Článek
Po prohlídce užhorodského skanzenu se spouštím Zámeckou ulicí dolů do podzámčí.
U Zoologického muzea zahýbám dlážděnou uličkou doleva a po několika krocích padne můj pohled na fragment prvorepublikové české reklamy skvoucí se na průčelí někdejšího koloniálu neboli kramnici Cyrila Fundamiče.
Navzdory částečně oprýskané omítce lze celkem zřetelně číst české nápisy „Pivo, víno, likéry a minerální vody“, „Pražská šunka a sýry“ či „Čerstvá pražená káva, čajové máslo“.
Hned před vedlejším velice zajímavým muzeem-kavárnou „Pid zamkom“ [1] – bez nějakého předchozího záměru – narážím při pohledu na jeho zábradlí na další československý artefakt v podobě miniaturní sošky zakarpatského bandity Nikoly Šuhaje, jehož řádně zidealizovanou osobnost obdařil skrze svůj román Nikola Šuhaj loupežník nesmrtelností český spisovatel Ivan Olbracht.
Nikola Šuhaj
Hledaje nejkratší cestu podhradím přivádí mne totiž kroky do ulice nesoucí jméno tohoto krajana, Ivana Olbrachta, k němuž bych se ovšem normálně, samozřejmě, nějak hrdě nehlásil, ježto representuje všechno možné, jenom ne ideály, z nichž vzešla První republika (jejímiž pozitivními stopami se to zde jinak hemží) a které slušní lidé ctí dodnes.
A nejde jen o to, že svým románem, zcela v souladu s tradicí bolševické ideologické mýtotvorby (která dokázala přetavit různé bezcharakterní kreatury, představitele lumpenproletariátu, v hrdinné revolucionáře), představil tohoto sprostého zločince jako karpatského Robina Hooda, rozdávajícího chudým to, co ukradl boháčům, ačkoliv šlo o obyčejného banditu bez skrupulí okrádajícího jak bohaté, tak chudé.
Nikola Šuhaj
Zásadní roli v mém postoji nehraje ani skutečnost, že jím adorovaný vrah Nikola zavraždil i mého prastrýce Oldřicha Hrabala. [2]
Ivan Olbracht je pro mne prostě jen talentovaným Koniášem, fanatickým bolševickým agitátorem, dvojníkem Kopeckého, Nejedlého, Štolla či Urválka. A jeho třídní nenávist nebyla jen platonická.
Své zřejmé krédo, že literatura musí být poplatná režimu, totiž Olbracht uplatňoval i v praxi, když po únorovém převratu stanul v čele odboru Ministerstva informací, který měl na starost knižní cenzuru a vyřazování „závadné literatury“ z knihoven.
Stejně jako Gorkij nebo Majakovskij, podřizoval Olbracht svůj talent a renomé třídní nenávisti i v 50. letech. Nejenže tehdy publikoval řadu nadšených propagandistických „reportáží“ ze Sovětského svazu, ale ještě krátce před smrtí, v listopadu 1952, stihl v článku pro Rudé právo [3] ostře odsoudit i činnost tzv. „protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského“ [4].
Právě Olbrachtovi bývá v této souvislosti připisován i slogan „Psovi psí smrt!“ (na adresu obžalovaných), jenž pak v hysterické závěrečné řeči použil prokurátor Urválek.
Nikola Šuhaj
To jen tak na okraj.
Z dalšího díla Ivana Olbrachta
----------------------
[1] „Під замком“, ul. Olbrachta č. 3. Zmíněná kavárnička je až po strop vyzdobena všemožnými předměty denní potřeby z přelomu 19. a 20. století.
[2] Strážmistr Oldřich Hrabal (*1.1. 1896) byl 16.5. 1921 zákeřně zastřelen banditou Nikolou Petrovičem Šuhajem v Koločavě.
[3] Ivan Olbracht: „Konec zrádcův“. Rudé právo 28.11. 1952 (roč. 33, čís. 318, s. 2).
[4] Ve vykonstruovaném politickém procesu „s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“, konaném na nátlak Stalina jako součást antisemitské kampaně, bylo vyneseno 11 rozsudků smrti. Ze 14 obžalovaných bylo 11 židovského původu.
====================================
Zdroj: F.R. Hrabal-Krondak: CESTA NA TAJMYR aneb Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie (str.420-422)
Podrobnosti: http://www.cadpress.sk/tajmyr2018.htm
----------------------
O AUTOROVI:
Fero HRABAL-KRONDAK
Doporučuji i moje další články na platformě MÉDIUM.CZ:
Pravda a mýtus kolem legendárního kyjevského fotbalového „Mače smrti“ mezi zajatci a Wehrmachtem
Zapomenutý kyjevský atentát na Jozefa Tisa
https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-mysticke-sibirske-okunevo-aneb-jine-rusko-109933
Tajemné balkarské Elťjubju aneb kavkazské Město mrtvých
Spor o Ilju Muromce, jeho souboj s ukrajinským yettim a dožívání v klášterní kobce kyjevské lávry: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-spor-o-ilju-muromce-jeho-souboj-s-ukrajinskym-yettim-a-dozivani-v-klasterni-kobce-kyjevske-lavry-117959
