Kloubní výživa: Pomáhá, nebo jen pomáhá věřit? Většině doplňků věda nefandí

Říká se, že zdraví si za peníze nekoupíme. A přesto jsou lidé ochotni každý rok utratit miliardy za kloubní výživu. Tablety, prášky, nápoje, želé, zázračné kombinace… obaly a reklamy hýří sliby o pružných kloubech, regeneraci chrupavky a návratu k bezbolestnému pohybu.

Glukosamin, chondroitin, kolagen, MSM… zázračné pilulky, které prý vyživují chrupavky, mažou klouby zevnitř a postaví nás na nohy bez bolesti. Zní to lákavě.

A spousta lidí na tyto doplňky sází – často s vírou, že jim pomůžou vyhnout se lékům, někdy dokonce i operaci. A je to vlastně pochopitelné a logické. Protože když nás bolí každý krok, člověk zkusí všechno.

Jenže zatímco obaly na doplňcích a reklamy slibují zázraky, věda už tak přesvědčená není.

Takže funguje to nějak?

Podle oficiálních pravidel (konkrétně těch evropských) se nesmí žádný doplněk stravy tvářit, že léčí, protože doplňky jsou považovány za potraviny, nikoli za léčiva. Takže se výrobci tváří jinak — slibují „péči o klouby“ a „podporu hybnosti“.

V praxi ale kloubní přípravky kupují lidé nejčastěji proto, že je něco bolí. Koleno, kyčel, rameno… nebo mají artrózu a doufají, že si práškem koupí zpátky zdravou chrupavku.

Ale tady je háček. Kloubní výživa není lék. Neobsahuje nic, co by přímo opravovalo chrupavku nebo řešilo příčinu bolesti. Je to doplněk. A to znamená: buď pomůže trochu, nebo vůbec. Čili žádné běžně dostupné kloubní přípravky nejsou zázračné.

Většinou kombinace glukosaminu, chondroitinu a kolagenu. Někdy se přidává MSM, vitamín C, kyselina hyaluronová nebo třeba boswellie. Zní to dobře. Ale když se podíváme do odborných studií, zjistíme, že výsledky jsou… rozpačité.

Ano, některým lidem se uleví. Ale jiné skupiny nezaznamenají vůbec nic. A když už se zlepšení objeví, bývá malé a často podobné tomu, co udělá obyčejné placebo. Jinými slovy – někdy pomáhá hlavně víra.

Glukosamin a chondroitin jsou dvě nejčastější hvězdy v suplementech na klouby. V laboratoři nebo na zvířatech vykazují určité příznivé účinky – tlumí záněty, podporují tvorbu chrupavky, možná i zpomalují její úbytek. Ale když přijde na klinické studie s lidmi, začíná to být složitější.

Ukazuje se totiž, že spousta pacientů na tyto látky vůbec nereaguje. A ti, kteří ano, často jen mírně – třeba v porovnání s běžným analgetikem. Výsledky jsou navíc velmi nejednotné. Jedna studie říká „funguje to“, druhá „nefunguje“, třetí „možná“, čtvrtá „spíše ne“.

A co je ještě zajímavější – čím více studií přibývá, tím slabší účinek se ukazuje. Zvlášť pokud výzkumníci hodnotí výsledky chronologicky. Jinými slovy: čím více se toho ví, tím méně se zdá, že kloubní suplementy v něčem pomáhají.

Ne všechny doplňky jsou totiž stejné. Není glukosamin jako glukosamin – a totéž platí i pro chondroitin. Třeba glukosamin sulfát je něco trochu jiného než glukosamin hydrochlorid. Hraje roli i způsob výroby, kvalita použitých surovin, dávkování… a v neposlední řadě i to, co se reálně skrývá v každé kapsli.

Nezávislé testy totiž v minulosti odhalily, že ne všechny doplňky obsahují tolik účinné látky, kolik je napsáno na obalu [1, 2]. A pak člověk snadno získá pocit, že to „nefunguje“. Možná to ale není problém samotné látky – možná je to jen špatně udělaný produkt.

Teď by někoho mohlo napadnout: Nešlo by prostě zvýšit užívanou dávku? Teoreticky ano, ale prakticky by to vyšlo docela draze – a navíc by se tím zvýšily i dávky dalších látek v přípravku, což nemusí být zrovna bezpečné.

Farmakokinetické studie sice ukázaly, že se glukosamin i chondroitin dostanou do krevní plazmy – a možná i do kloubů – ale v jakém množství a jaký to má reálný efekt, to zatím nevíme jistě [3, 4]. Mimo jiné i proto, že se velmi těžko odlišuje „vlastní“ glukosamin v těle od toho spolknutého.

A když už se látka dostane do kloubu, záleží ještě na tom, do kterého. Jinak reaguje koleno, jinak klouby na rukou. Každé místo má svou vlastní „logiku nemoci“ – a co pomůže jednomu místu, nemusí zabrat u druhého.

Výzkumník Felson a jeho tým navíc upozorňují [5], že samotná suplementovaná látka kloub nespasí, pokud už trpí nějakými mechanickými problémy – třeba špatným postavením kloubu, kostními změnami, nebo kloubní nestabilitou.

Takové věci by se měly řešit (a pokud možno napravit) před jakoukoli farmakologickou léčbou - třeba cvičením, fyzioterapií, případně chirurgicky. Žádný doplněk stravy kloub „nesrovná“ do správné pozice čili nemůže mít reverzibilní (zvratný) účinek na kloub jako celek.

A že by glukosamin nebo chondroitin dokázaly obnovit chrupavku? To zatím žádná solidní studie nepotvrdila. Spíše naopak – většina odborných společností tyto doplňky pro léčbu osteoartrózy nedoporučuje.

Ať už jde o britský NICE (National Institute for Health and Care Excellence) [6], o mezinárodní OARSI (Osteoarthritis Research Society International) [7, 8], o americký AAOS (American Academy of Orthopaedic Surgeons) [9], či o americký ACR (American College of Rheumatology) [10] - všechny tyto instituce se ke kloubním přípravkům staví skepticky.

Nanejvýš říkají: „Zkuste to. A pokud do několika měsíců až půl roku nenastane žádná změna, přestaňte.“

Největší naděje zatím nesídlí v pilulce, ale v pohybu. Cvičení, posílení svalů, zlepšení mobility – to je základ. Pokud má někdo nadváhu, je navíc obrovským plusem snížení hmotnosti. Každé kilo dolů uleví našim kloubům více než stovka kapslí.

A pak je tu ještě jídlo. Protizánětlivá strava, bohatá na čerstvé, minimálně průmyslově zpracované potraviny, může našim kloubům pomoct více než suplementy. To znamená omezit trans tuky, přidané cukry, přemíru soli a některé omega-6 tuky (a zvýšit omega-3 tuky). Čili dát tělu to, co opravdu potřebuje – kvalitní živiny, vlákninu a „krmivo“ pro náš střevní mikrobiom.

Chcete to přesto zkusit? Věřit můžete. Ale sáhněte raději po glukosaminu sulfátu (ne hydrochloridu) a v dávkách, které dávají smysl. Ideálně v lékové kvalitě (ty jsou ale na předpis), ne v potravinových doplňcích s bůhvíjakým složením. A počítejte s tím, že když už, tak efekt bude možná jen mírný – a dost možná způsobený i placebo efektem.

To platí i pro další látky jako MSM, hydrolyzovaný kolagen nebo extrakty z různých bylin a živočichů. Někdy pomohou – hlavně s bolestí, u mírných forem artrózy. Ale že by dokázaly zastavit nebo zvrátit poškození kloubu? To už je spíše z říše přání.

Upřímně – nikdo to neví úplně přesně. Věda na to zatím nedala jasnou odpověď, protože seriózních studií, které by se tomu opravdu důkladně věnovaly, bylo zatím jako šafránu. Neexistuje tedy žádná oficiální doporučená denní dávka, na kterou by se dalo spolehnout.

Přesto se v odborném „éteru“ opakuje jedna dvojice čísel: 1500 mg glukosaminu a 1200 mg chondroitinu denně. Nejsou to čísla úplně vytažená z klobouku, ale ani výsledky pevného vědeckého konsenzu. Spíše něco jako dohoda ze zkušenosti – takhle to zkrátka ve studiích většinou fungovalo nejlépe.

Když jsou dávky nižší, často to bývá znát i na výsledku. Účinek bývá slabší, někdy i nulový.

Pokud vás klouby zlobí a hledáte úlevu, začněte tím, co máte pod kontrolou: pohybem, snížením tělesné váhy, stravou a celkovým životním stylem.

A jestli přesto chcete vsadit i na kloubní výživu, tak s vědomím, že věda zatím zůstává opatrná. Není to zázrak. A rozhodně ne levný.

A pokud vás zatím nic nebolí a rádi byste kloubní přípravky užívali jako prevenci, je potřeba si uvědomit, že je nutné je brát dlouhodobě, vlastně doživotně. A to s nejistým výsledkem.

Zdroje: