Zamlčená pomoc

Když komunistické Rusko spustilo druhou světovou válku tím, že pomohlo svými dodávkami materiálů a zbraní v období 1922 až 1939 vyzbrojit nacisty, hrozně se pak divilo, když se někdejší pragmatický „spojenec“ vrhl proti nim.

Pro pomoc „imperialistickému západu“ si Sovětský svaz došel hned, jak byl napaden nacisty. Dostal ji. A dostal ji hodně. Aby ji následně poplival propagandistickou lží.

Jeden z nejtrvalejších mýtů, který v Rusku a jeho bývalých guberniích koluje o tzv. Lend-Lease (spojenecké materiální pomoci Sovětskému svazu v boji proti Hitlerovi), se zrodil na samém počátku studené války v roce 1948 v propagandistických dílnách Kremlu.

„Porovnáme-li velikost spojeneckých dodávek průmyslového zboží do SSSR s velikostí průmyslové výroby v socialistických podnicích SSSR za stejné období, ukáže se, že podíl těchto dodávek v poměru k domácí výrobě v období válečného hospodářství činí jen asi 4 %,“ napsal v roce 1948 šéf hospodářství SSSR N. A. Vozněsenskij.

A jak to bylo ve skutečnosti? Tady jsou příklady dlouho zamlčované pomoci. Zásobování obrovské armády bylo náročným úkolem. Během válečných let obdržela cca 450 tisíc vozidel, přičemž téměř dvě třetiny (63,4 %) byly dovezeny ze zahraničí, naprostá většina pocházela ze Spojených států. Výsledkem bylo, že v roce 1945 bylo každé třetí nákladní auto v Rudé armádě ze Spojených států a každé jedenácté auto bylo kořistní.

Některé vozy neměly v Rudé armádě obdoby. Jednalo se převážně o nákladní vozy Studebaker a Dodge ¾, na kterých stála mobilita Rudé armády. Právě tyto vozy vyřešily zásadní problém motorizace dělostřelectva středních ráží a legendárních Kaťuší.

To potvrzují i slova samotného maršála Georgije Konstantinoviče Žukova, který v jednom z rozhovorů uvedl: „Bez amerických Studebakerů bychom neměli na čem převážet naše dělostřelectvo. Ano, americké náklaďáky zajišťovaly obecně naši frontovou dopravu.“

Kromě automobilů byly neméně důležité dodávky tanků a letadel, zejména v prvních dvou letech Velké vlastenecké války. Z tohoto pohledu lze význam poskytované pomoci jen stěží přeceňovat: v prvním roce války představovaly britské a americké tanky více než 30 % celkové tankové síly Rudé armády.

Statistiky letadel jsou ještě působivější: každý pátý stíhač nebo bombardér, který během války Rudá armáda obdržela, byl britské či americké výroby. Zároveň každé čtvrté protiletadlové dělo bylo buď americké, nebo britské.

Spojenci ovšem dodávali také suroviny a materiály. Spojené státy dodaly Sovětskému svazu 330 000 tun hliníku, což bylo zhruba 125 % sovětské produkce. Jednalo se přitom o nejdůležitější kov pro válečnou výrobu. Nebýt této dodávky hliníku, Sovětský svaz by vyrobil o zhruba 20 000 letadel (a stejné množství tanků) méně.

Mimořádně významné byly i dodávky kvalitního leteckého benzínu, které tvořily 57,8 % sovětské produkce. Mezi další materiály patří cín, jehož Američané poslali 223 % sovětské produkce, dále pak kobalt, jehož dodávky tvořily 138 % sovětské produkce, nebo měď, jejíž dodávky tvořily zhruba 76 % sovětské produkce.

Pokud nebudeme počítat válečnou techniku a suroviny, obrovský význam měla také dodávka lokomotiv a železničních vagónů. Přeprava železnicí byla klíčová, ať už u frontové linie, tak i v zázemí. Sovětský svaz během války vyprodukoval 446 lokomotiv, ovšem ze Spojených států obdržel 1981 lokomotiv a 11 225 železničních vagónů. Více než 92 % přepraveného materiálu po železnici v Sovětském svazu bylo zajištěno díky americkým dodávkám.

Nezanedbatelné byly také dodávky potravin. Sovětský svaz během války vyprodukoval zhruba 432,5 milionů konzerv s jídlem, ale Spojené státy dodaly 2 miliardy konzerv s jídlem, což představuje celých 480 % sovětské produkce. Spojené státy také dodaly zhruba 602 000 tun živočišných tuků, což je zhruba 107 %.

Trochu zapomínáme na Velkou Británii, která Sovětskému svazu také poskytla významnou pomoc. Kromě 7 000 bojových letadel a 5 000 tanků to bylo také více než 5 000 protitankových kanónů, zhruba 4 000 ambulancí, 323 polních dílen, téměř 1 500 radarů, 4 000 radiostanic, 27 transportních lodí nebo 15 milionů párů vojenských bot. Výčet samozřejmě není kompletní a ani nemůže být.

Nikita Chruščov napsal v pamětech: „Jedním slovem musíme upřímně Západním spojencům přiznat významnou část úspěchu na poražení Německa. Nemůžeme se chlubit, že jsme s Němci hráli dámu a vyhráli a oni přišli jen na analýzu zápasu. Tento pohled je pravdivý, pokud se podíváme na přímé akce amerických a britských vojáků na evropské půdě. Ale technika a materiály, které nám poslali, jsou věc druhá. Kdyby nám nepomohli dodávkami, válku bychom v žádném případě nevyhráli.“

Za spojenecké dodávky Sovětského svazu, resp. Ruska, dodnes USA nezaplatilo. Spojené státy dodaly Sovětskému svazu materiál v celkové hodnotě zhruba 11 miliard tehdejších dolarů. Po válce chtěly zaplatit jen dodávky, které šly využívat i v době míru (tanky, letadla, zbraně, nebo tuny munice dostaly Sověti zdarma). To bylo zhruba 2,6 miliardy dolarů.

Sovětský svaz ovšem odmítal zaplatit celou požadovanou částku, a tak v roce 1972 Spojené státy akceptovaly výrazně sníženou částku, a to 722 milionů dolarů, s tím, že zbytek se odepíše. Do dnešních dní Ruská federace dluží Spojeným státům ještě zhruba 100 milionů dolarů.

Po desetiletí byla zamlčovaná, zpochybňovaná a falšovaná historie vojenské a materiální pomoci západních Spojenců Sovětskému svazu během 2. světové války, jejíž rozsah měl ve skutečnosti zásadní vliv na zachování bojeschopnosti Rudé armády.

Nezpochybnitelnou pravdou zůstává, že kromě toho, že spojenecké dodávky zachránily nespočet lidských životů, tak také pomohly nastartovat během války i po ní sovětskou ekonomiku.

Ta ekonomika, kterou dnes Putin, co je vůdcem Ruské federace, uvrhl do další války. A moc dobře si je vědom toho, co znamená pomoc v nouzi, a tak tolik volá a křičí, aby Ukrajině nikdo nepomáhal.

Člověk by si řekl, že pomoc v době světové války, bude jednou z věcí, které lidi sblíží. Zapomínáme, že proti tomu stojí ideově podbarvená nacionální touha některých jednotlivců po moci, která lidi a národy rozděluje.

A zamlčováním pravdivých informací budovalo Rusko jen lež. V případě imperiálních choutek Ruska jen další z mnoha.

My však chceme jít dál a neshody a spory neřešit násilím ani válkou. Avšak k tomu jsou třeba pravdivé informace.

Zdroje: