Článek
Možná to znáte. Jeden den internet tvrdí, že mléko je skoro jed, druhý den prý chrání srdce a prodlužuje život. Člověk pak stojí v obchodě u regálu s jogurty a říká si — tak jak to tedy je?
A právě na tuhle otázku se pokusila odpovědět obsáhlá vědecká práce, která prošla snad všechen seriózní výzkum za posledních 10 let. Ne jednotlivé malé studie, ale 95 systematických přehledů a metaanalýz. To je v podstatě přehled přehledů — mapa toho, co o mléku a mléčných výrobcích vůbec víme.
A závěr? Ten není nijak dramatický - a tedy příliš neodpovídá tomu, co někdy slýcháme v médiích.
Mapující přehled systematických přehledů a metaanalýz z roku 2025 si můžete přečíst na tomto odkazu, nebo v odkazu pod článkem.
Možná ještě ale takové malé upozornění: studie je poměrně obsáhlá. A i když jsem se snažil udělat článek spíše kratší, nakonec je spíše delší. No snad to někdo dočte :-).
Co přesně vědci udělali?
Tým z německých univerzit vzal tři hlavní databáze vědeckých studií (Medline, Embase a Web of Science), projel období let 2014 až začátek 2024, a vybral vše, co splňovalo přísná kritéria:
- šlo o systematické přehledy nebo metaanalýzy,
- týkaly se výhradně mléka a výrobků z kravského mléka,
- zkoumaly dospělou populaci,
- hodnotily konkrétní zdravotní výstupy (rakoviny, kardiovaskulární onemocnění, úmrtnost, cukrovku, obezitu, kosti a klouby, mozek…).
Navíc studie zahrnula i přehledy od World Cancer Research Fund, tedy jedné z nejrespektovanějších institucí věnujících se výzkumu rakoviny.
Celkem z toho vyšlo 281 jednotlivých asociací mezi konzumací mléčných výrobků a různými zdravotními výstupy.
Jak to dopadlo?
Obraz mléka je úplně jiný, než jak bývá líčen. Když výzkumníci spočítali všechny výsledky, vyšlo toto:
- 37,7% asociací ukazuje na snížené riziko onemocnění nebo úmrtí,
- 48% je neutrálních,
- 10% je nejasných,
- no a pouze 4,3% ukazuje na riziko zvýšené.
Jinými slovy — většina kvalitního výzkumu ukazuje, že mléčné výrobky nejsou škodlivé. A nejen to: velmi často jsou naopak spojeny s o něco nižším rizikem některých civilizačních chorob.
A teď se na jednotlivé typy výrobků podívejme blíže.
Co říkají data o jednotlivých mléčných potravinách?
1) Celkový příjem mléčných výrobků
Čili mléko + jogurty + sýry + cokoliv dalšího mléčného v jedné kategorii.
Tahle část je zajímavá, protože se dá říct, že když lidé jedí více mléčných výrobků obecně, tak:
- riziko většiny kardiovaskulárních nemocí je nižší nebo neutrální,
- riziko rakoviny tlustého střeva, prsu, močového měchýře a úst často klesá,
- riziko cukrovky typu 2 také klesá,
- a dokonce i obezita a nadváha jsou méně pravděpodobné v některých analýzách.
Těch méně příznivých výsledků nebylo moc a vždycky se to týkalo jen pár konkrétních rakovin — třeba jater, vaječníků, prostaty, žaludku nebo non-Hodgkinova lymfomu. A i tam to bylo spíše takové roztroušené, jeden přehled řekl jedno, jiný zase trochu něco jiného, žádná pevná shoda.
2) Mléko samotné
O samotném mléce se napsalo nejvíce mýtů, takže stojí za to vypíchnout to hlavní:
- Mléko má nejčastěji neutrální vztah k chronickým chorobám.
- Někdy je spojeno s nižším rizikem rakoviny - třeba u rakoviny úst, močového měchýře nebo tlustého střeva.
- Čtyři přehledy našly vyšší riziko u jiných rakovin (prsu, prostaty, jater a lymfatického systému).
- Nenašla se žádná souvislost s obezitou směrem nahoru — jeden přehled dokonce uvádí nižší riziko nadváhy.
U úmrtnosti jsou výsledky spíše smíšené (většina neutrální, několik nejasných).
3) Sýry
Tady by člověk čekal leccos — přece jen se často říká, že sýry jsou slané a tučné. Ale studie ukazuje jiný obrázek:
- hodně výsledků ukazuje snížené riziko některých rakovin a kardiovaskulárních nemocí,
- značná část výsledků je neutrálních,
- zvýšené riziko se objevilo jen u rakoviny prostaty v jednom přehledu.
Sýry nebyly téměř vůbec zkoumány ve vztahu k obezitě nebo mentálním funkcím, takže tam moc dat zatím není.
Jogurty jsou hvězdou mléčných výrobků.
4) Jogurty
Jogurt vyšel v celé práci nejlépe. Z toho, co zahrnuté studie ukázaly:
- žádná asociace neukazuje na vyšší riziko jakéhokoli sledovaného problému,
- naopak spousta výsledků ukazuje nižší výskyt rakovin (např. tlustého střeva, prsu, močového měchýře, jater, ústní dutiny),
- dále nižší riziko cukrovky 2. typu,
- a v některých analýzách i nižší úmrtnost.
Zároveň se neukázalo, že by jogurt jakkoli škodil srdci nebo váze.
