Článek
Na téma demokracie jsem zde už psala vícekrát. Dokonce jsem zde už psala jeden velmi podrobný článek konkrétně o tom, co ve skutečnosti je a není „demokracie“.
Ovšem pro některé lidi to bylo asi „příliš mnoho písmenek“, takže ještě jednou ve stručnosti:
1. Demokracie není nic více a nic méně než způsob vlády. A to takový, kde se na vládě ve státě či obci podílejí pokud možno všichni dospělí svéprávní obyvatelé daného místa nebo alespoň jejich valná většina.
2. S demokracií lze spojovat jako nedílnou součást i různá základní lidská práva, jako např. svobodu sdružování a shromažďování, svobodu pořádání pokojných demonstrací, svobodu názoru a náboženství, svobodu slova, tisku, vědecké a umělecké tvorby apod.
Ovšem svobodu názoru, slova a tisku si plno zdejších diskutujících představuje dosti „mimózně“.
Mylně se například domnívají, že svoboda slova znamená to, že každý soukromý subjekt je povinen úplně každému člověku, který o to má zájem, zveřejnit cokoliv, co dotyčný řekne či napíše - a pokud je tomu jinak, jedná se o „cenzuru“. Ne, vážení, něčí soukromá webová stránka je úplně to samé jako jakýkoliv jiný soukromý prostor.
Velmi „polopatě“ - když se vám nelíbí názory návštěvy u vás v domě/bytě, máte plné právo tu návštěvu ze svého bytu/domu vyhodit a třeba už navždy jí zakázat k vám chodit, a rozhodně na tom není vůbec nic nedemokratického. Prostě váš byt/dům, vaše pravidla - a komu se vaše pravidla nelíbí, ať k vám neleze. A je pouze a jen vaší věcí, jaká pravidla si nastavíte. I kdyby byla sebedivnější, je to vaše věc, po které ostatním nic. Kdybyste dejme tomu řekli, že se u vás doma nesmí vyslovit slovo „kočka“, tak to zkrátka všichni vaši hosté musejí respektovat - a komu se to nelíbí, ten k vám nemůže chodit.
A úplně stejné je to se soukromými weby - kdyby si majitel některé webové stránky jako pravidla stanovil sebevětší nesmysl, třeba to, že každý diskusní příspěvek na této stránce musí začínat na písmeno „B“, tak je to pouze a jen jeho věc. A pokud se vám to nelíbí, musíte chodit diskutovat na jinou stránku, případně si vlastní webovou stránku založit (a taky zaplatit).
Tak jednoduché to je!
Další část lidí si potom nějak plete demokracii s křesťanstvím. Tedy mylně se domnívají, že pokud se nějaký člověk druhým lidem posmívá nebo jimi pohrdá, tak kvůli tomu „není demokrat“.
Ne, vážení, tento člověk pouze není dokonalý křesťan, který by naplňoval všechna morální maxima Ježíšova „horského kázání“ (podrobně vyloženo též zde).
Tyto morální požadavky o milování všech lidí na světě včetně svých nepřátel ovšem není schopný splnit prakticky skoro nikdo - možná s výjimkou Ježíše, Buddhy a pár naprostých světců. Kdyby demokracie stála jen na nich, tak je pouhou utopií, neboť Ježíšem stanovené morální normy není schopno splnit a tudíž je ani neplní tak minimálně 99,999 % lidstva.
Takže ano, klidně tu veřejně přiznám, že určitou částí lidí fakt pohrdám nebo si z nich přinejmenším dělám (dělala jsem a vždy budu dělat) totální srandu. To ovšem neznamená, že nejsem demokratka - pouze, že jsem zatraceně špatná křesťanka, jelikož určitých typů lidí fakt nejsem schopná si vážit a neposmívat se jim.
Na straně druhé nemohu říct, že bych je snad nenáviděla. Ne, vážně je nechci zavírat do vězení a lágrů. Dokonce jim ani nechci sebeméně zakazovat, aby veřejně vykřikovali všechno to, co já považuji za totální nesmysly, ani aby to kamkoli psali. Ať si vykřikují a píšou, co je právě napadne, je mi to úplně volné.
Ale stejně jako má někdo plné právo svobodně hlásat libovolnou věc, mám já zase plné právo prohlásit, že to, co on tvrdí, já považuji za totální ptákovinu a nositele tohoto názoru proto mám za hlupáka či póvl. A ano, můžu takového taky parodovat, všemožně zesměšňovat, ba klidně jím i zcela veřejně pohrdat - i pohrdání je totiž názor, na který má člověk v demokracii plné právo.
Takže, vážení, svobodou slova a svobodou názoru je i druhé zesměšňovat a pohrdat jimi.
A komu se to nelíbí, ať to zkrátka neposlouchá a nečte.
Ještě pořád je na tom někomu něco nejasného?
Na podobná témata:
