Článek
Malajská sultánka, která dnes po boku sultána Muhammada V. reprezentuje královský dvůr státu Kelantan, se narodila roku 1988 v Praze jako Jana Jakoubková. O jejím životě v Česku se přitom ví jen málo a v online světě po sobě nezanechala téměř žádnou stopu. Za kelantanského panovníka se provdala na podzim roku 2010, krátce poté, co usedl na trůn. Ještě před svatbou přijala islám a nové jméno Nur Diana Petra Abdullah. Po sňatku začala na královském dvoře používat titul Che Puan Nur Diana Petra. Stala se součástí vládnoucí dynastie státu Kelantan, jednoho z tradičních malajských sultanátů, jejichž panovníci dodnes hrají významnou roli v politickém i společenském životě země. Její postavení se však tehdy od pozdějšího titulu sultánky lišilo. Ten získala až o dvanáct let později.
Jak se z pražské dívky stala sultánka
O okolnostech, za nichž se Jana Jakoubková dostala do Malajsie a seznámila se s budoucím sultánem, se dodnes ví jen velmi málo. Veřejně dostupné zdroje nenabízejí téměř žádné podrobnosti a sama Jana o této části svého života nikdy veřejně nemluvila. Když se 30. října 2010 konala svatba s Muhammadem V., bylo jí něco málo přes dvacet let. Pro většinu Malajců přitom zůstávala naprosto neznámou osobou. Zatímco o členech vládnoucích rodin bývá obvykle známo alespoň základní životopisné pozadí, v jejím případě se na veřejnost nedostalo téměř nic.
Nur Diana Petra Abdullah
Po svatbě se nová manželka kelantanského sultána stáhla z veřejného života. Neobjevovala se v médiích, neposkytovala rozhovory a její jméno se v tisku objevovalo jen zcela výjimečně. Během let, kdy Muhammad V. postupně posiloval své postavení v rámci malajsijské monarchie a nakonec se stal i federálním králem celé země, zůstávala jeho první manželka mimo veřejné dění. Neexistovaly téměř žádné fotografie, nevystupovala na veřejných akcích a o jejím každodenním životě nebyly k dispozici žádné ověřené informace.
Tento stav trval téměř osm let. Změnil se až v roce 2018, kdy se jméno Muhammada V. začalo objevovat v souvislosti s novým vztahem, který vzbudil značný ohlas doma i v zahraničí. Právě tehdy se novináři začali podrobněji zajímat také o ženu, která po jeho boku stála už od roku 2010.
Telefonát, který odhalil první manželku
Tou ženou byla ruská modelka a někdejší Miss Moskvy Oksana Vojevodinová, která se stala panovníkovou druhou manželkou. Islám sice muži více manželek dovoluje, Muhammad V. však před ruskou kráskou tajil, že už doma v Malajsii jednu ženu má. Oba navíc dělil věkový rozdíl přes dvacet let, sultánovi bylo kolem padesáti, modelce sotva přes pětadvacet. Stejně jako Jana i Oksana před svatbou konvertovala k islámu a přijala jméno Rihana. Na rozdíl od zdrženlivé Češky se svým vztahem nijak netajila a pravidelně o něm mluvila v médiích i na sociálních sítích. Právě zájem o Oksanu přivedl novináře také k Janě.
Sama Oksana přitom o existenci první manželky zpočátku vůbec nevěděla. Dozvěděla se to až dva dny po svatbě se sultánem, která se konala v Moskvě na podzim roku 2018. Stalo se to ve chvíli, kdy zazvonil manželův telefon. „Manžel byl v koupelně, když zazvonil telefon. Na displeji jméno Bob, myslela jsem, že volá s gratulací jeden z jeho amerických přátel, proto jsem telefon zvedla.“
Na druhém konci linky však nebyl žádný přítel, ale rozhněvaná volající. „Já jsem jeho žena a nikdy bych se neodvážila zvednout manželův telefon!“ Volající se představila svým muslimským jménem Diana Petra a Oksaně tak rázem došlo, že situace je mnohem vážnější, než se dosud zdálo. S touto informací se proto obrátila přímo na manžela. „Řekl mi, že to byla jeho bývalá manželka, která o mně nevěděla a naštvala se. A že mezi sebou mají nedořešené věci kvůli majetku.“
Jana se rozhodla jednat. Oksaninu otci poslala zprávu, ve které nenechala nikoho na pochybách o svém postavení. „Brali jsme se tajně, nedělali jsme žádné oficiální oznámení, ale vzali jsme se. Tím pádem jsem jeho první žena, brali jsme se v roce 2010 a oni až v roce 2018. Z toho musí být jasné, kdo je jeho první žena.“ Podle islámského práva navíc měla mít první manželka slovo v tom, zda si její muž může vzít další ženu, což celou situaci ještě více zkomplikovalo.
Ruská nevěsta, která rozhněvala dvůr
Příběh dostává jiný rozměr ve světle toho, jakou pozici Muhammad V. v té době zastával. Malajsie je federativní konstituční monarchií složenou ze třinácti států, z nichž v devíti vládnou panovníci, kteří své postavení dědí. Ti se po pěti letech střídají v čele celé země. Tato funkce, kterou by si Evropan nejspíš představil jako krále, nese název Yang di-Pertuan Agong. Kelantanský sultán nejprve od roku 2011 zastával post zástupce tohoto krále a v prosinci 2016 se federálním králem stal sám, jako patnáctý v pořadí.
Postavení malajských vládců přitom není jen reprezentativní. Tradičně jsou považováni za strážce islámské víry a po staletí pěstované malajské kultury. Jejich soukromý život je proto pod drobnohledem veřejnosti.
