Článek
V srpnu spatřil světlo světa návrh novely školského zákona, který obsahuje hned několik zajímavých změn a jedna z nich se týká právě ředitelů škol. Nejdřív se podívejme, jak to s řediteli vypadá teď. Dosud máme u ředitelů škol v zákoně zakotvené šestileté funkční období a většinou se běžně stává, že pokud je zřizovatel (většinou obec či kraj) spokojen s jeho prací a nebo řídící neudělal nějaký evidentní kopanec, zůstává ve funkci dál a prodlužuje se mu pobyt v ředitelském křesle o dalších 6 let. Změnu může sice iniciovat školská rada či inspekce, ale zřizovatel má poslední slovo.
Do ředitelského křesla nevyberou vždy toho nejlepšího, říká Česká školní inspekce
Nedivím se ale, že se obměny v ředitelských funkcích u nás dějí pomálu. V ČR je to totiž s konkurzy na ředitele převážně dost na levačku. Do konkurzů se hlásí málo lidí (na téměř každý druhý konkurz se hlásí jen jediný zájemce ). Je to velká odpovědnost za relativně málo peněz (pokud bychom to srovnali s vyspělými státy). A do práce se mu snaží občas mluvit i sám zřizovatel (viz například nedávný případ ve Vsetíně, kde starosta Čunek prohlašuje, že budou všechny školou povinné děti ze vsetínských škol zřizovaných obcí dávat každé ráno mobily do speciálních skříněk, které jim hodlá zakoupit. Psala jsem o tom ve svém článku nedávno zde ). Český ředitel školy navíc převážnou většinu času dělá vše jiné, než je řízení svých podřízených, učitelů a věnování se kvalitě výuky. Podle průzkumu TALIS (Teaching And Learning International Survey) tomu věnuje jen 15 % svého pracovního času.
V Česku je nebývale mnoho ředitelů škol. Hovoří se o slučování.
Podle mého názoru (a nejen podle něj) se také z ředitelské sesle v Česku stává pomalu židle politická a nebo se minimálně u některých kandidátů nehledí na důležité vlastnosti budoucího pedagogického lídra. Slýchám to kolem sebe čím dál častěji. Jak se píše v důvodové zprávě k uváděnému zákonu, tak i podle dat ČŠI je „ne vždy konkursní řízení motivováno snahou vybrat toho nejvhodnějšího kandidáta (tedy kandidáta doporučeného odbornou konkursní komisí), v některých případech je zřizovatel veden snahou vybrat kandidáta, který je již předem znám.“ Čili přeloženo do běžného jazyka, na místa ředitelů jsou spíš voleni spolustraníci nebo známí zastupitelů. A na pedagogické zkušenosti nebo profesní vlastnosti není tolik přihlíženo.
Inspektoři budou mít větší pravomoci
Škol máme v Česku velké množství, a proto potřebujeme stejně velké množství ředitelů (i když jejich počet by se podle jiného nového paragrafu téhož zákona měl zmenšit, a to díky slučování škol). Podle dat MŠMT působilo v právě proběhlém školním roce 23/24 v regionálním školství 8696 ředitelů škol a školských zařízení. Je jasné, že není v možnostech ministerstva dohlédnout do všech těchto vzdělávacích ústavů a kontrolovat správnou činnost ředitelů při řízení školy. Stát si proto chce přes Českou školní inspekci a chystanou novinku v zákoně posichrovat, že ty nejkřiklavější průšvihy se budou řešit ihned. Respektive do 60 dnů. Jak se totiž píše v návrhu školského zákona: „Zřizovatel vyhlásí konkurs na pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení vždy do 60 dnů ode dne doručení návrhu na jeho vyhlášení od České školní inspekce.“ V dosud platném znění zákona je to totiž tak, že ČŠI může něco takového sice navrhnout (stejně tak školská rada), ale zřizovatelé to vůbec nemusí brát v potaz. Tady se tedy role inspekce posiluje.
Sehnat kvalifikované a aprobované učitele je někdy problém.
A další věc, která má dát zřizovateli i ČŠI do ruky nový argument proti neodborně vedené výuce, je formulace v paragrafu 166 o tom, že „ředitele školské právnické osoby… může zřizovatel odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodu závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, včetně zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem.“
Více odpovědnosti za méně peněz
Myslím, že vložená novinka je jasnou reakcí na to, že některé školy mají mizerné výsledky vzdělávání (jedná se obzvlášť o některé konkrétní regiony v Česku). Jestli je to ovšem vždy v důsledku špatného vedení školy, velmi pochybuji. Jak ČŠI zjistila, tak úroveň vzdělávání souvisí přímo s kvalifikovaností učitelů, a když nemáte šanci sehnat například aprobovaného fyzikáře, matikáře, angličtináře či prvostupňového učitele, tak vám stejně nic jiného nezbývá, než na odbornost učitele rezignovat a postavit před děti „aspoň někoho“. Ve světle takových zjištění je zrovna čerstvá informace o chystaném opětovném šetření v rozpočtu kapitoly školství, kde současný ministr financí Stanjura navrhuje na příští rok znovu mínus několik miliard do vzdělávání, jako zpráva z Kocourkova. Aby se po zavedení většího biče na ředitele někdo při současném stavu financí ve školství ještě vůbec do konkurzu přihlásil.
