Článek
Homoterium
Více známý jako dýkozubec, jehož ostatky se nacházejí mimo Evropu též v Africe, Jižní i Severní Americe, Africe a Asii. Žil v období pliocénu a pleistocénu a vyhynul asi před 10 000 lety. To není zrovna dávno. Bohužel je dost pravděpodobné, že právě člověk byl jedním z faktorů, proč homoterium nakonec vymřelo. Stejně tak to ale mohl zapříčinit nedostatek potravy ruku v ruce s příliš velkým množstvím jiných predátorů.
A jak dýkozubec vypadal? Stavbou těla byl podobný hyenám, hlava byla ale typicky kočičí, s dlouhými zploštělými tesáky. Díky nim také získal své přízvisko. V porovnání s více známým smilodonem (šavlozubým tygrem) byl drobnější, nikoli však menší. Předpokládá se, že vážil až 200 kg (smilodon 300 kg). Oproti americké šelmě měl též kratší tesáky (až 7,5 cm oproti smilodoním 28 cm!), širší nozdry, krátký ocas a delší lebku. Pravděpodobně se tedy jednalo o úspěšného sprintera. Živil se tlustokožci a kopytníky, ale při jeho velikosti mu takový průměrný homo sapiens nemohl činit problém (za předpokladu, že nebyl ve skupině).
Homoterium bylo nalezeno též na území Čech. Konkrétně v oblasti Stránských skal. Jedná se o první evropský nález tohoto tvora severně od Alp.
Hometerium nebo dýkozubec
Panthera spelaea
Další kočkovitá šelma, tentokrát z rodu panthera (neplést si se stejnojmennou kapelou!), spíše známá jako lev jeskynní. Se lvy ale pravděpodobně příbuzný nebyl. Stejně tak není zcela jasné, jestli skutečně obýval jeskyně. Žil ještě poměrně nedávno (před asi 12,5 tisíci lety) a obýval téměř celou oblast dnešní Evropy. Některé nálezy jsou též z okrajových oblastí Asie a Severní Ameriky. Za potravu mu sloužila převážně mláďata megafauny (mamutů, koní či srstnatých nosorožců) a jednalo se o vrcholového predátora.
Co do vzhledu mají vědci tak skvělý podklad, jako u málokterého tvora. Mezi roky 2015 - 2017 byla na Sibiři objevena těla mláďat tohoto druhu zamrzlých v ledu (a to včetně nepoškozených orgánů a srsti!). Stavba těla se částečně podobala té, jakou mělo již zmiňované homoterium. Konkrétní podoba se dá vysledovat i díky jeskynním malbám, na kterých jsou znázorňováni se střapcem na konci ocasu, a ne příliš výraznou hřívou. S délkou tři metry a váhou okolo půl tuny asi můžeme být rádi, že už se v Evropě nevyskytují. Vždyť i v porovnání se současnými největšími lvy (okolo 200 kg) jsou to hotoví Goliášové! I tak je prokázáno, že kožešina těchto monster byla našimi předky hojně využívána.
Na území Čech byly nalezeny kosti hned v několika jeskyních. Především v oblasti Moravského krasu.
Panthera spelaea - lev jeskynní
Rys ostrovid
Aktuálně největší žijící kočkovitou šelmou Evropy je Rys ostrovid (lynx lynx). Pobývá v oblastech Eurasie a nejtěžší doložený jedinec vážil 35 kg. S tím už bychom si v souboji jeden na jednoho sice poradili, ale zkoušet se to nedoporučuje.
Lynx lynx - Rys ostrovid
Ursus spelaeus
Nebo, chcete-li, medvěd jeskynní. Žil v Evropě a Asii a, jako všichni zde jmenovaní, i on se procházel po zemi v době čtvrtohor. Vyhynul před přibližně 24 tisíci lety, v období poslední doby ledové (období před 110 až 11 tisíci lety). Mnoho nálezů tohoto druhu bylo objeveno právě v jeskyních, díky čemuž také obdržel své druhové jméno. Podobně na tom je už zmiňovaný lev jeskynní. První doložené nálezy se datují už v roce 1774. Po světě jich bylo objeveno ohromné množství a při jejich velikosti se dokonce spekulovalo, že by mohly patřit opravdovým drakům. Ačkoliv se jednalo o všežravce, kteří rozhodně masem nepohrdli, převážně se živili rostlinami. To bylo pravděpodobně i příčinou jejich vymírání, kdy vlivem klesajících teplot nastal značný úbytek vegetace. Ale samozřejmě nesmíme opomenout ani lidský faktor a konkurenci mezi jinými predátory.
Ursus spelaelus - Medvěd jeskynní
Medvěd jeskynní byl v mnoha ohledech velmi podobný dnešnímu medvědu hnědému. Když pomineme velikost a váhu (ursus spelaeus měřil ve vzpřímené poloze 3,5 metru a vážil až 600 kg) hlavním rozdílem byla lebka. Medvěd hnědý má nízké ploché čelo, kdežto medvěd jeskynní měl čelo vysoké a strmé.
Ostatky byly nalezeny v jeskyni Sloupsko-šošůvské, v jeskyni Výpustek nebo v Kateřinských jeskyních.
Medvěd hnědý
I dnes se na území Čech pohybují medvědovité šelmy. Jsou to již zmiňovaní medvědi hnědí (ursus arctos), kteří po většinu roku obývají oblast Moravskoslezských Beskyd. Na evropském kontinentě dorůstají délky dvou metrů (opět v vzpřímené poloze na zadních) a váží do 350 kg. Prostě takoví malí bráškové medvědů jeskynních.
Ursus arctos - Medvěd hnědý
Crocuta crocuta spelaea
Hyena jeskynní je poddruh hyeny skrvnité, vyhynulý asi před 11 000 lety. Jak už název napovídá, i jejich ostatky byly hojně nalézány v oblastech krasů. Obývaly především oblast Eurasie a stejně, jako jejich současníci, i ony se živily především lovem a mrchožroutstvím. Jelikož se jednalo o zvířata žijící ve smečkách, nedělalo jim problém si k obědu ulovit třeba i srstnatého nosorožce. Poprvé byly kompletně popsány už v roce 1812 a ostatků se nalezlo opravdu mnoho. Vlastně jsou, hned po medvědech jeskynních, nejčastějšími fosilními nálezy čtvrtohor v Evropě. Zřejmě žily ve stejných oblastech jako lidé (a ne zrovna v symbióze). Důkazem toho je nespočet jeskynních maleb především z Francie, ale i nálezy lidských kostí s otisky hyenních zubů. Důvod vyhynutí pak byl obdobný, jako u výše jmenovaných. Nedostatek potravy, jiní predátoři, změna klimatu a vliv rostoucí lidské populace.
Crocuta crocuta spelaela - Hyena jeskynní
I vzhledem se hodně podobaly dnešním hyenám a samice byly větší než samci. Oproti hyenám skvrnitým se ale lišily delšími stehenními kostmi a samozřejmě rozměry. Crocuta crocuta spelaea mohla dosahovat váhy přes 100 kilogramů, výšky jednoho metru a délky 1,5 metru.
Protože je u tohoto druhu mnoho nalezišť (a nejen u nás), souhrnně zmíním jeskyně Moravského krasu, které jsou v tomto ohledu nejplodnější.
Hyena skvrnitá
Bohužel zde nemohu uvést žádný exemplář žijící v Čechách nebo alespoň v Evropě. Bude nám tedy muset postačit naše stará dobrá africká příbuzná. Jak už bylo řečeno, hyena skvrnitá (crocuta crocuta) má s hyenou jeskynní společného opravdu mnoho. Vlastně i délkou je na tom hodně podobně. Rozdílná je tak především výška (kolem 90 cm) a váha (do 70 kg). Jak tedy vidíte, ani v rozměrech to až tak ohromný rozdíl není. I když, těch 30 kilo navíc by jistě mělo své uplatnění.
Crocuta crocuta - Hyena skvrnitá
Homo neandrtalis
Člověk neandrtálský sešel ze světa před cirka 20 000 lety. Od homo sapiens se lišil v mnoha ohledech a dříve se mělo za to, že vyhynul pro svoji nízkou inteligenci a neschopnost se adaptovat. Pravdou ale je, že neandrtálci využívali stejných nástrojů, vyráběli si šperky, zbraně, dokonce prý využívali kartáčky na zuby a vyráběli si vlastní lepidlo. Také prováděli pohřební rituály, pravděpodobně využívali vlastní jazyk a, na rozdíl od homo sapiens, neholdovali migraci.
Právě jejich nechuť se přesouvat mohla mít velký vliv na jejich vzhled. Neandrtálci byli oproti člověku moudrému malí (okolo 166 cm u mužů), s krátkými končetinami a mohutnější stavbou těla (hmotnost se odhaduje do 80 kg). Což dává smysl, protože se pohybovali ve chladném klimatu a potřebovali mít co nejlepší schopnost termoregulace. Zároveň se spekuluje o možnosti, že některé typy neandrtálců už mohli disponovat světlou pletí. Dříve se přitom mělo za to, že blednutí kůže začalo probíhat až v době bronzové. Také je prokázáno, že mezi homo neandrtalis se vyskytovali jedinci se zrzavými vlasy a mohou být tak předky dnešních lidí s ryšavou kšticí. Křížení mezi neandrtálci a Homo sapiens konec konců nebylo nic moc neobvyklého.
Nejvýznamnější naleziště u nás se nalézá v jeskyni Šipka v severomoravském Štramberku.
Homo neandrtalis - člověk neandrtálský
Pokud jste dočetli až sem, moc děkuji. Pokud toužíte po dalších článcích z doby pravěku, můžete mrknout níže v odkazech. Taktéž potěší like nebo komentář, kam mi můžete hodit typ na příští téma. Nebo prostě jen klikněte v anketě pod odkazy. Ještě jednou díky a páček slimáček.
Anketa
Zdroje informací:
