Článek
Majetkový test má většina lidí spojen zejména s takzvanou superdávkou, do níž se spojily čtyři původní dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Žadatelé o tuto dávku musí projít mimo jiné i takzvaným majetkovým testem, který zkoumá, kolik nemovitostí a aut žadatelé mají. Jde o takový finanční striptýz domácnosti, jehož účelem je podchytit případné zneužívání sociálních dávek. Jde o to, aby státní podporu čerpali pouze lidé v reálné hmotné nouzi. To zní celkem logicky. Někomu takový finanční striptýz ovšem může být nepříjemný. K žádosti o dávku se povinně dokládají souhlasy všech členů domácnosti, neboť pro zpracování žádosti je nutné nahlédnout do finančních a osobních údajů všech spolubydlících osob.

A teď se představte, že někdo o vás zjišťuje podobné osobní údaje, aniž byste o tom věděli a dali k tomu souhlas. Stačí, že jste rodičem dítěte z páté nebo z deváté třídy základní školy. Vaše dítko se musí povinně zúčastnit plošného testování znalostí z českého jazyka a matematiky, jehož součástí je i dotazník zaměřující se na vlastní pocity, duševní zdraví a sebevražedné myšlenky, na vybavení domácnosti nebo vzdělání a profesi rodičů. Odpovídat na tento druh otázek je povinné, neboť bez odpovědi nelze test dokončit. A varianta „nechci odpovídat“ se nepřipouští. Navíc tyto dotazníky nejsou anonymizované.
Když nám přišla ze školy zpráva, že naši dceru v pátém ročníku čeká povinné testování České školské inspekce, které se bude týkat českého jazyka a matematiky, tak jsem tomu upřímně nevěnovala moc velkou pozornost. Prostě další zjišťování znalostí. Když se mi pak dcera chlubila s tím, že měla nejlepší výsledky ze třídy, tak jsem na ni byla samozřejmě pyšná. O to více, když mi pak sdělila, že to bylo poměrně náročné. Co jsem se dozvěděla z různých diskuzí, testování trvalo několik hodin a po skončení byla většina dětí vyčerpaná. A jelikož má moje dcera ADHD, o to více mě těší, jak to dobře zvládla.
Radost z dceřiných výsledků však po pár dnech vystřídalo mírné zděšení, neboť v médiích se začaly objevovat informace o tom, že součástí testování byla baterie otázek, která se vztahuje k osobním údajům nejen žáka, ale i rodičů. Přitom já jako rodič, jsem předem o obsahu takového dotazníku nebyla informována.
A tak jsem se dcery přímo zeptala, zda je pravda, že musela odpovídat na otázky typu: „Kde bydlíš? Máš svůj vlastní pokoj? Máte auto? Co dělají rodiče? A máš deprese?“ Vše dcera souhlasně odkývala a doplnila, že v dotazníku byly také například otázky, zda rodina vlastní více nemovitostí a kolik máme doma knížek. Na což pro dceru nebylo snadné odpovědět, neboť máme také poměrně dost knížek půjčených z knihovny. Také bych asi těžko odhadovala přesný počet knih, které vlastníme. A hlavně, co je komu do toho? Napadlo mě následně. Když mi pak dcera sdělila, že tam byla i otázka, zda má matku, neskrývala jsem údiv nad netaktností takové otázky. Co když někdo třeba v nedávné době o svou maminku přišel, nebo je v péči dětského domova? Být v pozici žáka, který po náročném testu musí zaškrtnout kolonku „nemám matku“, musí být velmi nepříjemné. Na to, že se empatie moc nenosí, bych si ale asi měla už zvyknout.
Není divu, že testování vyvolalo vlnu kritiky. „Dnes mi kluk potvrdil (9 třída), že tam tyto otázky měli. Co mě zarazilo bylo to, že se mimo vzdělání rodičů prý ptali i na to jaký má každý rodič příjem. Nevím, jestli to tak je, ale pokud ano tak mě zajímá, na co to potřebují vědět. Stát má data o mém příjmu, tak nevím, proč to potřebuje vědět při zkouškách. A hlavně kluk ani neví jaký příjem mám,“ reagovala například jedna z maminek testovaného žáka v jedné diskuzi. „Dá se „vybavení“ popsat kdo má vice domácností, třeba střídavou péči, desítky, stovky aut v garáži, jachty na zahradě? Kolik peněz, pin, kód trezoru kdo ho třeba má? Kdo to vůbec vymýšlel? Návod pro lupiče? Chudák děti boháče budou muset dlouho vypisovat anebo lhát,“ reagovala další.

Také vás zaráží, proč se u vědomostních testů vašich dětí zjišťuje také vybavení vaší domácnosti? To, jaké máte vzdělání, příjem, tedy váš socioekonomický status? Nabízí se vysvětlení, že při zjišťování úrovně rodinného zázemí se zkoumá, jaký vliv má socioekonomický status rodičů na úroveň znalostí dítěte. Zřejmě se předpokládá, že čím má rodina lepší vybavení domácnosti, tím lepší výsledky bude dítko ve škole podávat. No vidíte, přitom třeba my nevlastníme ani dům, ani auto a dcera měla výsledky vynikající. Ať žije škatulkování.
Mně, jako rodiči je nepříjemné, že někdo tímto způsobem bez mého vědomí a souhlasu zjišťuje takovéto informace o naší rodině. „Existují zde zákony, něco jako GDPR atd., Školní inspekci, která dotazník vymyslela, skutečně nic není do rodinného zázemí a osobních informací dětí. MŠMT je úřad a ten musí respektovat zákony, a ptát se na povolání rodičů, výši jejich mzdy atd. skutečně Školní inspekce nejen nepotřebuje, ale nemá k tomu pravomoc. O to spíše, že si tyto údaje vynucuje, protože ani škola ani žák nemá právo odmítnout. Tedy úřední šikana a zneužití pravomocí,“ reagoval jeden diskutující. „Tento druh dat se běžně sbírá. Nicméně tady je problém v tom, že to byl srovnávací test z matematiky a českého jazyka a nebylo to formováno jako sběr těchto socio-ekonomických dat a zároveň to nebyl sběr well-being dat!,“ ozval se další.
Na podobné výtky už ministr školství Robert Plaga začal konečně reagovat. Prohlásil, že je připraven testování přerušit či úplně zastavit. Není to trochu pozdě? Když už se testování, které se koná od 11. května do 5. června, chýlí ke konci? To, zda dotazník vyzvídající detaily z osobního života žáků, potažmo i jejich rodin odpovídá pravidlům o ochraně osobních údajů (GDPR), se mělo řešit ještě dříve, než byl žákům předložen. Poněkud také pokulhává informovanost zákonných zástupců testovaných dětí.
Zdroje:








