Více masa, kratší život? Další velký výzkum říká, že ne

Kolem bílkovin je stále živo. A každý na ně říká něco jiného. Škodí, neškodí, prospívají - je celkem těžké se v tom vyznat.

Letos (v roce 2025) se objevila nová studie, která se snažila udělat v celé věci trochu pořádek. Opírala se o velký americký průzkum probíhající už mezi lety 1988 a 1994. Tehdy se ho zúčastnilo téměř šestnáct tisíc mužů i žen a vědci je pak sledovali dál až do roku 2006.

Studie je k nahlédnutí buď zde [1], nebo pod článkem.

Autoři studie chtěli vědět, jak souvisí množství bílkovin v jídelníčku s úmrtností. A to nejen tou celkovou, ale i konkrétně s rakovinou a nemocemi srdce a cév. Zajímali se i o to, jestli je pro zdraví nějaký rozdíl mezi bílkovinami z masa a těmi z rostlin. A také sledovali hladinu hormonu IGF-1. Ten na jednu stranu podporuje růst svalů, ale zároveň se často spojuje i s vyšším rizikem nádorů.

Ukázalo se, že více bílkovin na talíři neznamenalo kratší život. Lidé, kteří jich jedli hodně, neumírali častěji a dříve než ti, co se drželi s bílkovinami při zemi. A platilo to pro bílkoviny z masa stejně jako z rostlin.

Co je ale poměrně zajímavé, tak vyšší příjem živočišných bílkovin byl spojený s nižším rizikem úmrtí na rakovinu. Ano, s nižším, ne s vyšším. Rostlinné bílkoviny naopak neukázaly žádný vliv, ani pozitivní, ani negativní.

A teď k tomu strašákovi jménem IGF-1. Podle některých teorií by měl být tím hlavním viníkem potíží: více živočišných bílkovin → vyšší hladina IGF-1 → vyšší riziko rakoviny a srdečních chorob. Jenže ve studii se žádná taková souvislost nenašla. Ani u mladších lidí, ani u starších.

V minulosti se objevily jiné studie (například tato velká z roku 2014 [2]), které tvrdily, že lidé s vysokým příjmem bílkovin mají několikanásobně vyšší riziko rakoviny. Toho se pak chytla média a psalo se, že bílkoviny zabíjí.

Jenže když se na to podíváme očima nejnovějšího výzkumu, který zde rozebírám [1], obrázek je trochu jiný. Předchozí zprávy o škodlivosti bílkovin totiž stály hlavně na starších studiích, které měly spoustu děr – vědcům tehdy chyběla lepší data i nástroje, jak je vyhodnotit.

Dnes už jsou možnosti úplně jinde. Čísla se sbírají přesněji, počítače zvládnou složitější výpočty a výsledky nejsou tak zkreslené jako dříve. A právě díky tomu poslední velká analýza [1] ukazuje, že ani vyšší příjem bílkovin, klidně i z masa, nemusí být pro naše zdraví hrozbou, jak se psalo a píše.

Spousta lidí má pořád zafixované, že hodně bílkovin = zničené ledviny. Dává to smysl – ledviny se totiž starají o odpadní látky, které při jejich trávení vznikají. A tak se logicky nabízí obava, že kdo jí často maso, vejce, nebo třeba tvaroh, ten si tím ledviny dříve nebo později odrovná.

Jenže další nedávná metaanalýza z roku 2024 [3] přinesla docela překvapivou zprávu. Vědci sledovali přes 148 tisíc lidí a zjistili, že ti, kdo měli bílkovin přes den více (ať už z masa nebo z rostlin), naopak měli riziko nějakých potíží s ledvinami nižší. Nejvíce přínosné pak byly ryby a mořské plody – pravděpodobně díky omega-3 mastným kyselinám, které v těle působí proti zánětům.

Je ale dobré dodat jednu důležitou věc - bavíme se tu o zdravých lidech. Pokud totiž už někdo má nemocné ledviny, tak tam bývá situace opačná a příjem bílkovin se spíše hlídá a často i omezuje. Pro zdravé lidi se zdravými ledvinami ale platí, že bílkovin se rozhodně není třeba bát – spíše naopak.

Možná si teď říkáte: „A není to celé jen tím, že lidi, kteří jedí hodně bílkovin, se prostě o sebe celkově více starají? A proto nemají po konzumaci bílkovin zdravotní potíže?“ To jsou dobré otázky.

Studie z roku 2025 [1] se sice snažila zohlednit věk, pohlaví, kouření, pohyb, nebo celkový energetický příjem, takže určité vlivy životního stylu odfiltrovala. Jenže úplně dokonale to u podobných průzkumů nikdy nejde.

Tyhle studie (tzv. observační) jen sledují, co se děje, a nehledají přímý důkaz. Jinými slovy to, že lidé s vyšším příjmem bílkovin žijí déle, ještě neznamená, že právě bílkoviny jsou tím kouzelným klíčem k delšímu životu.

Spíše to ukazuje, že když má člověk zdravé ledviny, může se třeba více hýbat, moc nepije a nekouří apod., a tak mu ani pořádná porce masa sama o sobě život nezkrátí. Může v tom tedy hrát roli i životní styl.

Pokud si někdo dělá výčitky, že má moc masa, moc tvarohu, nebo třeba moc vajec, může se trochu uklidnit.

Bílkoviny rakovinu nezpůsobují, neškodí našemu srdci a život nám nezkrátí - spíše naopak. A podle nejnovějších dat ani nepoškozují ledviny. Vlastně v řadě ohledů se ukazují spíše jako ochranné. Strašení, že „bílkoviny zabíjejí“, proto dostává další trhlinu.

Samozřejmě to ale neznamená, že máme sníst kilo masa denně – to určitě ne. Ale spíše to ukazuje, že bílkoviny nejsou tím velkým padouchem, jak se občas někde píše. Na délku života mají mnohem větší vliv úplně jiné věci: kouření, alkohol, obezita, cukrovka, nedostatek pohybu…

Zdroje: