Hlavní obsah
Názory a úvahy

O co jde Milionu chvilek?

Foto: Kenyh Cevarom/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Jako první přiznám, že jsem aktivity Milionu chvilek podporovala, dokonce i některých demonstrací tímto spolkem pořádaných jsem se účastnila - zejména té památné obří demonstrace na Letné. Považovala jsem to za správné. A nebyla jsem sama.

Článek

Na těchto demonstracích jsem se totiž potkávala s mnoha známými a vůbec s lidmi, kterých jsem si vážila či jsem se s nimi přátelila. Zejména na té Letné jsem viděla část profesorů fakulty, kterou jsem tehdy studovala, a samozřejmě také spoustu kamarádů z fandomu. Před minulými sněmovními volbami jsem ovšem z aktivit Milionu chvilek - a zejména jeho zakladatele Mikuláše Mináře - byla poněkud rozčarovaná až zklamaná.

Přišlo mi vrcholně kontraproduktivní, když se pan Minář pokusil založit novou politickou stranu - nebo to snad bylo hnutí? (už si to vážně nepamatuji) Ať tento nový „politický spolek“ měl jakoukoliv formu, v každém případě byl zcela zbytečným subjektem, který nemohl dokázat více, než získat jedno dvě procenta hlasů. (Nechce se mi ani dohledávat, jak se toto uskupení vlastně jmenovalo a kolik tedy ve finále těch hlasů získalo, ale rozhodně to nebylo nic moc.)

Považovala jsem za hlavní funkci podobných občanských aktivit přesvědčit všechny, kteří nechtěli, aby se Česká republika proměnila v nějaké „Maďarsko light“, případně v obdobu Polska pod vládou PiS (něco mě stále nutí tuto obskurní partaj psát jako „Piss“), aby za prvé šli volit a za druhé aby jimi podporované politické strany a hnutí co možná nejvíce „spojily síly“. Tedy jinými slovy přičinit se o to, aby hlasy voličů, kteří nechtějí orbánizaci ani vládu „katolibanu“, vůbec nepropadaly nebo propadaly zcela minimálně.

K tomuto cíli ovšem postup pana Mináře v roce 2021 nevedl ani omylem. On - jako v té době dosti veřejně známá osobnost - místo, aby vstoupil do nějaké stávající politické strany, která měla šanci dostat se do Sněmovny, a třeba se i pokusil za ni kandidovat (nebo aspoň se snažil kandidovat za ni jako nestraník), založil si politické uskupení vlastní. Tím „opravdu“ liberální hlasy nijak netříštil.

I bez něj se ale ve volbách 2021 skutečně povedlo to, oč Milion chvilek původně usiloval. A ne, spojení pravostředových a konzervativních stran do jedné předvolební koalice (SPOLU) a středových až levostředových liberálních sil do koalice druhé (Piráti a Starostové) rozhodně nebylo žádným podvodem na voliče. Náš volební zákon totiž předvolební koalice umožňuje již od roku 1990 (starší volební zákon viz zde a novější - stále platný - volební zákon je účinný od 1. 1. 1996).

Že si toho někteří naši spoluobčané po celých těch víc jak 30 let nevšimli, je zřejmě dáno tím, že naprostá většina těchto koalic byla na celostátní úrovni dosti neúspěšná - většinou se totiž do Sněmovny vůbec nedostaly a pokud i náhodou ano, zpravidla to bylo jen pár poslanců, kteří skoro nikoho nezajímali. Významnější roli takové předvolební koalice hrály spíše na krajské a obecní úrovni - která je ovšem zcela zjevně většině českých voličů ukradená o půlnoci, protože ke krajským a obecním volbám chodí jen o málo více než polovina těch, kteří běžně volí do Poslanecké sněmovny. Proto nejspíš tak mnoha lidem až do roku 2021 zůstalo „úspěšně utajeno“, že předvolební koalice nejen, že zákon dávno povoluje, ale dokonce že ne až tak výjimečně existují.

A pokud jde o změnu procent potřebných pro vstup do Sněmovny, tak se rovněž nejednalo o nějaké zásadní „zemětřesení na politické scéně“. Pro subjekt, který je koalicí dvou stran či hnutí, se původně potřebných 10 % snížilo na 8 % a pro subjekt, který je složený ze tří a více stran a/nebo hnutí, se původně potřebných 15 % snížilo na 11 %. Navíc je třeba podotknout, že i kdyby k této změna nedošlo, obě dvě koalice by se do Poslanecké sněmovny pohodlně dostaly.

Koalice SPOLU totiž dostala 27,79 % hlasů a „PirSTAN“ 15,62 % hlasů. Jinými slovy i kdyby nedošlo ke změně volebního zákona a Piráti se Starosty přibrali „k sobě do party“ třeba ještě i Zelené, stále by ve Sněmovně byli, zatímco koalice SPOLU získala téměř dvojnásobek hlasů, které by ke vstupu do Sněmovny potřebovala i podle starého volebního zákona.

A ještě jedna „perlička“ - i na ultrakonzervativní části politického spektra jedna předvolební koalice byla, a to spojení Trikolora, Svobodní a Soukromníci. Ta ovšem získala „krásných“ 2,76 % hlasů. Ovšem za to určitě mohl ten „zlotřilý Rychetský“, že?

V podstatě jediná změna, kterou změna volebního zákona v roce 2021 přinesla, byl zisk jednoho mandátu navíc pro… hnutí ANO! Věřte tomu nebo ne, ale kdyby v roce 2021 nedošlo ke změně volebního zákona, „pětikoalice“ by měla ve Sněmovně většinu 109 hlasů a současná „čtyřkoalice“ většinu 105 hlasů.

Poslední dobou se mi aktivity Milionu chvilek zdají být už dost o ničem. Tomuto spolku se nepodařilo přesvědčit voliče k větší účasti nejen při volbách do Evropského parlamentu, ani dokonce při volbách krajských a senátních. Spíše naopak, volební účast v posledních krajských volbách byla horší než minule.

Zejména mladí lidé poslední dobou k volbám moc nechodí - na což podle všeho doplácejí především Piráti. Ostatně o něco dříve ten stejný fenomén, tedy malá účast mladých a zejména studentů u voleb, postupně „poslala do zapomnění“ Stranu zelených, která má sice stále nějaké krajské a obecní zastupitele, občas dokonce její zástupci sedí ve vedeních krajů či v obecních a městských radách, ale na celostátní úrovni se dlouhodobě „potácí“ kolem jednoho procenta voličské přízně - a nezdá se, že by se na tom v dohledné době mohlo něco změnit.

Je tak otázkou, zda není Milion chvilek již příliš „vyčpělý“ na to, aby měl šanci přesvědčit mladé lidi, že je opravdu potřeba chodit volit. Zejména pokud nechtějí, aby se naše země proměnila ve „Slovensko 2.0“.

Ovšem je také možné, že až příliš velkému množství mladých liberálů je další osud této země už totálně jedno, protože nemají problém se přestěhovat o pár desítek až stovek kilometrů dál na západ nebo jih (případně i do Pobaltí, Skandinávie, Kanady či třeba na Mauritius nebo někam do Karibiku).

Angličtinu plus nejméně jeden další cizí jazyk většinou ovládají dostatečně dobře a např. takový „ajťák“ se dobře uživí kdekoliv na světě.

Stejně tak živit se jako blogger nebo youtuber lze prakticky odkudkoliv.

Také mladý lékař, veterinář či vědec nemusí zůstávat právě v české kotlině.

Pokud se tedy Česká republika promění v postkomunistický skanzen, mnoho z nich nejspíš plánuje, že si „sbalí pinkl a pila pryč“.

Na podobná témata:

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz