Článek
Kolikrát jste si při jídle v poslední době sedli k televizi, nebo k mobilu? Možná jste si chtěli jen něco rychle přečíst nebo odpovědět na zprávu, ale najednou jste si uvědomili, že jste snědli všechno (a možná i něco navíc) a ani nevíte jak.
Anebo to dokonce děláte pravidelně? Možná to ale není dobrý nápad.
Co na displeje a obrazovky při jídle říkají výzkumy?
Nedávné studie ukazují, že sledování telefonu či televize při jídle má větší dopad na naši váhu a požitek z jídla, než jsme si možná doposud mysleli. Vědci v těchto studiích mj. zkoumali, jestli toto počínání nějak ovlivňuje, kolik toho celkově sníme.
Například v této metaanalýze [1] vědci prošli celkem 23 studií a zjistilo se, že když jíme a zároveň sledujeme televizi, máme tendenci sníst o něco více (o 5 – 15 %) než někdo, kdo se věnuje jen talíři před sebou (pozn. autora: metaanalýza je stručně řečeno sloučení a shrnutí výsledků jiných studií - je to taková studie studií).
A co víc, sledováním televize při jídle si zřejmě můžeme zvýšit i příjem potravy při dalším jídle, a to dokonce až o 22 %. Jak je to možné?
Představme si, že sedíme u televize, koukáme na svůj oblíbený seriál a u toho něco jíme. No a problém je v tom, že když se nesoustředíme na jídlo, mozek si vlastně moc nepamatuje, kolik jsme toho snědli. Takže i když třeba nesníme více než normálně, naše tělo pak při dalším jídle může mít pocit, že předtím toho vlastně moc nebylo – protože to nebylo pořádně „zapsané“ a zapamatované.
A co se stane pak? Při dalším jídle nám přijde, že máme větší hlad, než bychom měli mít, a sníme více. Prostě když jíme u televize, náš mozek ten předchozí příjem moc nebere v potaz, což může vést k tomu, že se pak trochu více dojíme později. A to kvůli rozptýlení v podobě televize, které nám rozhodí přirozené signály hladu a sytosti.
S podobným výsledkem jako metaanalýza výše pak přišla i tato studie [2], která si vzala na paškál tentokrát mobilní telefony. I zde vědci přišli s tvrzením, že používání smartphonu během jídla zvyšuje příjem celkových kalorií.
Zajímavé může být i zjištění této studie [3], která vyzkoumala, že při sledování sportů rovněž dochází ke zvýšené spotřebě jídla (především sladkostí), přičemž ale fyzicky méně náročné sporty překvapivě povzbuzují k větší konzumaci jídla nežli sporty fyzicky více náročné.
A zdá se také, že ženy mají tendenci se při sledování televize přejídat více nežli muži, což výzkumníci připisují možným silnějším chutím a nižší sebekontrole u žen.
Co vše může sledování médií při jídle ovlivnit?
- Televize či mobil nám bere pozornost a jíme tak více, než bychom chtěli: Jedna z teorií říká, že televize (mobil, ale klidně i noviny) nám jednoduše ukradnou pozornost. Místo abychom si všímali, jak moc jsme najedení, jsme zabraní do toho, co se děje na obrazovce a přestaneme vnímat, kolik toho vlastně jíme (sníme). Takže jíme a jíme, dokud nám nedojde jídlo, než abychom zastavili v momentě, kdy už jsme plní. To může vést k neúmyslnému přejídání.
- Neřízené zobání: Když si k televizi vezmeme pytlík chipsů, ani si nevšimneme, že je prázdný, dokud si po posledním soustu neolízneme prsty. Výzkumy ukazují, že takové „bezmyšlenkovité jídlo“ často vede k většímu kalorickému příjmu.
U televize většinou sníme vše, co máme na stole.
- Rozhozené signály sytosti: Televize může rozhodit naše vnitřní hodiny. Tělo má určité signály, které nám říkají, kdy už jsme sytí (například díky hormonu sytosti leptinu). Pokud jsme při jídle rozptylováni, tyhle signály nejsou tak jasné a my si to vůbec neuvědomíme. A tak místo normální porce sníme porci pro nás už nadměrnou a zbytečnou.
- Horší trávení: Pokud mozek není plně soustředěný na jídlo, žaludek na něj reaguje jinak a může dojít k problémům s trávením.
- Menší požitek z jídla: Když se místo chuti soustředíme třeba na přicházející notifikace v mobilu, neužijeme si jídlo naplno.
Závěrem
Vědecké studie skutečně naznačují, že rozptylování během jídla, jako je sledování televize nebo používání elektronických zařízení, může ovlivnit naše stravovací návyky, prodloužit dobu jídla a vést k vyššímu celkovému kalorickému příjmu.
Naše pozornost je totiž při koukání do obrazovek narušena a mozek nereaguje na signály sytosti tak, jak by měl. Výzkumy ukazují, že vizuální podněty mají velký vliv na to, kolik jídla sníme. Když se na jídlo díváme a vnímáme ho, máme větší kontrolu nad svými porcemi.
Každopádně, i když jsou dobře navržené a provedené vědecké studie asi ten největší důkazní materiál jaký dnes máme (a o to více metaanalýzy), nelze různé výzkumy brát jako univerzální řešení a pravdu na všechno. V tomto případě (a i v případě tohoto článku) bychom se mohli tedy spíše jen nad problematikou zamyslet, protože každý jsme jiný a každý reaguje na různé situace různě.
Nedá se proto říci, že každý, kdo bude koukat do nějakého zařízení, bude přibývat na váze. Jestliže má totiž někdo jídlo (a svoji životosprávu) plně pod kontrolou, a navíc dělá nějaký sport, nebo je jinak fyzicky aktivní, může být (z kalorického hlediska) úplně v klidu, i když kouká při jídle do čeho chce.
Čili asi není úplně potřeba ihned vyhazovat televizi nebo mobil z okna. Ale možná by přece jen stálo za zkoušku se při jídle více soustředit na to, co vlastně jíme a minimalizovat tak rozptýlení během jídla, abychom lépe vnímali signály sytosti a předešli případnému přejídání. Minimálně tedy u někoho, kdo s nadváhou bojuje, nebo se rozhodl s ní bojovat.
A hlavně bychom si měli užít chuť, vůni a texturu jídla. Čili zkusme si jídlo dostatečně vychutnat.
Tak a to je pro dnešek vše. Děkuji vám za pozornost.
Anketa
Zdroje:
