Peče se celá země. Co potom děti ve školách?

Zatímco Česko praží letní slunce, školní třídy se mění v pece. Děti se potí nad učebnicemi, jejich mozky se vaří ve vlastní šťávě. Koncentrace klesá, únava stoupá. Přitom řešení existují - od jednoduchých žaluzií po sofistikované systémy chlazení. Inspiraci můžeme hledat i v zahraničí. Jak ochladit školy a nenechat vzdělávání našich dětí vypařit se v letním žáru? Čas jednat je teď, než další vlna veder uvaří budoucnost celé generace.

Realita v českých školách je alarmující. Většina tříd postrádá klimatizaci a efektivní stínící techniku. Okna jsou často orientována na slunnou stranu, což sice zajišťuje dostatek světla pro psaní a čtení, ale v horkých dnech se třídy mění v skutečné pece.

K tomu přidejme fakt, že mnoho škol je přeplněných, s větším počtem žáků, než na jaký byly původně dimenzovány. Výsledkem je prostředí, které je pro efektivní výuku naprosto nevhodné.

Dopady na fyzické a psychické zdraví dětí jsou značné. Vysoké teploty zvyšují riziko dehydratace a úpalu. Co je však možná ještě závažnější, je vliv na kognitivní funkce. Studie prokázaly, že v přehřátém prostředí klesá schopnost soustředění, logického myšlení a abstraktního uvažování. Děti jsou unavené, podrážděné a jejich schopnost učit se je výrazně snížena.

Článek z The Guardian se zabývá vlivem horkých školních dnů na učení a výsledky studentů ve Spojených státech. Studie ukazují, že vystavení vysokým teplotám během školního roku negativně ovlivňuje studijní výsledky žáků.

Výzkum uvádí, že když teploty stoupnou o 1°C nad průměr, akademický výkon studentů se sníží, přičemž čím delší a intenzivnější jsou vlny veder, tím horší jsou výsledky. Tento efekt je obzvláště výrazný u studentů, kteří navštěvují školy bez klimatizace.

Je důležité zmínit, že v České republice existuje hygienická legislativa, která se touto problematikou zabývá. Vyhláška č. 160/2024 Sb. stanovuje mikroklimatické podmínky ve školách. Podle ní „musí být zajištěno snížení tepelné zátěže dětí a žáků, zejména pobytem dětí a žáků v tepelně nezatíženém prostředí a zajištěním pitného režimu pro děti a žáky.“ Jo.

To zahrnuje opatření jako omezení doby pobytu, zavedení přestávek, zajištění pitného režimu, instalace chladících jednotek či zajištění pobytu osob v chladnějším prostředí. To jaká je však realita klimatické ochrany našich dětí ve školách by se dala jednoduše vyjádřit jedním číslem. Nula.

Když se podíváme za hranice, vidíme různé přístupy k řešení tohoto problému:

Co tedy můžeme udělat v České republice? Nabízí se několik možností:

Je důležité, abychom se začali ptát. Na to, jak tuto situaci řešit. Protože lepšit se rozhodně nebude. Tepla a teplých dnů přibývá a bude přibývat raketově. Je třeba se ptát se odborníků na vzdělávání, zdravotníků - hygieniků, architektů i rodičů. Jak vnímají současnou situaci?

Mimochodem, to, že velké vedro samovolně iniciuje spouštěcí mechanismy stresových reakcí v mozku, které dokáží dohnat naprosto normálního jedince až k agresi vůči okolí, se snad ani radši zmiňovat nebudu.

A co samotní žáci? Jejich hlas je v této diskuzi klíčový. Jak se cítí během výuky v horkých dnech? Jaká řešení by navrhovali? Jejich pohled může být překvapivě inspirativní a praktický. Jen se jich asi nikdo neptá. Nebo ano?

Je zřejmé, že tento problém nemá jednoduché řešení. Vyžaduje komplexní přístup a spolupráci mnoha stran. Jde však o zdraví a budoucnost našich dětí, a to by mělo být prioritou pro nás všechny. Začněme se tímto tématem aktivně zabývat. Hned.

Vzhledem k tomu, že změna klimatu zesiluje extrémní horko na celém světě, musí hlavně politici podniknout kroky k vytvoření tepelných norem pro děti a podpořit zlepšení infrastruktury, aby školy, střediska péče o děti a komunity byly pro děti bezpečnými a zdravými místy.

Jednejme teď, aby se naše děti mohly učit v podmínkách, které podporují jejich rozvoj, nikoli jej brzdí. Protože, když budoucnost naší země závisí na vzdělání našich dětí - tak to by nemělo být ohroženo tím, že se „upeče celá země“. Nebo si snad chceme budoucnost nechat rozpustit v žáru naší lhostejnosti?

Zdroje: