Článek
Pod pojmem bílkoviny si někteří lidé představí jen posilovnu, proteinový shake a svalnaté týpky z plakátů. Jenže bílkoviny nejsou jen pro sportovce. Jsou základní součástí naší výživy – nicméně koluje kolem nich spousta názorů. Jedni tvrdí, že jich jíme málo, druzí, že příliš. A někde mezi tím visí otázka: jak jsou na tom bílkoviny a naše srdce?
Nedávno si tuhle otázku vzali na paškál němečtí vědci. Prozkoumali celkem 34 studií (zahrnutých do 10 přehledů) a snažili se formou přehledové studie přijít na to, jestli množství bílkovin na talíři – nebo to, jestli je máme z masa nebo z rostlin – může nějak souviset s nemocemi srdce a cév.
Velký přehled z roku 2025 přikládám buď zde, nebo pod článkem.
Mimochodem, bílkoviny jsou momentálně asi velkým tématem, protože v poslední době se na nich udělalo více souhrnných studií. Viz zde mé články: [1, 2, 3].
Co všechno vědci prohledali?
Tahle analýza nebyla jen tak obyčejná analýza, ale přehled všech přehledů, takzvaná umbrella review. Vědci do ní posbírali 10 velkých souhrnných studií z let 2013 - 2024, které už samy čerpaly z dlouhodobého sledování statisíců většinou zdravých lidí (mužů i žen) – někde i po celé desítky let (časové rozpětí studií je 18 měsíců - 32 let).
A zaměřili se na to, kolik bílkovin celkem jíme a jaký je poměr mezi masem a rostlinnými zdroji. Hlavní otázka pak byla, zdali bílkoviny nějak souvisí s rizikem tří hlavních nemocí – infarktu, mrtvice a kardiovaskulárních problémů.
Přitom vědcům nešlo jen o krátkodobé efekty, ale o dlouhodobý pohled - zajímalo je, jestli lidé, co jedí více bílkovin, mívají po letech méně zdravotních potíží, nebo naopak.
Bílkoviny a srdeční choroby
Začněme od srdce, tedy od ischemické choroby srdeční. Tři přehledy to zkoumaly do detailu. A všechny došly ke stejnému závěru – žádná souvislost. Ani když jíme více bílkovin, ani když jich máme méně. A je jedno, jestli pocházejí ze zvířat, nebo z rostlin.
Vědci tomu říkají „pravděpodobný nedostatek asociace“. Přeloženo do normální řeči: nejspíš na tom nezáleží.
A co mrtvice?
Podle některých studií může vést vyšší příjem bílkovin k nepatrně nižšímu riziku mrtvice. Jedna analýza dokonce mluvila o nižším riziku o jednu pětinu. Nicméně jiné výzkumy nic takového nepotvrdily. Jinými slovy – záleželo, jaké studie se vzaly do součtu a jak dlouho sledovaly účastníky.
Nakonec, když se všechno sečetlo, vědci řekli: možná tam žádný vztah není. Možná ano, možná ne. Ale zatím to nevypadá, že by příjem bílkovin měl na riziko mrtvice nějaký jasný vliv.
Krevní tlak a váha
Je známo, že vysoký tlak je riziko pro srdce (infarkt, mrtvice). Vědci se proto podívali, jestli ho bílkoviny ovlivňují. I když se teoreticky ukazuje, že jednotlivé aminokyseliny (třeba arginin) by tlak snižovat mohly, v praxi, při běžné konzumaci, se žádný zásadní efekt neprojevil. Bílkoviny na tlak (vysoký ani nízký) pravděpodobně vliv nemají.
Podobně střízlivý výsledek je i u hubnutí. Během přísné diety pomáhají bílkoviny chránit svaly, to ano. Ale v normálním, dlouhodobém jídelníčku bez počítání kalorií se žádný zázračný vliv na váhu neprokázal.
Bílkoviny s hubnutím pomáhají, ale jako takové bez kalorického deficitu váhu nesníží.
Asi bychom tedy měli zapomenout na to, že bílkoviny jsou zázračným nástrojem pro hubnutí. Bílkoviny při hubnutí (a ochraně svalové hmoty) určitě jsou pomocníkem, ale nejdůležitějším faktorem je stále kalorický deficit.
Živočišné vs. rostlinné bílkoviny
Tady většina z nás čeká jasný verdikt – že rostlinné bílkoviny budou lepší. Jenže ne.
U živočišných bílkovin polovina studií našla lehce nižší riziko mrtvice, druhá polovina nenašla nic. U rostlinných to dopadlo skoro stejně.
Jediná výjimka: studie zaměřená čistě na sójové bílkoviny. Tam se ukázalo, že lidé, kteří je jedli více, měli o něco menší riziko srdečních chorob. Ale šlo jen o jeden typ rostlinné bílkoviny. Když se vezme vše dohromady – luštěniny, ořechy, obilniny – žádný jasný trend z toho nevylezl.
Není bílkovina jako bílkovina
I když bílkoviny samotné nelze obecně škatulkovat na dobré a špatné, tak to ale neznamená, že je jedno, odkud je do těla dostaneme.
Když si dáme třeba maso, dostaneme sice pořádnou dávku bílkovin, ale k tomu i nasycené tuky a v případě zpracovaných mas (uzenin) i vysoké množství sodíku. Oproti tomu, když sáhneme po luštěninách nebo ořechách, získáme super bonus: vlákninu, vitamíny a spoustu prospěšných rostlinných látek, které tělo ocení.
Takže to možná celé stojí ne na bílkovině samotné, ale na „balíčku“, ve kterém je konzumujeme. Červené maso může být problém (avšak nemusí) kvůli nasyceným tukům, ale hlavně kvůli soli v uzeninách (či v jiných masných výrobcích). Ryby naopak srdce a cévy chrání díky omega-3 mastným kyselinám. A rostlinné zdroje mají své výhody právě proto, že jsou většinou součástí zdravějšího jídelníčku, ne kvůli samotné bílkovině.
Limity studie
Autoři studie samozřejmě zmiňují i limity jejich práce. Všechny zahrnuté výzkumy byly pozorovací – tedy ne experimenty, kde by vědci přesně určovali, kdo co jí. To znamená, že sice vidíme souvislosti, ale nemůžeme říct, co je příčina a co následek.
Další problém je spolehlivost dat o jídelníčku. Lidé vyplňovali dotazníky a často odhadovali, co a kolik jedli. A to není úplně přesné.
A ještě jedna věc – většina výzkumů rozlišovala jen mezi „živočišnou“ a „rostlinnou“ bílkovinou, ale už neřešila konkrétní potraviny. Přitom (jak už bylo výše zmíněno) rozdíl mezi bílkovinou z tučného masa a z ryb je velký. Tyhle rozdíly se ve výsledcích mohly navzájem vyrušit.
Závěrem
Když to tedy shrneme, bílkoviny samy o sobě nejsou ani hrdina, ani padouch. Naše srdce zřejmě nijak neřeší, jestli jíme 80, 120, nebo 200 gramů bílkovin denně. Důležitější je, z čeho ty bílkoviny pochází, a hlavně jak vypadá náš jídelníček jako celek.
Je to tedy o celkové životosprávě. Pokud jíme převážně přirozené málo průmyslově zpracované potraviny, máme dost pohybu, udržujeme zdravou váhu, svaly a krevní tlak, spíme dostatečně, příliš nepijeme a moc nekouříme, pak je úplně jedno, jestli máme na talíři kuře, fazole či rybu. Bílkoviny jsou součástí našeho příběhu, ne jeho pointou.
V době, kdy se o každé živině vede nekonečná debata, působí tahle studie skoro osvobozujícím dojmem. Bílkoviny sami o sobě nám srdce nespasí – ale také mu neublíží.
Zdroje:
