Článek
Pod vedením Dr. des. Henryho Ertnera byla pozornost zaměřena na význam němčiny jako dědičného jazyka v kontextu jazykových kontaktů a kulturního dědictví. Exkurze byla organizačně i finančně podpořena Česko‑bavorskou vysokoškolskou agenturou (Bayerisch‑Tschechische Hochschulagentur – BTHA), jíž patří upřímné poděkování.
Setkání s pamětnicí
Úvodní večer v hotelu Green Garden patřil setkání s pamětnicí z Krkonoš. Ve svém vyprávění přiblížila nelehkou cestu učení němčiny v prostředí, kde byla vědomě potlačována. Ve věku šestnácti let se jazyk naučila během tří měsíců. V době, kdy v Československu už němčina nebyla běžnou součástí veřejného života.
Její příběh zachytil nejen vnitřní napětí mezi touhou a zákazy, ale i rodinné konflikty mezi „domovem“ a „vlastí“. Ukázal, že němčina jako dědičný jazyk není pouhým jazykovým jevem, ale živou součástí paměti a osobní identity.
Kulturní dědictví v česko‑německém kontextu
Na setkání navázala přednáška PhDr. Martina Jeřábka z Karlovy univerzity v Praze, odborníka na středoevropské dějiny, na téma „německé kulturní dědictví“ v České republice.
Jeho analýza představila historické, politické a společenské rozměry česko‑německých vztahů. Zdůraznil, že vyhnání Němců po druhé světové válce bylo sice provázeno bolestí a ztrátou, ale současně se stalo výzvou k novému dialogu. Hovořil o významu paměťové kultury, která vzniká díky činnosti spolků odsunutých a instrumentům smíření, například Česko‑německé deklaraci z roku 1997.
Zvláštní pozornost věnoval formám uchovávání kulturní paměti, individuálním vzpomínkám, hmotným památkám a etnografickým tradicím, jež překračují národní hranice a posilují mezigenerační identitu.
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd
Druhý den exkurze nás zavedl do Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Dr. Lucie Merhautová nás seznámila s rozsáhlou činností institutu a jeho archivními poklady. Zvlášť impozantní byla Knihovna Tomáše Garrigua Masaryka s více než 180 000 svazky a vlastnoručními poznámkami prezidenta.
Instituce zkoumá dějiny vědy, společnosti a politiky v Masarykově době. Masarykova vícejazyčnost (němčina, čeština, angličtina aj.) ukazuje, jak hluboce byla střední Evropa jazykově a kulturně propojena.
Archivní poklady a jejich význam
Po přednášce nás Dr. Jan Chodějovský provedl archivními sbírkami. Představil dokumenty o vícejazyčné minulosti Československa a ukázky z německých vědeckých institucí. Výjimečným objevem byl deník profesora Wilhelma Weizsäckera, který si 1. září 1939 poznamenal začátek války, jeho nesnadno čitelný rukopis je doslova výzvou pro budoucí badatele.
Archiv, rozložený do čtyř klimatizovaných podlaží, uchovává vedle dokumentů také osobní předměty a artefakty, například Nobelovu cenu chemika Jaroslava Heyrovského.
Prof. Dr. Wildfeuer s nobelovou cenou Prof. Heyrovského
Nezpracované fondy profesorů Německé univerzity v Praze ukazují, jak velký potenciál pro výzkum archiv nabízí.
Archiv Karlovy univerzity
Další zastávkou byl Archiv Karlovy univerzity v Karolinu, kde nás Dr. Jana Ratajová provedla dějinami německé a české části univerzity (1882–1945). Archiv uchovává asi 500 německých disertací, mnohé z nich zaměřené na jazykovědu a germanistiku. Zvláštní pozornost byla věnována profesoru Ernstu Schwarzovi, přednímu badateli v oblasti dialektologie a onomastiky.
Historie univerzity odráží společenské a politické proměny své doby, od působení židovských studentů a akademiků až po nucenou migraci a následné zničení části fondů po roce 1945. Přesto archiv dodnes uchovává cenné svědectví o německojazyčné akademické kultuře v Čechách.
Prohlídka města
Závěrečný den patřil prohlídce Prahy, která nás provedla od pomníku Jindřicha Fügnera přes kostel sv. Cyrila a Metoděje až k moderním stavbám jako Tančící dům. Nechyběla ani Most Legií, Kampa, Karlův most či Pražský hrad a Zlatá ulička. Cesta vedla také k americké a německé ambasádě, jejichž dějiny jsou pevně spjaty s osudy 20. století.
Program doplnila návštěva židovských pamětihodností, Pražského orloje a kinetické sochy Kafkova hlava od Davida Černého, která metaforicky zobrazuje rozdvojenou identitu spisovatele Franze Kafky i samotného města.
Poděkování Česko‑bavorské vysokoškolské agentuře (BTHA)
Exkurze do Prahy přesvědčivě ukázala, jak hluboce jsou jazyk, paměť a identita ve střední Evropě propojeny. Setkání s lidmi, institucemi a dějinami umožnilo účastníkům vnímat dědictví německo‑českých vztahů jako živý příběh společné evropské paměti.
Toto kulturní a jazykové dědictví zůstává mostem mezi minulostí a budoucností, prostřednictvím výzkumu, vzdělávání a otevřeného dialogu. Zvláštní poděkování patří Česko‑bavorské vysokoškolské agentuře (BTHA) za podporu tohoto projektu, který rozšiřuje porozumění heritage languages a kulturní rozmanitosti v Evropě.
