Článek
Představte si, že sedíte v letadle a vedle vás si sedne starší pár, který spolu evidentně strávil aspoň desítku let. Ona mu něco pošeptá, on protočí oči a oba se začnou tiše smát. Žádné velké gesto, jen malý sdílený moment humoru. Co je tajemství spokojenosti jejich vztahu?
A když se takhle díváte pozorně kolem sebe, zjistíte, že takových dvojic je víc. Možná byste čekali velká romantická gesta jako prstýnek s černou perlou ve sklence šampaňského nebo hluboké filozofické souznění při cvičení tai-chi. Ale pravda je daleko prostší – je to schopnost společně se smát, i když život právě není moc vtipný.
Pozorovatelé lidské komedie
Pozoroval jsem a ptal jsem se dál a zjistil, že lidé s dlouhodobě skvělými vztahy mají jednu společnou vlastnost. Jsou totiž mimořádně pozorní k detailům. Zatímco většina z nás potřebuje roky společného soužití a několik velkých hádek k odhalení citlivých bodů partnera, ti skutečně vnímaví to dokážou rozpoznat během okamžiku.
„Po patnácti letech manželství poznám z jejího výdechu, jestli se bavíme o mírně otravné situaci, nebo o začátku třetí světové války,“ svěřil se mi jeden dlouhodobě šťastně ženatý muž. „A naučil jsem se reagovat adekvátním způsobem.“ A směje se.
Lidé, co se milují, jsou tak trochu jako empatičtí detektivové. Zaznamenávají u partnera třeba změnu tónu hlasu. Jen nepatrné zvednutí obočí. Jemné sevření rtů. A co je to nejdůležitější? Tyto situace dokážou odlehčit, místo aby je proměnili ve zbytečné traumatizující drama.
Tvoje citlivá chvíle, náš společný smích
„Když vtipkuješ o partnerovi, ujisti se, že ho miluješ víc než ten vtip,“ bych nechal vytesat jako nepsané pravidlo šťastných párů. Humor je prima kořením vztahu, ale jako s každým kořením se s ním musí s mírou. Mnozí jdou ještě dál – humor vytvářejí společně. Jsou takovými spoluscenáristy svého příběhu.
Jedna žena se mi po třiceti letech manželství přiznala, jak si s partnerem kdysi na začátku vztahu nastavili pravidla pro společný život i komunikaci. Takový semafor a nejen pro sex. O tom píšu jinde. Ale doporučuji, je to skvělá věc umět si říct, co chci a co ne.
Říkala mi, že její manžel může klidně vtipkovat o čemkoli, pokud to vůči ní či jinému není kruté. Na tom se prý před lety shodli a on se tím stále řídí. A ještě jednu věc – musí to být skutečně vtipné. A takhle vypadá ta sdílená láska s právem veta a s prostorem pro upřímnost, který mnoho párů nedokáže najít.
Vnímavost jako superschopnost
Další tajemství? Paradoxně kromě humoru i zdravá míra udržení si svých osobních koníčků. „Moje vášeň pro chození po horách je jeho čas pro hudbu,“ vysvětluje mi další žena žijící v dlouholetém vztahu. Inu, když má každý z dvojice svůj vlastní ventil, společný domácí prostor pak zůstává méně zatížený nevyjádřenými frustracemi. A tím pádem zažije i více radosti.
Spousta z nás si ničí vztahy tím, že se pokouší plnit všechna partnerova přání. Jenže i přes nadlidský výkon spokojenost nepochází od věcí, které si věnujeme – skrývá se v pocitu radosti, bezpečí a štěstí, co spolu sdílíme. V podstatě tím zabíjíme možnost, aby se partner vyvíjel dál svým vlastním tempem. Namísto toho prostě řekněte: „Milášku, pojď sem,“ a obejměte ho.
Výroční zpráva o stavu unie
A jedna z nastavených věcí, kterou jsem zjistil – stálé páry pravidelně probírají aspoň jednou za čas svoje finance, intimitu a budoucnost. Jo, no, trochu to zní jako firemní porada, ale ruku na srdce – kdy jste naposledy vedli s partnerem takový hluboký rozhovor? Aniž byste přitom kontrolovali sociální sítě nebo skládali prádlo?
„Jednou za půl roku si uděláme večer, kdy vypneme telefony a skutečně mluvíme o tom, co funguje a co ne,“ popisoval mi další muž po dvaceti letech manželství. „Jako údržba. Stejně jako nenecháš auto bez servisu pět let, nemůžeš to udělat ani se vztahem.“ A krom toho – prý nechce, aby si tu jeho „vyježděnou káru“ odtáhnul nějakej blb, tak se o ni stará. Pardon, komu to přirovnání nekonvenuje – uvádím pro autenticitu.
Recept na vztah, který přetrvá
Takže už vím, že to nejsou jen krásné růže. Ani společná meditace 2× týdně. A než se jako pejsek s kočičkou pokusíte upéci láskyplný životní dort, zkuste si s partnerem přečíst a probrat tyto ingredience:
- Velkorysá dávka empatie
- Zdravá porce sebeironie
- Pochopení, že vztah je dialog, ne monolog
- Chuť se smát, i když díky všemu kolem vám do smíchu vůbec není
- A hlavně ochota nebrat se moc vážně a proměnit trapné momenty v příležitost k smíchu
Protože když je ve vztahu prostor i pro vtipy na vlastní účet, pravděpodobně tam zůstává místo i pro skutečné lidské bytosti, které dělají chyby – díky nim však rostou a každý den se znovu a znovu rozhodují zůstat s tím, koho milují. Právě proto, že ho milují. Poznávat lásku znovu a znovu.
A není to nakonec to, co všichni hledáme? Partnera, který vidí naše nedokonalosti, a přesto – nebo právě proto – se s námi směje, místo aby nás opravoval?
