Článek
Když se jedenáctiletá dívka na soustředění pěveckého sboru probudila uprostřed noci, u její postele seděl Tomáš Pospíšil. Sbormistr světově úspěšného jabloneckého sboru Iuventus, gaude! byl muž, kterého obdivovala stejně jako stovky dalších dětí. Nejdříve ji pohladil po boku, pak odešel. Ale vrátil se. Podruhé sáhl pod její pyžamo a kalhotky.
Událost z roku 2018 rozhodla o obžalobě
Tato událost z roku 2018 se stala základem obžaloby, která v dubnu 2024 vyústila v podmíněný trest pro muže, jenž svým svěřencům pomohl získat zlaté medaile na světových soutěžích. Pospíšil dostal skoro čtyřletou podmínku, pětiletý zákaz práce s dětmi a ambulantní sexuologickou léčbu.
Hlavní případ, za který byl Pospíšil odsouzen, se odehrál na soustředění sboru na Jablonecku v roce 2018. Dívka pocházela z rodiny, kterou Pospíšil dlouhodobě znal z kostela. Mezi Pospíšilem a dívkou byl věkový rozdíl 32 let.
„V jednu noc opakovaně přišel, měla postel hned u dveří. Přišel, nerozsvítil, sedl si k ní na okraj postele. Poprvé ji pohladil asi po boku, poté odešel. Poté opět přišel, sáhl jí rukou pod pyžamo a pod kalhotky,“ stojí v obžalobě.
Na dalším soustředění o rok později se Pospíšil dopustil podobného útoku na tutéž dívku. Teprve když začala mít vážné psychické problémy a svěřila se na terapii, celý případ vyšel najevo v roce 2023. „Naše dcera začala mít velké psychické problémy. Nevěděli jsme, co se stalo, takže manželka to začala řešit s psycholožkou,“ popsal otec dívky.
Dívka stále trpí psychickými problémy. Při natáčení pro Reportéry ČT před více než rokem popsala traumatizující zážitek: „Položil si ruku na moje břicho, a tak různě sjížděl pod spodní prádlo. Potom vždycky odešel a po chvíli zase přišel. To se několikrát opakovalo. A to jsem s ním asi nějak ani nekomunikovala, byla jsem v tu dobu úplně ztuhlá a nebyla jsem schopná se pohnout, promluvit.“
Úspěchy sboru kryly zneužívání
Sbor Iuventus, gaude! patřil k nejúspěšnějším dětským pěveckým tělesům světa. Pod Pospíšilovým vedením získal zlaté medaile na Olympijských hrách sborového zpěvu. Na webu sdružení Interkultur byl nejvýše z českých sborů na 18. místě světového žebříčku.
„Měli jsme ho za takového Mozarta, který je hudebně na obrovské umělecké úrovni. A co se týká dětí, tak byl zbožňovaný i od nich. Nasazení a ty úspěchy, výjimečná osobnost,“ popsal zástupce ředitele školy Petr Vobořil.
Úspěchy však maskovaly temnou realitu. Podle posudku trpěl Pospíšil hebefilií - náklonností k dospívajícím děvčatům, které si byl vědom již od své plnoletosti. Přesto po nástupu do základní umělecké školy založil pěvecký sbor a zneužíval své pozice. Podle posudku si uvědomoval rizika práce s dětmi, ale „chtěl to zvládnout“.
Další oběti zneužívání se ozývají
Po medializaci případu se začaly ozývat další bývalé členky sboru. Ženy, které s Reportéry ČT natáčely pod příslibem anonymity, si přejí být označované jako přeživší, nikoliv oběti - obětí se podle nich rozumí někdo slabý, a tak si ony nepřipadají. Jedna z nich popisuje zneužívání, které začalo už v devíti letech a trvalo až do jejích čtrnácti: „Tím, že znal naše rodiny a znal nás všechny, tak věděl, že rodiče pracovali do večera. Takže tam vždycky bylo dvacetiminutové časové okno, kdy jsem musela čekat, než pro mě rodiče přijeli. Vždycky si právě počkal a velmi často, častokrát mě i fyzicky zatlačil do kouta a sahal mi pod tričko a na přirození. Kontroloval, jestli už mi roste ochlupení.“
Další žena vzpomíná na manipulativní chování: „Kolikrát za námi přišel osobně, po koncertě. Říkal nám, že ty naše oči cítil na pódiu. Že jsme z něho nemohly spustit zrak. Že jsme táhli za jeden provaz. Že jsme šikovný. A přímo nás, jmenovitě. Šel za námi a mluvil o tom, jak jsme úžasný, jak jsme mu pomáhaly. A to hned byla ta ruka na stehně.“
Pospíšil dokázal děti přesvědčit, že jsou součástí něčeho výjimečného a že musí pro úspěch sboru obětovat všechno. Jedna z přeživších popisuje, jak ji manipuloval: „Říkal, že to dělá pro mě a vykazuje mi tím službu.“
Chování bylo typické pro predátory, kteří budují dlouhodobý vztah s přeživšími a vytvářejí u dětí pocit výjimečnosti.
Zneužívání na soustředěních
Nejčastěji se útoky odehrávaly právě na soustředěních sboru, kde měl Pospíšil k dětem neomezený přístup. „Kolikrát vlastně čekal v pokoji, než usneme. Přitáhl si tam židli a čekal. A potom, když si myslel, že všichni spíme, tak nás obcházel palandu po palandě, postel po posteli. Co si pamatuju já, tak to většinou byla ruka pod tričko,“ popisuje jedna z přeživších.
Jiná žena vzpomíná na podobnou situaci: „Za tu noc několikrát přišel do mého pokoje. Sedl si ke mně. To jsem byla úplně ztuhlá.“
Rozsah zneužívání a promlčení
Podle otce jedné z přeživších a dalších přeživších, se kterými mluvili Reportéři ČT, je skutečný rozsah zneužívání mnohem větší. „Nebylo to jednou, nebylo to dvakrát. Trvalo to léta. Za tu dobu, co jsem tam já byla, tak jsme napočítali devět přeživších. Zatím. A o kterých víme. Myslím si, že jich určitě musí být víc,“ říká jedna z žen.
V obžalobě se sice píše o čtyřech dívkách, které sbormistr osahával, ale soud ho potrestal pouze za jediný případ. Ostatní případy byly podle státního zástupce Radima Kadlčka promlčené. Okresní státní zástupce Radim Kadlček uvedl, že samozřejmě byli vyslýcháni další potenciální svědci a bylo shledáno i jiné závadové jednání. Podle jeho slov se nedá říci, že by to byl zcela exces, ale obžaloba byla podána pro jeden skutek.
Systémové problémy vyšetřování
Celý případ ukazuje problémy v ochraně dětí. Policie podle přeživších nevyslýchala všechny potenciální svědky. Jedna z pedagožek, která se sborem jezdila do zahraničí právě v době zneužívání, nebyla oslovena, přestože si podivného chování všimla.
Tato žena popsala Reportérům ČT podezřelé situace: „Potkali jsme se, když jsme udělali večerku, na chodbě s tím, že pan Pospíšil jde dát dětem dobrou noc a jde je zkontrolovat. Zarazilo mě to.“ Na zájezdu ve Francii podle ní Pospíšil během koupání v moři jednal vyloženě neprofesionálně, dívkám rozepínal plavky.
Advokátka obětí Pavlína Komedová tehdy kritizovala přístup policie a zdůrazňovala, že k těmto trestným činům je potřeba dát dostatek prostoru a kontaktovat všechny možné svědky, protože u takových pachatelů je vysoká pravděpodobnost více obětí. Soudy případy posoudily jako pohlavní zneužití, nikoli jako znásilnění, což má zásadní dopady na výši trestu. Advokátka Lucie Hrdá také upozorňovala na zřejmě špatnou právní kvalifikaci, protože stejné jednání proti dospělé ženě by bylo automaticky kvalifikováno jako znásilnění. Pohlavní zneužití má kratší promlčecí lhůty a nižší trestní sazby než znásilnění.
Proč byl tedy odsouzen jen za jeden případ? A proč se v obžalobě píše i o dalších dívkách, které měl osahávat, ale všechny tam jsou zmíněné jen jako svědkyně, nikoli poškozené? „Jednání vůči ostatním obětem bylo vzhledem ke zjištěným skutkovým okolnostem již promlčeno,“ vysvětlil státní zástupce.
Největší frustrace přeživších pramení z toho, že po skončení zákazu může Pospíšil znovu učit děti. Soud může zakázat práci s dětmi maximálně na deset let, pak může pachatel dál učit, vést kroužky nebo jezdit jako vedoucí na tábory. Jak upozorňuje jedna z obětí, ten, kdo ho nezná a nevidí do tohoto příběhu, vlastně neví, koho třeba zaměstnává. V České republice chybí registr sexuálních delikventů, který je běžný ve většině okolních zemí. Muži odsouzení za zneužívání často po skončení zákazu znovu ubližují dětem.
Přípravy registru se dlouhodobě komplikovaly. Původně měl být spuštěn na začátku roku 2024, později byl termín posunut na leden 2025. Podle dostupných informací z roku 2024 se ministerstva shodla na tom, že registr bude platit i zpětně pro dříve odsouzené pachatele. Kdy přesně bude registr funkční, zůstává nejasné. Státní zástupce doplnil, že se vždycky vyhodnocují veškeré zjištěné skutkové okolnosti a v návaznosti na prokázaný skutkový stav se stanoví právní kvalifikace. Záleží také podle něj na intenzitě daného jednání a na tom, zda dítě bylo bezbranné vůči jednání pachatele.
Státní zástupce Kadlček uvedl, že státní zastupitelství má za to, že byl uložen zcela zákonný a přiměřený trest. Předseda soudcovské unie Libor Vávra poznamenal, že jde o obecný problém trestání, protože justice významně vychází z osobnosti pachatele a pravděpodobnosti recidivy.
Od ledna 2025 platí nová novela trestního zákoníku, která podobné případy posuzuje přísněji. Sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let nyní soudy vždy pokládají za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Pro starší případy jako ten Pospíšilův ale novela neplatí zpětně.
Jablonecká základní umělecká škola se s Pospíšilem rozešla vzájemnou dohodou v srpnu 2023 poté, co byla v červnu 2023 upozorněna na jeho chování. Pospíšil následně působil na částečný úvazek na Katedře primárního vzdělání Technické univerzity v Liberci, ale v květnu 2024 ho univerzita odstavila od výuky kvůli medializaci jeho kauzy.
Trauma přetrvává
Zneužívání zanechalo na přeživších trvalé následky. Mnoho z nich si uvědomilo, co se jim stalo, až po letech. „Postupně se mi to začalo vracet, protože jsem to více jak deset let v sobě měla vytěsněné. A až ten silný moment toho, že se mi svěřil někdo blízký, ve mně najednou dokázal tady tu celou zkušenost znovu vyvolat a znovu otevřít,“ vzpomíná jedna z přeživších.
Přeživší volají po zásadních změnách v přístupu k podobným případům. Chtěly by vznik specializovaných soudních senátů, které by se těmito případy zabývaly a nedocházelo by tak ke špatné kvalifikaci nebo zpochybňování obětí.
„Vždycky si říkám, jak by reagovali, kdyby se to týkalo jejich nejbližších. Jestli by všichni ti, co zákony píší, co jednají s poškozenými, jestli by se chovali stejně, kdyby tam před nimi seděl někdo blízký,“ ptá se jedna z žen.
„Naše příběhy stačí a měly by stačit. A já se bojím toho, že kdybych to řešila přes soud a policii, tak by to nestačilo a mě by to zničilo,“ uzavírá.
Sbormistr lituje způsobené bolesti
Sám Pospíšil se ke kauze vyjádřil pouze velmi stručně. Na opakované dotazy novinářů odpověděl e-mailem: „Celá situace pro mě znamená náročnou etapu mého života. Dovolte mi proto, abych se k záležitosti nemusel vyjadřovat.“ V posledním vyjádření napsal: „Je mi líto všech bolestí, které jsem způsobil.“
Jablonecké státní zastupitelství, které Pospíšila obžalovalo, se k aktuálním tvrzením bývalých sboristek vyjadřovat nemůže. Okresní státní zástupce Radim Kadlček však tehdy v obecné rovině vyzval případné oběti, aby se spojily s policií. „Chtěl bych apelovat na všechny oběti, případně jejich zákonné zástupce, aby se vůbec neostýchali kontaktovat policejní orgán a oznámit ty události, které se jim přihodily. Policejní orgán každé takové oznámení důsledně prověří.“
Mezery v ochraně dětí
Případ Tomáše Pospíšila odhaluje závažné systémové nedostatky v ochraně dětí před sexuálním zneužíváním. Úspěšný sbormistr zneužíval své postavení, a přitom ublížil desítkám dětí. Hlavní problém je absence registru sexuálních delikventů a krátké zákazy činnosti. Změny v legislativě a lepší ochrana by mohly zabránit podobným případům v budoucnu. Kdy změny přijdou, není jasné.
Zajímavost: Problematiku zneužívání v prostředí dětských sborů zpracovává i letošní film „Sbormistr“ režiséra Ondřeje Provazníka, který se promítá na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Snímek mapuje „exkluzivní svět, v němž jdou ruku v ruce lákavá prestiž a předčasné dospění“ a odkazuje na smutně proslulou kauzu Bambini di Praga.
