalším bodem k zamyšlení pro zákonodárce je otázka inflace. Jak jsme všichni v posledních letech zaznamenali celkem tvrdě na vlastní kůži, hodnota peněz se v průběhu let mění, a co dnes může představovat rozumnou rezervu, může být za pár let jen kapkou v moři. Inflace a růst cen životních nákladů tento problém jen prohlubují, a proto si myslím, že stanovení pevného limitu není tím nejlepším přístupem. Vždyť jen za dobu, co jsem doma s dětmi, je inflace přes 30 %! Jestli stanoví limit pro „hotovost“, určitě by bylo vhodné ho například jednou ročně „valorizovat“.

Během únorové prezentace k nové sociální dávce byla ministrem představena, jako jeden z modelových případů, tato čtyřčlenná rodina:

Na základě informace z prezentace by ale tato rodina mohla s novou dávkou dosáhnout na zhruba dvojnásobek.

Takže s novou sociální dávkou by mohla mít tato rodina měsíční příjem skoro 47 tisíc Kč, ale v úsporách jen těch 150 tisíc Kč (100 tisíc za prvního dospělého a 50 tisíc za druhého)? To mně osobně tedy přijde opravdu málo, vždyť je to jen o trochu více než trojnásobek jejich měsíčního příjmu, takže méně než doporučováno. Chce snad vláda tlačit takovéto rodiny do zadlužování na úkor šetření? Aneb když si půjčíme na koupi něčeho, co zas tak nepotřebujeme (například dovolená), tak je to pro nás lepší, protože si nebudeme vytvářet úspory a budeme tak i nadále dostávat novou sociální dávku. Nezbývá než doufat, že budeme i nadále schopni vše splácet.

Ačkoli diskuse o zavedení majetkového limitu pro přístup k sociálním dávkám je klíčová, existuje zde ještě jeden rozměr, který si podle mne zaslouží pozornost. Jedná se o situaci lidí, kteří se ocitnou v náhlé finanční tísni, ale jejichž potřeby nejsou nutně dlouhodobého charakteru. Například osoby, které se náhle ocitnou bez práce nebo čelí jiným výpadkům příjmu, mohou potřebovat krátkodobou podporu, aby se z této situace dostaly.

V tuto chvíli se může zdát, že systém, který preferuje určité skupiny, jako jsou důchodci, možná nezohledňuje dostatečně ty, kteří jsou „jen“ v obtížné situaci.

Jsem toho názoru, že je nezbytné, aby se v rámci reformy našel prostor i pro tyto jedince, kteří si zaslouží podporu pro překlenutí krátkodobých obtíží. Efektivní sociální systém by měl být schopen rozlišit mezi dlouhodobě znevýhodněnými a těmi, kteří potřebují pouze dočasnou pomoc. To vyžaduje jemné naladění kritérií a pružnost v reakci na různorodé životní situace. Nebo co alespoň zavést bezúročně půjčky od státu pro takovéto lidi, které by pak spláceli později dle svých finančních možností?

I nadále zůstávám na rozpacích. Jak můžeme najít spravedlivou rovnováhu, která neznevýhodní žádnou skupinu občanů? Jak můžeme zajistit, aby systém sociálních dávek podporoval ty v nouzi, aniž by penalizoval ty, kteří se snaží myslet dopředu a budovat si finanční rezervy? Proč by měl být zvýhodněný důchodce v nájmu (který měl celý život na to zabezpečit se) oproti mladému člověku (který se chce zabezpečit)? No dle nejnovějšího rozhovoru s panem ministrem to na mne působí, že lidé jako paní Adéla (73 let, důchod 22 tisíc a příspěvek na bydlení v nájmu 8 tisíc) si s novou dávkou nejspíš výrazně přilepší (pokud nebudou bydlet v luxusní Pařížské ulici v Praze).

Věřím, že to, co potřebujeme, není penalizace spořivosti a předvídavosti, ale podpora a motivace k zodpovědnému finančnímu chování.

Rozumím potřebě určité regulace a testování majetkových poměrů (opravdu nemá smysl, aby mohl dávku dostat někdo s milionovými úsporami a mnohamiliónovým majetkem, což se v současné době děje minimálně s příspěvkem na bydlení), ale zdá se mi, že současný návrh limitu 100 tisíc korun na osobu nepostihuje všechny aspekty problému.

Ministr Jurečka naznačil, že finální návrh bude zveřejněn za zhruba tři týdny, což poukazuje na jisté zpoždění (původně mluvil o březnu). Na druhou stanu další čas k zamyšlení, diskusi a paragrafovému sepsání může být ve skutečnosti přínosem – nabízí vládě více prostoru pro zvážení všech důsledků a hledání nejlepšího možného řešení.

S napětím očekávám finální představení nové sociální dávky a doufám, že to nakonec nebude šité horkou jehlou.

Je ale vůbec možné vytvořit systém, který bude spravedlivý pro všechny a který podpoří udržitelný rozvoj naší společnosti? Co myslíte?

Zdroje:

Rozhovor s ministrem Jurečkou:

Jurečka: Bydlení v Pařížské už dotovat nebudeme

Prezentace modelových příkladů nové sociální dávky:

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-modelove-priklady-chystanych-zmen-v-socialnich-davkach-komu-se-zvysi-a-komu-klesnou-40459656

Tisková zpráva MPSV z února 2024: https://www.mpsv.cz/-/mpsv-prichazi-s-nejvetsi-upravou-systemu-socialnich-davek-za-30-let-oceni-hlavne-rodiny-a-snahu-pracovat