Článek
Regulace v evropských metropolích
Města nejsou nafukovací, a přesto se chováme, jako by byla. SUV jsou větší, těžší a náročnější než běžná auta. Zabírají více místa na ulici, hůře se parkují, zhoršují přehlednost a značně ohrožují chodce či cyklisty. V Paříži už proto radnice zavedla trojnásobné parkovné pro těžká vozidla. A ve Francii navíc platí speciální ekologická daň na SUV s vysokými emisemi. Podobně i v Londýně se aktivisté snaží prosadit vyšší zdanění, které by bylo založené na velikosti vozidla. I nová, větší SUV – zpravidla vlastněná bohatšími majiteli – totiž produkují více emisí než starší vozy.
Podle průzkumu YouGov si 61 % Britů myslí, že SUV jsou příliš velká pro městské prostředí. Dokonce i více než polovina jejich řidičů s tím souhlasí. A 66 % respondentů věří, že jsou nebezpečnější pro chodce než menší vozy. V Německu podporuje 54 % občanů vyšší parkovací poplatky pro SUV, přičemž 29 % by je zavedlo plošně ve všech městech. V České republice je debata zatím spíše vlažná, ale i zde je otázkou času, kdy se o výraznějším zpoplatnění vozů SUV, tedy tzv. sport utility vehicles neboli sportovně-užitkových vozů, začne více diskutovat.
Komu patří město?
Kritika SUV totiž není jen otázkou prostoru. Je to i otázka emisí a dalších problémů, včetně zvýšené spotřeby paliva, vyšších emisí oxidu uhličitého, tvorby prachových částic a nanočástic z otěrů pneumatik a brzd, větší hlučnosti či vyšší zátěže pro infrastrukturu. SUV možná přinášejí pohodlí jednotlivci, ale za cenu nepohodlí pro celek. Pokud má být město místem pro život a ne pro parkování, je třeba přehodnotit, komu a čemu v něm dáváme prostor. A právě tato otázka – komu patří město – se stává stále naléhavější.
Další informace najdete také zde.
