Článek
Každý večer mizí do fitka. Ještě předtím si bere protein, natáhne značkové legíny, navoní se jak do klubu a s výrazem boha na misi za estetickou dokonalostí za sebou zavře dveře. Já mezitím obléknu děti do pyžama, poklidím kuchyň, roztřídím prádlo, vynesu odpadky a v osm večer padnu na gauč s mastnými vlasy a kruhy pod očima.
A pak přijde. Rozpálený, namachrovaný, nacukrovaný. A spustí:
„Měla bys se sebou taky něco dělat. Dřív jsi byla víc sexy.“
Sexy? Jsem ráda, že jsem vůbec naživu
Jo, dřív jsem byla sexy. Dřív jsem spala. Dřív jsem měla čas jít na nehty, na jógu, na barvu. Dřív jsem měla prostor být žena, ne otrok s nonstop směnou v dětské herně.
Dnes si připadám jako přeživší. Ne proto, že bych to nezvládala. Ale protože žiju pod trvalým tlakem očekávání – nejen být skvělá máma, ale hlavně „neztratit jiskru“.
A hádejte co? Těžko si udržím jiskru, když mi chybí základní kyslík.
Jeho tělo je chrám. Moje je služebna
On má plán. On má režim. On má čas.
Já mám dítě, které zvrací ve dvě ráno. Dítě, co chce po dvaceti minutách svačinu. A další, co řve, že nechce ponožky. A mezi tím stíhám pracovní hovory, nákup, školku, domácnost a pokusy o lidský projev.
Jsem logistické centrum, ne gejša.
A pokud někdo přijde večer z posilky a podívá se na mě s výrazem, že bych mohla „aspoň trochu máknout“, je to výsměch.
Protože ví, že jsem celý den makala. Jen to nebylo na bicepsu.
V posilce si formuje tělo. Mně doma mizí tvář
Víte, co je opravdu sexy? Partner, který chápe. Který pomůže. Který nečeká, že se žena po dvou porodech probudí jako fitness modelka, zatímco utírá zadeček dvouletému šéfovi domácnosti.
Ale ten můj místo toho vyrábí pekáč buchet a pak se mě ptá, proč nejím salát.
Možná proto, že když se najím v klidu a v tichu, je to pro mě větší vzrušení než jeho trapný „cheat day“.
Můžeš cvičit, kolik chceš. Ale sexy tě to neudělá
Muži často nechápou, že sex-appeal nezačíná v tělocvičně. Začíná v kuchyni, kde někdo vezme dítě, když vařím. Začíná v koupelně, když mě někdo nechá dočíst článek ve vaně. Začíná ve chvíli, kdy se necítím jako služka, ale jako partnerka.
A víš co, miláčku? Dokud mě budeš porovnávat se svou vlastní verzí ideálu, nejsem já, kdo ztratil přitažlivost. Jsi to ty.
Až se příště podíváš do zrcadla, zkus uvidět i mě
Tvoje tělo je možná perfektní. Ale ta tvá představa ženy je k smíchu. Chceš dokonalost – ale nejsi ochoten zaplatit její cenu.
Chceš, abych byla sexy, ale bereš mi čas, prostor, vzduch.
Až se příště zeptáš, proč nevypadám jako dřív, odpovím ti:
Protože už nejsem ta, co se snaží ti zavděčit. Jsem ta, co přežila to, čemu ty říkáš „poměrně náročné období s dětmi“.
Děkuji Andree za příběh.
