Článek
Ale dříve, než se pustíte do čtení a řeknete si „Ach jo, zase nějaké hubnutí“ bych rád uvedl věci na pravou míru. Tento článek není návodem jak zhubnout, nebo třeba jak nabrat svaly a dostat se do formy. Je to článek hlavně o tom, co by těmto snahám mělo předcházet a co je dobré si uvědomit, než se k něčemu takovému odhodláte.
Chtít něco změnit
Pokud se budeme bavit o lepší kondici a dobré formě, nebo o přeměně naší postavy, tak je to pořád jen o tom jednom. Je potřeba něco v životě změnit. Protože být fit je životní styl neboli „lifestyle“, jak se dnes módně říká.
Avšak než se začne s nějakými změnami, stojí za to si promyslet pár klíčových věcí, které mohou pomoci si udržet výsledky dlouhodobě.
Mít správný přístup a změnit myšlení
Takže už je to tu zase – změna životního stylu. Všude se o tom mluví a píše, všichni o tom vědí, ale skutek většinou utek. Nicméně pokud máme nějaký důvod, že chceme být v lepší formě a cítit se dobře, vždycky to skončí u toho samého - musíme něco změnit. Musíme změnit to, co nás do té špatné formy dostalo.
Avšak být fit není o tom makat na 100% a stát se „fitness fanatikem“. Jsme totiž většinou běžní pracující lidé, ne vrcholoví sportovci s ideálními podmínkami a nezlomnou disciplínou. Jde spíš o to si najít životní styl, který nám dává smysl a dlouhodobě funguje. A jaký to je?
To už jde trochu nad rámec tohoto článku, ale může to být třeba pravidlo 80:20 (nebo klidně 70:30 - dle závažnosti problému), kdy si takto vyčleníme nějaký ten prostor na naše slabosti a občasné úlety. Nejsme totiž stroje, chceme se také bavit, že?
Takže není potřeba to zase nějak hrotit, ale na druhou stranu nějaká pohybová aktivita a určitý zásah do našich stravovacích návyků je při změně životosprávy zapotřebí.
Samozřejmě, změny jsou nepopulární a také ne každý má ke cvičení a zdravému jídlu pozitivní vztah. Ale stačí si uvědomit, že životospráva není jen o tom, jak vypadáme. Jde také o naše zdraví, o dostatek energie po celý den a o to, jak se každý den cítíme.
Pokud tedy někdo přemýšlí o cvičení, aby v létě vypadal dobře u bazénu, většinou se po sezóně vrátí ke starým návykům. Jsou to takové fitness nárazovky, to není životní styl. Chtělo by to trochu změnit přístup.
Jakmile totiž pochopíme, že fitness není jen o tom vzhledu, ale i o tom, jak dlouho a jak kvalitně budeme žít, máme mnohem větší šanci na dlouhodobou a trvale udržitelnou změnu. V okamžiku, kdy si někdy řekneme „OK, je čas to dělat pořádně,“ jsme na správné cestě.
Tehdy vlastně naše cesta k lepšímu životnímu stylu skutečně začíná.
Někdy může být cesta k cíli pěkně klikatá.
Mít jasný výchozí bod - kde jsem teď?
Každý ale začíná jinde. Někdo už možná nějaké zkušenosti s cvičením má. Někdo jiný žádné zkušenosti nemá, ale hlídá si třeba stravu a kondičně na tom není úplně tak špatně. A pak jsou tu ti, co jsou totálně z formy a o fitness nikdy ani nezavadili. Ti to mají nejtěžší a začínají úplně od nuly.
Čím déle jsme totiž na pohyb kašlali a neřešili jídlo, tím těžší bude změna. A tím déle může trvat, než se rozkoukáme, než se naplno rozjedeme a tedy než uvidíme první výsledky.
Je ovšem docela bláhové čekat, že za pár týdnů shodíme všechno, co jsme za ty roky nic neděláním nasbírali. Stejně jako kila a špatná kondice nepřišly přes noc, tak ani návrat do formy nebude otázkou pár týdnů.
Důležité je tedy mít realistická očekávání a také trpělivost. Malé kroky vedou k velkým změnám – jen je potřeba tomu dát čas. A stanovit si nějaké cíle.
Mít realistické cíle - kde chci být a za jakou dobu?
Mít cíl nebo představu o tom, jak chceme vypadat, je důležité – bez cíle se těžko hledá správná cesta. Ale ten cíl by měl být reálný. Často se na začátku pro něco nadchneme a chceme to až moc rychle. Jenže pokud jsme nikdy necvičili, nebudeme za pár měsíců vypadat jako Wolverine nebo Thor. Stejně tak z nás ihned nebude Wonder Woman nebo Xena.
Je důležité si dávat realistická očekávání a počítat s tím, že dát se do formy není záležitostí pár týdnů, stejně jako pár týdnů nestačilo k tomu, že někdo přibral třeba 30 kilo.
Je to tedy dlouhodobý proces a proto dává smysl rozdělit si ho na menší kroky. Místo snahy o okamžitou dokonalost je lepší postupovat ve fázích a vidět pokroky postupně.
Čili je důležité, abychom byli těmito malými krůčky postupně a neustále motivováni.
Být neustále motivován - dělat pokroky v několika fázích
Takže na cestě k nějakému našemu cíli je klíčové si danou cestu rozdělit na menší výzvy. Místo toho, abychom mysleli jen na finální výsledek, si můžeme určit kratší etapy – třeba se jen nasoukat zpátky do loňských kalhot, udělat první pořádný klik, nebo zvládnout první poctivý shyb.
Každý malý úspěch nás posune dál a hlavně udrží motivaci, která je naprosto zásadní. Protože bez ní se výsledky dostavují mnohem hůře. A pokud máme výsledky, máme i motivaci pokračovat dále. Je to takové motivačně - výsledkové kolečko.
Nicméně pokrok se někdy hůře vnímá (například pokud budeme denně koukat do zrcadla). Proto je dobré ho sledovat jinak. Asi nejlepší ukazatel pokroku je měřit si a zapisovat míry, případně se ještě fotit. Po čase se pak můžeme ohlédnout a vidět reálnou změnu. Někdy si ji všimneme i podle reakcí okolí, když nám třeba někdo řekne, že vypadáme lépe.
Dále bychom si při začínání čehokoli měli vytvořit určitý návyk a také závazek, že vydržíme alespoň několik měsíců, ať se děje cokoli (dát tomu něčemu prostě šanci dostatečně dlouho). Podle odborníků je totiž k vytvoření návyku na základě každodenního opakování zapotřebí 18 dní až 8 měsíců, v průměru ale nejčastěji kolem 2 až 3 měsíců [1, 2].
Takže pokud nějaké změně dáme dostatek času, je velká šance, že se třeba cvičení, lepší jídlo nebo kvalitnější spánek stanou součástí našeho života. A když se z toho stane přirozená součást dne, máme skoro vyhráno.
Musíme být však nadále vytrvalí.
Někdy je k cíli lepší dojít postupně.
Dodržovat stálost, pravidelnost a důslednost
Vytrvalost je klíčem k nějaké dlouhodobé změně, protože:
Ani ten nejlepší tréninkový nebo stravovací plán, který nebudeme dodržovat, nás k cíli nedostane.
I z tohoto důvodu je prozatím lepší nevyhlížet někde v dáli náš cíl, ale zprvu se spíše soustředit na dodržování našeho režimu a být maximálně důslední.
Úspěch bychom měli měřit hlavně tím, že se nám daří udržet náš nový životní styl. Protože když u toho vydržíme a děláme to správně a jsme zdraví, výsledky prostě přijdou.
Je to jako s učením se jazyka. Když se tomu nebudeme věnovat pravidelně (ideálně denně), nikdy se v tom příliš nezlepšíme (pokud nejsme geniální nebo nějak jinak super talentovaní).
Nicméně i když pochopíme důležitost pravidelnosti a pečlivosti, může nám to být stejně k ničemu, pokud si dostatečně neuvědomíme důležitost samotného cvičení (posilování) a hlavně stravy. Bez toho bude udržitelnost naší životosprávy obtížná.
Uvědomit si důležitost cvičení a stravy
Tímto jsme se dostali k samotnému cvičení a stravě, nicméně to zde už rozebírat nebudu. Už takhle je článek poměrně dlouhý. Zde tedy své povídání ukončím.
Závěrem
Pokud jste to dočetli až sem, určitě si říkáte „Zase nějaké motivační kecy“. Upřímně, já už jsem taky na tyhle rady a bláboly od různých koučů osobnostního rozvoje alergický.
Já ale nejsem kouč osobnostního rozvoje.
Tento článek tedy nemá za cíl někoho osobnostně rozvíjet a vlastně ani nikoho motivovat (pokud se tak ale stalo, tak super).
Tímto článkem jsem chtěl hlavně upozornit na to, že se sice v médiích stále (a správně) omílá důležitost pohybu, cvičení a stravy, ale už méně se mluví o věcech, co tomu předchází.
Tento článek je tedy takový prequel ke změně životního stylu. Co bychom si měli uvědomit a na co si dát pozor v případě, že se sebou chceme něco udělat.
Tak a to je pro dnešek vše. Děkuji vám za pozornost, a že mé články případně čtete.
Anketa
Zdroje:
