Co má společného Česko s Orientem

Podívejme se na několik styčných bodů mezi Českem a Orientem, které se dají brát jako zcela unikátní propojení země skryté mezi horami, nepropustné jak myšlenkově tak kulturně, avšak velmi geneticky pestré, a zároveň kotlíku orientálního národů kdesi tisíce kilometrů za humny.

Carl Gustav Jung by řekl, že nic není náhoda, a zvlášť, když něco sedí na sto procent a dvě události se vzájemně podobají jako vejce vejci. Přesně to se stalo s prvním státním českým útvarem, dá-li se tak nazvat.

Jednalo se o Sámovu říši, která vzniká v roce 623 n. l., i když někteří historici ji posouvají poněkud dále. Přesně v tom období se v Saudské Arábii, zemi vzdálené od Česka zhruba na 5000 kilometrů daleko, formuje nový státně-náboženský útvar: islám. Klíčový moment nastává právě v době, kdy vzniká Sámova říše. Rok 622 je chvíle, kdy Mohamed své následovníky přesídlil z Mekky do Medíny.

Tato „islámská“ říše brzy přepíše mapu světa. Arabští cestovatelé dorazí až do Česka, i když o něm v podstatě všichni tehdejší historici mlčí, až na pár zmínek Římanů. Zde zanechávají spolu s kočovnými Avary a potomky íránských kmenů zvláštní dědictví.

O perském bohu Mithrovi v souvislosti s českou státností jsem psal zde:

Skutečností je, že Přemyslovci svůj rod a jeho autoritu propojili právě s perským náboženským rituálem, vzdáleným od jejich sídla na tisíce kilometrů. Proč tak činili? Měl tento rod nějaké orientální geny? Vše je možné, protože tehdy lidé migrovali daleko víc než dnes. Hlavně jejich kultury byly provázány a tolik se nebáli kulturní difuze. Což je šíření všeho, co jedna kultura vymyslí, do té druhé.

Představte si, že by česká společnost po 40 letech soužití s vietnamskou komunitou pokročila nejen tak daleko, že pár z nich v rámci strategie rovnosti obsadí do TV seriálů, ale přejala by i některé její nábožensko-kulturní prvky. Že je to nemyslitelné?

U Přemyslovců to byl běžný standard přejímat vzdálené kulturní a náboženské ideje. Proto, i když byli rodinně tak nesoudržní, přesto vydrželi víc než 400 let, a která česká rodina toto vydrží, i když se x-krát pohádá a vzájemně se škorpí po generace?

České pohádky jsou ve světě unikátní svým důrazem na přechytračení čerta. Snad jen pohádky srbské a zčásti litevské nesou podobné znaky. V českých však rys klamství, které se někomu vyplatí, převažuje. A navíc Češi se vůbec čerta nebojí. V germánské mytologii a jiných světových záznamech je naopak ďábel či čert v různé podobě včetně trolů či obrů důvodem k obezřetnosti. Jak se do Česka dostalo povědomí o tom, že se není třeba bát klamat a podvádět?

Na svědomí to mají zřejmě zoroastrovci, kteří Přemyslovcům darovali jeden ze svých rituálů. Spolu s ním však Češi převzali i jiné rysy perské mytologie a vyložili si je po svém. Drudž je avestský výraz pro klamství a v zoroastrismu znamená etický protiklad aši = pravdivosti. Démoni v tomto ohledu lidi pokoušejí. Jeden z nich je Zóhak, který slídí po světě, aby zklamnil pravdu.

Právě Češi nabyli ve světě nikoliv obdivuhodného sebevědomí. Je to patrné dodnes v jejich rodinných systémech, politických i kulturních. Lidé zde mají mylný dojem, že mohou převracet pravdu naruby, chlubit se tím a být za to chváleni. Musím vám k tomu dokládat nějaké příklady? Podívejte se, koho Češi volí a hlavně proč. On tak hezky lže, podvědomě si řeknou místní lidé a zvolí jej. To se přeci zrovna stalo a všichni ví, koho si zvolili. A proto to udělali.

Lež má pro Čechy větší atraktivitu než pravda. Nedá se říct, že by ostatní národy byly nějak pravdomluvné, ale na hlubší rovině si vždy sáhnou do svědomí a řeknou si, třeba Němci: Tak to je konec, co uděláme s naším zničeným průmyslem? Francouzi: Tak jak půjdeme dál s naší předstíranou vysokou kulturou? A Češi? Jak vytěžíme ze lži o sobě samých? Chápete ten rozdíl?

Narozdíl od Francouzů, kteří perskou mytologii ironizovali, například v Perských listech od francouzského filozofa Montesquiea, Češi na ní bezostyšně jedou. Ale platí za to cenu nejvyšší. Cenu myšlenkové a citové samostatnosti. Závislost na dělání ptákovin je pro Čechy víc než rodina a prosperita. To je to jejich rodinné heslo: „Sranda musí bejt, i kdyby dědu věšáli.“ A nejen to. Takzvané pravdoláskařství je už jen druhý rub té mince, jak se démonovi nastavuje zrcadlo pravdy.

Vliv na české myšlení je tedy očividně možné hledat v nepovedené introdukci perských myšlenek, které zde byly v cirkulaci od samotného začátku české státnosti, možná i dříve. Vyplatí se to Čechům? Jedna z mála pravdivých českých pohádek O houslích krále snů ukazuje krále a princeznu, kteří nechtějí vůbec nic dobrého udělat, ale chtějí si sami o sobě snít pohádku, že jsou králové světa. Nakonec skončí v barabizně, ale král snů dále hraje, a tak se dostanou do říše na hranici světů. Žijí v iluzi, že jejich život je nádherný, ale v realitě chřadnou. Tak to je efekt klamství Drudž, který lze pozorovat v Česku dennodenně. Věřte mi, něco takového jsem neviděl ani za svůj život v Africe. Tuto míru ideologické naivity nechovají ani africké kmeny, které žijí daleko od civilizace. Je to česko-perský unikát.

Také řada českých narativů, které se s železnou pravidelností opakují jako na běžícím pásu, mají svůj původ v orientálních plačkách íránského prostředí. Kdybyste žili v Teheránu či v Praze, měli byste možnost srovnání. Jsou to mediální výkřiky jako: zemřel v osamění, byl na vše sám, zemřel v chudobě, všichni na něho zapomněli. Mohu vsadit pětibábu, že když budete studovat mediální stream v Německu či Francii, takové soustavné zprávy zde nenajdete.

Česko bylo ekonomickou páteří pro řadu orientálních náboženských aktivit. Třeba ve Vimperku se vyráběl jeden z nejmenších koránů na světě. Celá kniha se vám vejde na jeden prst ruky. Ve Strakonicích se zase ve velkém vyráběly fezy do Turecka. Až do doby Atatürka, který v Turecku zastavil jakékoliv vnější prvky náboženské aktivity. Dodnes přepychové paláce Saudů zdobí české křišťálové lustry.

Znáte film Škola základ života? Zde si jistý student čte v dobrodružných rodokapsech a stává se to také jednou ze zápletek filmu. Právě takové blízkovýchodní dobrodružné příběhy psal Alois Musil.

Muž, který sic byl katolickým farářem, stal se na sklonku 19. století jedním z berberských náčelníků. Objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými nástěnnými malbami, které prokazovaly, že starověký islám nebránil tehdejším šejkům v zobrazování lidí. V roce 1922 spoluzaložil Orientální ústav v Praze a díky němu se již generace badatelů mohou znovu sblížit s Blízkým východem.

Někteří badatelé se domnívají, že určitý set genů především na jižní Moravě pochází z íránského prostředí. Vedla je k tomu historická fakta o íránských kmenech, které migrovaly až na naše území.

L. E. Havlík uvádí, že kořeny etnonyma marav-, marv- mag- a margh. lze najít v indo-íránském prostředí. Na východě Íránu se slovo Maravan používalo jako synonymum pro hrdina či vítěz.

Znovu zde je souvislost s již založeným islámem, který začal dominovat ve stejné době jako Sámova říše. V polovině 7. století islámský svaz rozbíjí mocnou íránskou říši a z ní zbyde jen poslední sásánovský panovník Jazdkart. Ten prý zahynul v roce 651 z rukou neznámého bojovníka. Zdá se, že události vzdálené tisíce kilometrů od Moravy a Čech na ní neměly žádný vliv. Ale znovu bychom se mýlili. Symboly na mincích, mísách, plastiky, i vzhled koruny posledních Sásánovců nacházíme v různých obdobách přímo na Moravě.

Hlavním rysem koruny byla ptačí křídla. Jazdkart prý ztratil svou péřovou korunu u místa nazývaném Mary. Místo se nachází na dnešním území Turkmenie. Protéká jím řeka Murgab. Od poloviny prvního tisícíletí zde bylo bohaté město Merv. Jeho obyvatelé byli nazýváni Margi, stejně jako Moravané v Xantenských análech z 9. století.

Právě slovo Moravan bylo nejspíš převzaté z Persie, aby podtrhlo sílu Mojmírovců. My jsme přeci vítězové. Je třeba chápat, že tehdejší panovníci, kteří začínali takzvaně z ničeho, se měli potřebu odkázat na něco většího, než byli oni sami. Na to, z čeho mohli vycházet a zosobnit si to. V tomto ohledu Přemyslovci nezačali úplně nejlíp s legendárním Oráčem, který ani nedooroal svou brázdu. Sedláky pohostil plesnivým chlebem a Kosmas Přemysla i jeho sedm mýtických následníků nepřekvapivě srovnal s dobytkem.

Proto Přemyslovci zoufale potřebovali jiný symbol moci, na kterém by mohli postavit svůj rod, a našli jej v Íránu. Pochopitelně, protože již Moravané se odvolávali na stejný zdroj autority. Chápu, že budou někteří čtenáři zklamáni, čekali více od slovanství. Ale na jeho bohy a rituály se nemohli zdejší obyvatelé spolehnout. I samotní ruští Slované si museli pozvat Vikingy, aby jim vládli, protože nábožensko-kulturně se vyprázdnili.

Narozdíl od Čech nejsou na Moravě žádné slovanské kmeny či knížectví, respektive nejsou zmiňovány. Moravané od začátku historie vystupují jako jeden národ či celek. To by souviselo právě s vlivem perského státnictví, zde se totiž za doby jeho největší slávy vystupovalo vždy jako jeden muž, a k perskému králi Kýrovi a Dáriovi naopak proudily davy zvenčí. Nepochybně to svědčí i pro to, že Velká Morava byla Velká daleko dříve než Přemyslovská říše.

Jedná se v případě některých Moravanů o potomky některých iránských kmenů? Orientální vzezření některých Moravanů i Čechů tomu nasvědčuje.

Pokud jde o pojmenování Čechů, Nestor ve své kronice z roku 1112 je používá na slovanské kmeny, které se rozdělily v Podunají. Ve 12. století je toto označení již běžné. Někteří historii se domnívají, že kmeny jako Češi se nalézají v záznamech již v 9. století jako Cinu, Cihu či Cichu. Další zase poukazují na kmeny Cissi a Zigchoi, které žily mezi 6. stoletím před naším letopočtem a 1. stoletím našeho letopočtu v severovýchodním Černomoří nebo dokonce až na íránsko-indickém pomezí.

Ostatně i v Čechách vládli Avaři, kteří byli takovými zprostředkovateli íránské kultury, až do doby Sámova svazu. Češi jsou prý oříšci Evropy, ale na to, jak jsou geneticky různí, jsou až moc myšlenkově jednotní a monotématičtí, pokud jde o jejich základní rysy a projevy.

Neexistují žádné přímé doklady, že by Češi nebo Moravané pocházeli z Íránu. Zato máme k dispozici dostatek sémiotických, archeologických a antropologických faktů, abychom mohli uzavřít, že český stát a Velká Morava se vyvíjely pod přímým vlivem Persie a jejího náboženského diskurzu. A relikty íránského myšlení zde zůstaly dodnes jako součást společenského chování a ideologického myšlenkového základu.

K jakému závěru lze na základě uvedených faktů dojít? Že jsou Češi rozhodně unikátem ve světovém měřítku. V poněkud zvláštním ohledu. Sami byli ovlivněni orientální kulturou či jí přímo formováni, snad nejvíce z evropských zemí. Protože jejich symboly státnosti, mechanika soudržnosti a narativy jsou přímo napsány jako z pera nějakého perského mudrce. Zatímco se o zlom krk snaží, aby je žádná jiná kultura či náboženský vliv zvenčí nezasáhl, jejich vlastní historie a současnost jsou křiklavými důkazy o opaku. A pokud by někdo rád obrátil skutečnosti jinak než jsou, je to jen znovu doklad o démonovi Zóhakovi, který zde řádí jako utržený z řetězu. Vypustil jej však daleký Írán a v Česku zdomácněl.

Zdroje:

Petr Charvát. Zrod českého státu. 2007. Vyšehrad.

Akbar Shah Najeebabadi. History of Islam. 2001. Dar-us-Salam Publications.

L. Havlík, Gens Moravorum, In: Strážnice 1946-1965, Brno 1966, s. 97 a násl., týž, Kronika o Velké Moravě. 1987. Brno

Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. 1985. Academia a Obzor.

Zdeněk Klanica: Čtyři tisíciletí geneze středoevropských etnik. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998.  1998. MNK, Brno.

https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-vimperske-korany-se-vyvazely-do-celeho-nejen-arabskeho-sveta-40167380

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-majitel-seznamu-ivo-lukacovic-zazaluje-babise-kvuli-sireni-lzi-40549692

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-komentar-nez-skoncila-deagrofertizace-prichazi-reagrofertizace-291621