Článek
Když novelu zákona schválí Senát a podepíše prezident, měla by platit od 1. května 2025. Obcím vznikne povinnost zajistit péči o tříleté děti v dětské skupině již ode dne jejich třetích narozenin, pokud nebyly přijaty do spádové mateřské školy. V současnosti platí, že děti bývají do školky přijaty, pokud jim jsou v období zahájení školního roku 3 roky. Nezřídka tak dochází k situacím, kdy děti narozené na podzim čekají na vstup do školky leckdy celý rok. Dítě například dosáhne tří let v říjnu, ale nemůže být z kapacitních důvodů přijato v září, kdy mu jsou ještě dva roky. Ve školkách totiž upřednostňují přijetí tříletých, před dvouletými. Rodině tak vzniká nemalá komplikace. Maminky se nemohou vrátit do práce, i když jim skončil rodičovský příspěvek. Jsou sice rodiny, které se spoléhají na hlídací babičky, tuto možnost ale nemají všechny rodiny.
Za každé přijaté dvouleté dítě se odčítají dvě místa ve školce. Ve třídě, kde je dvouleté dítě se sníží kapacita dětí. Například místo 24 tříletých je ve třídě, kde je jeden dvouletý jen 22 obsazených míst. Je tedy logické, že školky upřednostňují starší děti, které bývají pro školku i vyzrálejší. To ale dělá vrásky rodičům.
Situace rodin s malými dětmi by se ale měla posunout k lepšímu. Pokud obec neprovozuje dětskou skupinu sama, může se domluvit s jiným poskytovatelem nebo rodičům nabídnout finanční kompenzaci a uhradit jim náklady na zajištěnou péči, a to do výše stropu rodičovské úhrady za místo v dětské skupině. Tato částka je ve výši zhruba 5000 korun měsíčně.
Proti tomuto opatření se staví některé obce. „Rozumím obavám rodičů, že jejich dítě do školky nebude přijato. Nesouhlasím však s tím, že by obce měly ze svého rozpočtu hradit hlídání dětí. V každé obci není školka, tedy se nejedná o univerzální službu, kterou by měla obec zajistit,“ vyjádřila svůj nesouhlas předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková ze STAN.
Jsou ale i obce, např. Strakonice, které problém s kapacitami předškolního vzdělávání nemají a proti opatření se zásadně nestaví. „Díky sledování demografického vývoje a drobného navyšování počtu míst ve školkách se daří již nyní umisťovat děti ve chvíli, kdy dovrší věk tří let,“ uvedla již dříve strakonická mluvčí Markéta Bučoková.
Novela zákona o dětských skupinách reaguje na jeden z návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro vyšší růst ekonomiky. Experti navrhovali lepší podporu rodin, aby se zvýšila zaměstnanost rodičů. Mimo jiné doporučovali zvýšit dostupnost péče o děti od dvou let a zavést povinnost měst a obcí zajistit místo v mateřské škole ode dne dosažení tří let, tedy nikoli až od začátku školního roku, jak je to dnes běžné. Ekonom Daniel Münich vysvětlil pro Deník.cz jedno z navrhovaných opatření NERV, kdy by měly obce povinnost zajistit místo tříletým ve školce, jinak by museli rodičům platit finanční kompenzaci. „Když rodičům, na jejich tříleté děti místo v jejich školce nezbylo, přispěje obec tak, aby si mohli zařídit hlídání nebo soukromé zařízení. Když nedá finance na zajištění této služby, nenechá si je, ale poskytne je rodičům, aby si ji zajistili sami,“ uvedl Münich.
Myšlenku, že by děti od dosažení tří let měly mít nárok na přijetí do školky i během školního roku, by uvítala jistě řada rodičů na rodičovské dovolené. To, co pro rodiče může být velkou pomocí, nemusí být vítáno ze stran učitelek ve školkách. Deník.cz oslovil jednu učitelku v mateřské škole ze Vsetínska, která má zkušenost s doplňováním dětí po jejich třetích narozeninách během roku. „Každý nově nastupující rozhodil kolektiv. Děti, které nastoupily dříve, již byly adaptované a schopné se dobře vzdělávat a zapojovat do aktivit. Nově nastoupivší dítě procházelo adaptací, plakalo a vracelo ostatní zpět. Opět plakaly i děti, které již byly v pohodě a toto se dělo v podstatě v průběhu celého roku. Letos jsme povolili poslední nástup dětí v lednu. Později už nebereme a je to velký rozdíl,“ uvedla.
Kapacita školek je v Česku dlouhodobým problémem. Podle dat Eurostatu byl v Česku v roce 2023 podíl dětí do tří let, které navštěvují nějaké zařízení péče o nejmenší, v Evropě druhý nejnižší hned po Slovensku. O většinu dětí do tří let se starají výhradně jejich rodiče. Doby, kdy rodiče mohli umístit své dítě do jeslí, jsou dávno pryč. Před rokem 1989 v zemi fungovalo přibližně tisíc jeslí s kapacitou 40 tisíc dětí. Po sametové revoluci byly jesle postupně rušeny. V roce 2013 státní jesle prakticky skončily.
Ulevit rodičům by měla právě schválená novela zákona o dětských skupinách. Už před rokem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řešil, že obce sice mají povinnost zajistit místa v MŠ pro spádové děti od tří let, v praxi se tak ale neděje, protože obcím nehrozí žádné sankce. Chtěl proto obcím jakousi sankcí pohrozit. Obce, které nezajistí tříletým dětem místo ve školce nebo v dětské skupině, by doplácely rodičům hlídání jinde. Od tohoto kroku si Jurečka sliboval to, že by hrozba sankce donutila obce řešit situaci ohledně kapacit v MŠ.
Politici si problém ohledně nedostatečných kapacit ve školkách přehazují jako horký brambor a nikdo jej pořádně dlouho nechtěl řešit. Stát přehazuje odpovědnost na obce, ty se zase čílí, že na to potřebují více peněz. Doufejme, že se snaha politiků pomoci rodičům lépe sladit pracovní a rodinný život povede dřív, než se nedostatečná kapacita školek vyřeší sama díky negativnímu demografickému trendu.
Zdroje:
