Chybí Česku šest tisíc učitelů? Nebo jen odvaha?

Mimořádné šetření MŠMT potvrzuje, co mnozí ředitelé i zřizovatelé škol dobře vědí: české školství se dostává do personální tísně. Už dnes podle škol chybí více než 6 000 učitelů, a v příštích deseti letech se může nedostatek ještě prohloubit.

Více než 40 % pedagogického sboru je starších 55 let, průměrný věk učitelů se tak blíží 50 letům, u ředitelů škol dokonce 53 let. Do toho se vrství další problémy: přetížení a zhoršující se psychický stav učitelů, obtížné shánění aprobovaných sil pro klíčové předměty – matematiku, informatiku, přírodní vědy.

Devátý ročník základní školy je v tomto ohledu příznačný. Mnoho žáků i rodičů ho vnímá jako formální čekání na přijímačky. Bez větší přidané hodnoty, bez hlubšího rozvoje. A přitom právě zde držíme obrovský pedagogický potenciál. Působí zde 9 000 až 10 000 učitelů v přepočtu na plné úvazky. O třetinu více, než kolik pedagogů dnes chybí.

Reforma 8+2, kterou navrhuji společně s experty na vzdělávací politiku, přináší jednoduchý princip: zkrátit základní školu na osm let a nahradit devátý ročník dvouletým rámcem povinného všeobecného středoškolského vzdělávání. Není to žádná divoká revoluce, řada evropských zemí podobný model úspěšně používá.

Zrušit devátý ročník přitom neznamená osekat vzdělání – naopak. Znamená to „pouze“ přesunout jeho obsah tam, kde může být pro žáky přínosnější: do dvou let všeobecného středoškolského vzdělávání, které lépe odpovídá potřebám dnešního světa. Znamená to i opustit zastaralé pojetí školních stupňů, které dělí děti podle věku, ale ne podle jejich potřeb a možností dalšího rozvoje.

Reforma 8+2 zároveň přirozeně otevírá prostor pro generační obměnu sborů a modernizaci výuky. Mladí učitelé získají nové příležitosti. Děti budou místo pasivního opakování deváté třídy pracovat s novými kompetencemi v prostředí, které je blíž reálnému životu. Navíc zrychlíme vzdělávací dráhu – zatímco dnes mladí Češi často maturují ve 20 letech, v jiných zemích v tomto věku končí bakalářské studium či zakládají startupy.

Za pozornost stojí ekonomické přínosy Reformy 8+2. Analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukazuje, že pokud zvýšíme podíl žáků, kteří úspěšně dokončí střední školu, můžeme v dlouhodobém horizontu přinést veřejným rozpočtům až 18 miliard korun ročně. Ne úsporami, ale tím, že investice do vzdělávání konečně ponesou ovoce v podobě vyšších mezd, vyššího výběru daní a především nižší závislosti na sociálních dávkách. Školství potřebuje odvahu podívat se na jeho architekturu od základu.