Když se Muhammad V. na podzim roku 2018 oženil s ruskou modelkou Oksanou Vojevodinovou, vyvolalo to v části země silné reakce. Oksana se před svatbou proslavila jako modelka a účastnice ruské reality show. Právě její veřejně známá minulost byla pro část konzervativní malajské veřejnosti těžko slučitelná s rolí manželky panovníka.
V době, kdy se o jeho manželství intenzivně psalo a spekulovalo, učinil Muhammad V. krok, který neměl v moderní historii země obdoby. Na začátku ledna 2019 se vzdal funkce federálního krále. Zda spolu obě události souvisely, však nikdy nebylo oficiálně potvrzeno. Muhammad V. se tehdy nevzdal vlády v Kelantanu, kde zůstal sultánem i nadále. Rezignoval pouze na funkci federálního krále Malajsie, kterou zastával od roku 2016. Už samotná skutečnost, že se rozhodl opustit nejvyšší monarchický úřad v zemi ještě před koncem mandátu, vyvolala v Malajsii rozsáhlé diskuse.
Post federálního krále představuje vrchol malajsijského monarchického systému a jeho držitel stojí v čele státu jako symbol jednoty země. Skutečné řízení státu však zajišťuje vláda vedená premiérem. Muhammad V. se tedy nevzdal výkonné moci v běžném slova smyslu, ale funkce, která má především reprezentativní a symbolický význam. Současně přišel o prestižní postavení, jež je v rámci unikátního malajsijského systému svěřováno jednomu z dědičných vládců na pět let.
Ani bezprostřední praktické důsledky proto nebyly tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Po skončení mandátu by totiž federální korunu stejně předal dalšímu panovníkovi v rámci zavedeného rotačního systému. Přesto šlo o mimořádný krok. Od vzniku moderní Malajsie se dosud nestalo, aby některý z federálních králů odstoupil ještě před vypršením svého funkčního období. Právě proto jeho rozhodnutí vyvolalo množství otázek a úvah o tom, co ho k němu vedlo.
Češka, která našla nový domov v Malajsii
V květnu 2019 se Oksaně narodil syn Leon. Navenek se mohlo zdát, že manželství s malajským panovníkem vstupuje do nové životní etapy, ve skutečnosti však vztah procházel hlubokou krizí. V následujících týdnech začaly do médií pronikat informace o rozpadu manželství a brzy se ukázalo, že společná budoucnost obou manželů je nejistá. Podle tehdejších zpráv byly rozvodové dokumenty podány u šaría soudu v Singapuru 22. června 2019 a rozvod měl být dokončen 1. července. Sama Oksana přitom tvrdila, že o celém řízení vůbec nevěděla a informace o rozvodu se dozvěděla až z médií. Zveřejněné dokumenty navíc zpochybňovala a označovala je za provokaci. Manželství, které ještě krátce předtím plnilo titulní stránky médií, se rozpadlo během několika měsíců.
Rozchod provázely další spory. V médiích se objevily informace, že rozvod proběhl trojím vyslovením rozvodové formule, která podle islámského práva představuje nevratné ukončení manželství. Advokát panovníka zároveň veřejně zpochybnil, zda je Muhammad V. biologickým otcem chlapce, čímž rozdmýchal další vlnu spekulací.
Zatímco druhé manželství Muhammada V. skončilo rozvodem a veřejnými spory, postavení Jany se v následujících letech naopak posílilo. Druhého srpna 2022 ji Muhammad V. oficiální proklamací jmenoval sultánkou Kelantanu. Slavnostní prohlášení Její Výsosti Sultanah Nur Diana Petra Abdullah přečetl v paláci Istana Balai Besar hlavní ministr státu Datuk Ahmad Yakob. I při této slavnostní příležitosti však tamní web The Star zveřejnil jen naprosté minimum informací: „Žádné podrobnosti o životě Sultanah Nur Diana Petra Abdullah, včetně toho, jak se seznámili, však nebyly odhaleny. Stejně tak není znám její věk.“
Ani po svém jmenování sultánka o svém soukromí veřejně nemluví. Na ministerstvu zahraničí k tomu uvedli: „Naši diplomaté se s ní v Malajsii setkali, ona ale zájem o udržování kontaktu s ambasádou neměla.“
Přímých vazeb sultánské rodiny k České republice není mnoho a většina z nich se netýká Jany samotné, ale jejího manžela. Jméno Muhammada V. se v českých médiích objevilo například v souvislosti se zámkem v jihočeském Protivíně. Malajský sultán byl spojován s jeho koupí i plánovanou rozsáhlou rekonstrukcí, která měla chátrající historickou památku proměnit v reprezentativní sídlo.
Pozornost však postupně přitáhlo také pozadí celého obchodu. Investigativní novináři začali rozplétat vlastnické vazby a aktivity společností, které se na projektu podílely. Objevila se přitom podezření, že nemovitost mohla sehrát roli v operacích souvisejících s legalizací peněz pocházejících ze sankcionovaných zdrojů. Samotný projekt se následně dostal pod drobnohled médií i úřadů. Zda měl zámek nějakou souvislost také s Janou Jakoubkovou nebo zda se o celý projekt osobně zajímala, veřejně známé není. Ani tato česká stopa tak nepřinesla téměř žádné nové informace o ženě, která se z Prahy dostala až na malajský královský dvůr.
Od roku 2022 se Jana pravidelně objevuje po boku Muhammada V. na oficiálních akcích a plní povinnosti spojené s titulem sultánky. Z dívky narozené v Praze se tak stala jedna z nejvýše postavených žen malajské monarchie. Přesto o ní veřejnost dodnes ví jen málo a okolnosti, které ji do Kelantanu přivedly, zůstávají z velké části neznámé.
