Článek
Když se mluví o úmrtích v kulturistice, téměř vždy jde o muže. Profesionální závodníky, často ještě poměrně mladé, kteří náhle zemřeli. Média to čas od času zmíní.
Jenže tenhle sport už dávno není čistě mužský.
Na soutěžních pódiích dnes stojí tisíce žen. A právě proto začala být čím dál hlasitější otázka: co vlastně víme o zdravotních rizicích u kulturistek?
Upřímně řečeno – donedávna skoro nic.
Až nyní se objevila studie, která se pokusila tuhle mezeru zaplnit. Autoři analyzovali úmrtnost mezi závodnicemi v kulturistice a výsledky jsou… řekněme zajímavé.
Studie z kraje roku 2026 je zde, nebo také pod článkem.
Skoro deset tisíc závodnic
Výzkumníci se podívali na soutěže federace IFBB mezi lety 2005 a 2020. Celkem našli 9447 závodnic, které se během těchto let objevily na 700 soutěžích.
Nešlo přitom jen o klasickou kulturistiku. Do analýzy spadaly tři ženské divize:
- Women’s Bodybuilding,
- Women’s Physique
- a kategorie Figure.
Potom přišla ta nepříjemná část: zjišťování, kolik z těchto sportovkyň během sledovaného období zemřelo.
Celkem jich bylo 32. Průměrný věk přibližně 43 let. Samotné číslo ještě moc neříká. Mnohem důležitější je, proč k těm úmrtím došlo.
Co stálo za úmrtími?
U většiny případů se podařilo dohledat příčinu smrti. Přesněji u 24 z 32. A tady se začíná objevovat vzorec.
Nejčastější kategorií byla náhlá smrt.
Celkem šlo o 19 případů. Některé měly traumatickou příčinu – například nehody. Ale většina byla netraumatická, tedy náhlé úmrtí bez vnější příčiny.
Uvnitř této skupiny se objevuje kategorie, která sportovní lékaře zajímá asi nejvíce: náhlá srdeční smrt.
Ta se objevila v deseti případech. Jinými slovy, přibližně třetina všech úmrtí ve studii souvisela se srdcem.
A znovu – průměrný věk kolem čtyřicítky.
Co znamenají ta čísla?
V podobných studiích se úmrtnost přepočítává na počet případů na 100 000 takzvaných „athlete-years“. Je to standardní způsob, jak srovnávat různě velké skupiny sportovců.
V této analýze vyšlo:
- 33,5 úmrtí na 100 000 sportovních let,
- 10,47 náhlých srdečních úmrtí na 100 000 sportovních let.
Čísla sama o sobě nic moc neřeknou. Smysl začnou dávat až ve chvíli, kdy je porovnáme s jinými sporty.
A právě tam přichází zajímavý moment.
Podle autorů studie je výskyt náhlé srdeční smrti u kulturistek vyšší než u většiny jiných ženských sportovních populací, které byly dosud analyzovány.
Profesionální úroveň je jiný svět
Když výzkumníci rozdělili závodnice podle úrovně soutěžení, rozdíl byl až (ne)překvapivě velký. U profesionálních kulturistek se náhlá srdeční smrt objevovala více než dvacetkrát častěji než u amatérských závodnic.
Konkrétně:
- profesionálky – 53,98 případů na 100 000 sportovních let,
- amatérky – 2,48 případu na 100 000 sportovních let.
To je rozdíl, který už nejde přehlédnout.
Studie sice neříká přesně proč, ale není těžké si představit možné důvody. Profesionální kulturistika znamená extrémnější dietu, větší manipulaci s hmotností, často také agresivnější přípravu před soutěží… a - samozřejmě doping.
Co ukázaly pitvy?
Detailní lékařské informace jsou bohužel omezené. Pitva byla k dispozici jen u dvou profesionálních závodnic.
V jednom případě nebyly nalezeny žádné zjevné srdeční abnormality. V druhém byla zjištěna myokarditida, tedy zánět srdečního svalu.
To je zajímavé hlavně ve srovnání s muži. U mužských kulturistů se při pitvách poměrně často nachází výrazné zvětšení srdeční svaloviny. V těchto dvou případech se nic podobného neobjevilo.
Autoři proto naznačují, že srdeční adaptace na extrémní trénink mohou být u žen jiné než u mužů.
Faktor, o kterém se často nemluví
Jedna část výsledků je možná ještě znepokojivější než samotná kardiologie. Ve studii tvořily sebevraždy a vraždy téměř 13 % všech úmrtí.
To je více než čtyřnásobek toho, co bylo pozorováno u mužských kulturistů.
Autoři zmiňují, že by to mohlo souviset s vyšší psychosociální zátěží. Kulturistika je totiž sport, kde se hodnotí především vzhled – a tlak na perfektní postavu může být enormní - ještě větší nežli u mužů.
Jak dopadlo srovnání s muži?
Když vědci porovnali výsledky s dřívější analýzou mužských kulturistů, kterou jsem mimochodem zpracoval zde:
ukázalo se, že ženy mají přece jen nižší úmrtnost i nižší výskyt náhlé srdeční smrti. To ale neznamená, že by se rizika žen netýkala.
Spíše to naznačuje, že zdravotní rizika vrcholové kulturistiky nejsou omezená jen na muže.
Limity studie
Studie je retrospektivní a část dat pochází z veřejných zdrojů. To znamená, že některé případy mohly zůstat nezachyceny a u části úmrtí není příčina úplně jistá.
Také pitvy a toxikologické analýzy byly k dispozici jen u malé části případů.
Závěrem
Vrcholová či soutěžní kulturistika je sport, který stojí na extrémech. Extrémní disciplína. Extrémní trénink. Extrémní kontrola nad tělem. Extrémní dávky „doplňků stravy“.
A jak ukazuje tato studie, někdy i extrémní zdravotní zátěž.
Neznamená to, že posilovna je nebezpečné místo. Ale vrcholová kulturistika je svět, kde se hranice lidského těla testují opravdu naplno (nicméně to se týká skoro všech vrcholových sportů).
A někdy se ukáže, že ty hranice jsou blíže, než by se zdálo.
Zdroj:
