Femme fatale liberalismu je algoritmus

Pro většinového obyvatele Evropy jsou totiž pojmy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podpora občanských a lidských práv sice něco, na co jsou hrdí, ale znáte to. Takhle před sousedy jsme si všichni rovni a bratři, ale po straně v krámě mezi sebou; to, jak se dneska lidi chovají, milá paní, to není normální. Hrůza pomyslet.

Bodejť, když liberalismus vznikl teprve v nedávné historii 17. století v anglickém osvícenství. A přirozené už vůbec ne, když do té doby lidé více jak dva tisíce let někoho poslouchali, nejlépe nějakého Boha skrze pana faráře a namísto svobody vyzdvihovali hlavně poslušnost.

Je to jen asi 250 let, co jsme se oženili se svobodou, jako s femme fatale novodobé politiky. Tisíciletí trvající poslušnost sestoupila z nebe do člověka. Co s tím? Tisíc let vlády božího slova a všech přikázání udělaly svoje. A i když v různých světadílech se na pojem liberalismu nahlíží jinak, jedno máme coby liberálové společné. Zájem o svobodu.

Pravda, někdy k ní vedly cesty až příliš křivolace a historie nám nechala mnoho cenných zkušeností. Už bez mytologie a s vědomím narůstající moci techniky se liberalismus stal přímou protiváhou totality, to jest přímým protikladem úplného pohlcení společnosti ideologií, příkladem takového davového poblouznění může být komunismus nebo fašismus.

Jde mi však o to, zda-li jsme se při těch námluvách podívali téhle svůdné krásce taky kromě očí i někam jinam. Do kapes u kabátu například. Současně s rozvojem osvícenství v Evropě vyrostla do krásy jako tzv. technická revoluce. Po desítkách let dalších příprav se zrealizovala jako velká dáma v tzv. velkých datech a hlavně smysluplných algoritmech. A aniž jsme to tušili, stojíme nyní zase na rozcestí.

Slovo algoritmus pochází z 9. století a je odvozeno z příjmení perského matematika Al-Chorezmí. Slovo původně odkazovalo na pravidla provádění aritmetických operací s arabskými číslicemi, ale vyvinulo se prostřednictvím překladu matematikova jména na „algoritmus“ v 18. století a zahrnuje všechny určité postupy pro řešení problémů nebo plnění úkolů.

V dnešní biomechanické hladině vědy jsou někteří, co tvrdí, že naše emoce vedoucí nás k vyjadřování se a jednání nejsou nic víc nežli obrovsky složitým biochemickým algoritmem, jenž nám umožňuje rychle spočítat v nenadálé problémové situaci naše možnosti.

Ano, čtete to správně. intuice nic. Inspirace nic. Svoboda? Pcha. Zbyla nám pouhá kalkulace. Algoritmus je noční můra všech romantiků. Ale. Když uvidíte nebezpečí v podobě třebas prehistorického tygra a nebo rychle jedoucí tramvaje, veškeré neurony vaší mozkové sítě se zapojují do kalkulace na téma kam uskočit a jak rychle. Život nebo smrt, vyberme si.

Ona tzv. touha se v člověku probudí nikoliv lusknutím prstů či pouhým pohledem, ale po tom, co vám vaše vnitřní kalkulace sdělí do hormonální soustavy, zda je sexuální styk pravděpodobný a s jakou procentuální účinností. Samozřejmě nezapomínejme na kontext, počítejme rovnou i s možným sociálním vztahem, s potomky, případně rodiči. Cílů v sociálních kontaktech je mnoho, o tom by vám mohli šimpanzi druhu bonobo povídat svoje.

Apropó, ta terminologie připomínající křesťanství. Myslím ty věci jako je morálka, pocit viny, odpuštění či soucit. Chápeme je jako duševní vývoj jedince. Nicméně se jedná o mechanismus psychiky, který se tvořil milióny let evolucí. Šlo o skupinovou spolupráci lidí. A když onen mylný pocit našeho prapředka vedl k tomu, že se na něj onen zmiňovaný šavlozubý tygr jen líbezně dívá, rozhodně z něj nebyl váš prapředek, ale i se svými pocity skončil dost hrůzostrašně.

Drsná škola, ale i tak se naše emoční algoritmy hodně naučili. Pocity jsem dostávali od těch, co přežili tygry i ty tramvaje. Emoční stavy jsou tudíž zosobněním racionality, kterou v nás evoluce zanechala potomkům, nikoliv opakem rozumu.

A tak přímo pod naším čelem v tzv. prefrontálním kortexu, probíhá skutečně těžko uvěřitelnou rychlostí výpočet pravděpodobnosti čehokoliv, co zaznamenáme. A že toho dokážeme podvědomě zachytit obrovské množství, to se jeden taky diví. Takže ne, náš názor na demokracii, strach z tygra nebo volba partnerů není výsledkem nějaké imaginární svobodné vůle. Jsou výsledným algoritmem vývoje druhu homo sapiens.

Rozumíme si, chci jen upozornit na tu krásku čekající v polostínu, která se nám začíná objevovat jako lákalka přímo před námi. Nahá a dosti žádoucí osoba. Tajuplná možnost zkusit něco jinak. Ale, i když inkvizice, otrokáři nebo StB (KGB) špiclovaly ostošest své poslušné boží otroky, neměly znalosti k pochopení biologie a chemie ani dostatek kapacity výpočetní techniky. Naštěstí. A nemohly tak spolehlivě odhalit to, kde se rodí přání a hlavně ona svobodná volba.

A my zatím věříme, že do našich individuálních hlav nikdo nevidí. Věřme tomu i dál, lepší možnost zatím nemáme. Rozhodujícím prvkem liberalismu je však pocit našeho srdce, nikoliv pokyny biče otrokáře nebo zpovědní knížka jakéhokoliv gurua či faráře.

Jenže, umí-li už dnes Spotify namíchat skvělý mix hudby podle našeho předchozího výběru přehrávaných skladeb, jak daleko je doba, když algoritmy předpoví i naše nejniternější pocity a budou nám radit, co s nimi. V tu chvíli naše evoluce skončila. A vypukne kříženců: revoluce biotechnologická & dataistická. Konečně vyluštíme ty emoce a jejich skrýše v našem mozku. Ale ta femme fatale našeho pokroku bude to, čím za něj zaplatíme. Ztrátou svobody.

Každý úřad či instituce, s kterou přijdete do styku během dne, bude z pouhého kamerového záznamu vědět a sledovat naše emoční procesy a porozumí jim lépe než my sami. Pak opravdu spadne opona a iluze svobody dojde až na okraj propasti. Protože možnost manipulace našeho myšlení, jako to dělal ve středověku krysař myším s píšťalkou, bude denní realitou. A ne jenom ve filmech.

Bude to krásná a svůdná femme fatale. Dámy prominou. A my určitě zkusíme využít toho všeho dobrého, co nám může takhle revoluční poznání přinést. Ze začátku nám bude připadat jako anděl. Nevím, co uvidíme, až vystoupí jako celá osoba na světlo. Netuším, co se stane potom. Jen tuším, že se to seběhne setsakra rychle.

Zdroje: