Článek
Novela o babičce od Boženy Němcové slouží už desetiletí jako vzor pracovitých a milujících babiček, které by mělo mít každé dítě. Ale přemýšleli jste někdy, zda byste chtěli mít takovou babičku i vy? Možná na první pohled ano, ale po důkladném zvážení si uvědomíte, že ta slavná babička rozhodně není něco, co byste chtěli mít v blízkosti sebe nebo svých dětí.
Vymývala dětem mozek a cpala jim své náboženské přesvědčení
Začíná to už na začátku knihy. Pamatujete si na jednu z úvodních částí? „Važte si božího daru, bez něho je zle, a kdo si ho neváží, toho Bůh těžce tresce.“ Jestli dítě chléb z ruky upustilo, muselo jej pak políbit, jako za odprošení; tak i kdyby kde zrnko hrachu bylo leželo, zvedla je babička a vyznamenaný na něm kalíšek s úctou políbila. Tomu všemu babička i děti učila."1
Dokážete si představit, že by někdo vaše děti manipuloval a přesvědčoval je, aby věřily jeho vlastním názorům a tvrzením, přičemž je prezentoval jako absolutní pravdu? Umíte si představit, že by vaše děti dělaly rituální gesta, jako je líbání chleba, aby vyjádřily lítost nad tím, že jim spadl? Zajímalo by mě, jak byste reagovali a jak rychle byste zvážili návštěvu psychologa.
Ukradla si dceřinu domácnost pro sebe
„Brzy se v domě řídilo všecko dle babiččina slova, každý ji jmenoval „babičko“, a co babička řekla a udělala, bylo dobře.“2
Kolik generací se dnes střetává kvůli tomu, že matky nechávají svým dospělým dcerám jen malý prostor pro vlastní rozhodování a nenechají je jít svou vlastní cestou? Dnes už naštěstí není přípustné, aby někdo takto zasahoval do života druhé osoby, ale přesně tohle babička dělala, a dokonce je to chápáno jako pozitivum. Dokážete si představit, že by vám někdo jako tchýně nebo matka říkala, jak máte vy a vaše rodina žít? Určovala pravidla vaší domácnosti, rozhodovala o nákupech, o trávení volné času podle sebe a svých představ z dob, kdy ona byla mladá?
Podle Babičky je bití zvířat v pořádku
„…vzal bejkovec a šel ven dát psům pamětného. Babička zastrčila si uši, když slyšela ten rámus venku, ale myslila: „Co je platno, musí to být, ať si to pamatujou!“ Když ale ani za hodinu ani za dvě psi z bud nevylízali, musela se jít podívat, zdali se jim příliš neublížilo: „Co je tam, to je tam, a je to přece jen němá tvář!“ povídala si, nahlížejíc do bud. Psi začali skučet, žalostně na ni pohlíželi, skoro po břichu k jejím nohám se plazíce. „Je vám toho teď líto, viďte? Vidíte, tak se stává nezdárníkům! Pamatujte si to!“3
Dnes se proti lidem, kteří týrají zvířata, podepisují petice a hrozí jim pomalu veřejný lynč. Přesto babičce přijde bití psů tak silné, že je to zlomí na duši a udělá z nich ponížené trosky, naprosto v pořádku a spravedlivé. Jak moc zlý musí člověk být, aby něco takového podporoval? A přitom vše, co ti psi způsobili, bylo dané jen leností jejich pánů a podceněním situace. Ale místo, aby se chytli z nos a přiznali si vinu, zmlátili psy. A mimochodem, nejdříve někomu ublížit a poté se chovat jako starostlivý ochránce, je typická strategie všech manipulátorů.
Sečteno, podtrženo: Babička je v dnešní době mnohem méně reálná než Harry Potter a Hladové hry dohromady. Osobně se mi tahle knížka vždycky příčila, i když se mi náhodou v knihovně také válí. Ona celkově celá tvorba Boženy Němcové stojí za starou bačkoru. Pokud by vykazovala podobný literární talent v dnešní době, nikdo by o ní ani nezakopl. Její „sláva“ pramení jen z toho, že psala v době, kdy byla literární tvorba žen minimální a tím, že dokázala dát na papír souvislou větu, dokazovala mužským autorům (kteří většinou také nebyli nic převratného), že žena má v hlavě také mozek. Pokud porovnáme dílo Němcové s Jane Austen nebo se sestrami Brontëovými, je to propastný rozdíl. Zatímco jejich díla jsou stále oblíbená i v dnešní době, o naší „Božku“ dobrovolně už nikdo ani nezakopne a čtou ji tak maximálně studenti a jen proto, že musí.
Citace 1,2,3 jsou z knihy Babička od Boženy Němcové.