5) Fermentované mléčné výrobky (kefíry, zakysaná mléka, sýry…)
Tady se ukazuje jeden opakující se motiv - fermentované potraviny vycházejí často lépe než nefermentované:
- srdci svědčí (nižší riziko kardiovaskulárních chorob a mrtvice),
- některé rakoviny se objevují méně (např. močového měchýře, prsu, jícnu),
- také u cukrovky je nižší riziko,
- a celkově nižší úmrtnost.
Jediný negativní výsledek: v jednom přehledu se ukázalo zvýšené riziko u jednoho ze sledovaných výstupů, ale není to konzistentní (šlo o úmrtnost ze všech příčin).
A co obsah tuku? Čili věčný boj nízkotučné vs. plnotučné?
Studie našla 27 publikací, které zkoumaly rozdíly mezi nízkotučnými a plnotučnými mléčnými výrobky.
A výsledek je až překvapivě nudný:
- většinou žádný rozdíl,
- někdy obě verze vycházejí dobře,
- jen několik málo přehledů našlo negativní spojení u plnotučného mléka (například vyšší riziko úmrtnosti nebo jeden typ rakoviny vaječníků).
Celkově ale opět žádné drama.
Rakovina a mléčné výrobky
Studie věnovala rakovinám celkem velký prostor — a ne náhodou, protože jde o velmi sledovanou oblast.
Když to silně zjednodušíme:
- u kolorektální rakoviny vychází mléčné výrobky konzistentně ochranně,
- některé rakoviny ve spojení s konzumací mléčných výrobků mají spíše neutrální výsledek,
- a malé procento (např. prostata) má možné zvýšené riziko, ale důkazy nejsou úplně jednotné.
Výzkum dokonce ukazuje, že efekt může být jiný u různých typů mléčných výrobků — třeba jogurt snižuje riziko v několika oblastech více než samotné mléko.
Kosti a klouby
Ač je to paradox, studie našla jen čtyři systematické přehledy věnující se kostem u dospělých. Důvod?
Většina výzkumu zabývající se kostmi a klouby se týká doplňků stravy s vápníkem, nebo je zaměřena na děti, což obojí do této analýzy nepatřilo.
Z těch pár výsledků vyplývá:
- některé studie ukazují pozitivní efekt,
- jiné jsou nejasné,
- celkově ale málo kvalitních dat.
Takže zde je to nejméně probádaná oblast.
Limity studie
Vědci sami přiznávají několik problémů:
- Různé typy studií mají různou kvalitu.
– Metaanalýzy mohou zahrnovat stejné populace vícekrát.
– Observační (pozorovací) studie mají problémy s lidskou pamětí, výběrem účastníků nebo změnami životního stylu. - Rozdíly v mléčných výrobcích mezi zeměmi. Například někde se mléko povinně obohacuje vitaminem D, jinde ne — a většina přehledů vůbec neříká, zda jde o obohacené výrobky nebo ne.
- Málo studií rozlišuje muže a ženy.
Jen asi polovina prací - u některých onemocnění ale může být rozdíl mezi mužem a ženou značný. - Různá metodika mezi jednotlivými studiemi. Každá jinak definuje „mléčné výrobky“, „vysokou dávku“, „nízkou dávku“, někde se rozlišují fermentované produkty, jinde ne.
- Problém s měřením stravy v čase.
Lidé někdy mění své stravování, nicméně studie zahrnuté do přehledu jsou spíše kratšího trvání - čili nemusí plně zachytit dlouhodobé výsledky, které jsou zásadní pro pochopení chronických onemocnění.
Jinými slovy: výzkum je obsáhlý, ale ne dokonalý. Ostatně, jako každý výzkum.
Co si z toho tedy vzít?
Pokud zkusíme jednoduché shrnutí, tak:
- Mléčné výrobky zřejmě nejsou zdravotní hrozbou.
- V mnoha případech jsou dokonce spojeny s nižším rizikem nemocí.
- Fermentované výrobky (jogurt, kefír…) vycházejí nejlépe.
- Plnotučné vs. nízkotučné — rozdíl většinou minimální.
- Některé rakoviny (hlavně prostata) mohou mít u mléka méně příznivé výsledky, ale data nejsou jednotná.
- Jogurt je „hvězda" celého přehledu.
- A velká část obávaných negativních účinků se prostě nepotvrdila.
Závěrem
Studie, která prošla téměř deset let výzkumu, vlastně ukazuje, že se nejedná o žádné drama, nic černobílého.
Mléčné výrobky z tohoto aktuálního výzkumu tedy nevycházejí jako něco, čeho bychom se měli bát. Spíše jako potravina, která do jídelníčku zapadá bez větších komplikací - ale samozřejmě jen pro někoho, kdo nemá vyloženě osobní důvod pro nekonzumaci mléka a mléčných výrobků (např. díky intoleranci, alergii, etickému důvodu - vegani apod.).
A občas se v těch číslech a grafech objeví i drobné plusy, nenápadné údaje o nižším riziku tam či jinde, hlavně u fermentovaných věcí.
Zároveň ale není třeba si na tom stavět kult. Ani tahle přehledová studie z mléka nedělá žádný zázrak. Jen připomíná, že realita bývá mírnější než naše představy či palcové titulky v médiích.
A také, že mléčné výrobky nejsou ani začátek, ani konec příběhu zdravé stravy — spíše jen jedna z mnoha kapitol, která většině lidí zdraví nijak neničí a někdy možná se zdravím i trochu pomůže. A to je možná ta nejpraktičtější zpráva, kterou si z této studie lze odnést.
Zdroj:
