Článek
Žije se v Česku po ekonomické stránce snadno? Odpověď na tuto otázku poskytl Eurostat, statistický úřad Evropské unie. Podle jeho dat se průměrný čistý roční příjem v Česku se od vstupu do EU dostal ze třetiny na zhruba dvě třetiny unijního průměru.
Zdánlivě jsme si tak polepšili. Podíváme-li se však na tato data v aktuálním srovnání, zjistíme, že pokrok jednoduše není dostatečně výrazný. Ve srovnání 27 zemí Česko v předloňském roce dle srovnávacích údajů dosáhlo z hlediska průměrného čistého ročního příjmu na jedenáctou nejhorší příčku.
Kupní síla je dle těchto informací v tuzemsku aktuálně desátá nejslabší. Češi si tak mohou pořídit o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel unie. V přímém porovnání jednotlivých států pak za svůj průměrný čistý příjem na osobu mohli pořídit necelé dvě třetiny toho, co Němci, a tři pětiny toho, co Rakušané.
Co je příčinou poklesu kupní síly Čechů
Kupní síla v Česku aktuálně klesá nejvíce z celé Evropy. S tímto zjištěním přišel dále ČBA Monitor vydávaný Českou bankovní asociací, což je pravidelný přehled o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru v České republice doplněný komentáři odborníků ČBA.
Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku dle předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem mezičtvrtletně poklesla o 0,3 %, zatímco v předešlém čtvrtletí stagnovala, meziročně pak stejně jako ve druhém čtvrtletí poklesla o 0,6 %, uvádí podrobnosti tento přehled.
Hlavní příčinou tohoto stavu je nízký růst mezd v porovnání s inflací. Inflace je z pohledu ekonomů definována jakožto nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb za určité časové období neboli tzv. cenové hladiny. Průměrná míra inflace v březnu 2024 dosáhla dle údajů ČSÚ hodnoty 7,1 %.
Do inflace tak spadá zvyšování cen za potraviny, ale i náklady na energie, veřejné služby, cestování a další výdaje. Všechny tyto položky jsou tak stále dražší a hodnota peněz klesá. Za stejnou částku si tak, zjednodušeně řečeno, koupíme méně než dříve.
Proč se potýkáme s dramaticky narůstající inflací
Inflace obecně mívá řadu příčin. Tou nejčastěji se vyskytující je nicméně růst objemu peněz v dané ekonomice, který zvyšuje poptávku, a tím pádem i ceny.
Nicméně situace v současnosti má své specifické příčiny. Podle analýzy České národní banky musíme příčinu stávajícího stavu primárně hledat už v době o několik let dříve. Svět v roce 2020 zasáhla pandemie koronaviru a způsobila tak propad ekonomik. Ty se dosud potýkají s problémy globálních dodavatelských a výrobních řetězců.
Druhou zásadní příčinu spatřují ekonomové ve vysokých cenách energií. Za to je částečně zodpovědné paradoxně hospodářské oživení po covidu, kdy došlo k nárůstu spotřeby energie. Druhým důvodem se stala ruská invaze na Ukrajinu, což mělo za následek snížení dodávek ruského plynu do Evropy.
Na vrub lze však dramatický vývoj na energetickém trhu přičíst v konečném důsledku také výpadku francouzských a odstavování německých jaderných elektráren a taktéž růstu cen emisních povolenek. A nakonec se do situace v roce 2022 promítlo i výrazné sucho, které Evropu postihlo.
Jak se bude inflace podle předpovědí vyvíjet dál
Máme naději na to, aby se inflace do budoucna stabilizovala a české domácnosti tak zažily ekonomicky přívětivější časy?
Svou predikci na toto téma zveřejnilo v dubnu české ministerstvo financí. Z ní vyplývá, že česká ekonomika by měla vzrůst během letošního roku o 1,4 % a v příštím roce její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod 3 %, v roce 2025 by podle těchto odhadů měla klesnout pod 2,5 %.
Růst by měly v první řadě reálné mzdy, což povede podle předpovědi ministerstva financí k očekávanému ekonomickému oživení. Růstu ekonomiky v roce 2024 napomůže i pokles úrokových sazeb. Dnes tak experti odhadují, že v roce 2025 by se ekonomika mohla vrátit dokonce na předkoronavirovou úroveň. Svůj pozitivní vliv bude mít i konsolidační balíček, který sice krátkodobě tempo růstu HDP zpomalí, nicméně v dlouhodobějším horizontu bude působit protiinflačně.
Ne do všech položek se ale podle odborníků tento pozitivní vývoj promítne. Dotkne se to především cen potravin. Ty stále ovlivňují hlavně vysoké ceny energií, což se nedaří příliš vyrovnávat ani sníženou hodnotu DPH. Svůj vliv zde má i nízká konkurenceschopnost v tomto segmentu.
Důstojná mzda aneb kolik by Češi vlastně měli brát
Nedostatečný růst kupní síly je podmíněn aktuálním stavem ekonomiky, ale také nízkými mzdami, jak už bylo řečeno. Zřejmě žádný zaměstnanec by neřekl ne libovolnému navýšení, které by se mu objevilo na výplatní pásce. Jaká mzda je ale neadekvátně nízká objektivně?
Na tuto otázku se zaměřil projekt s názvem Platforma pro minimální důstojnou mzdu. Za ní stojí nezávislá expertní skupina, která tzv. důstojnou mzdu pro Česko počítá každoročně od roku 2019. Tu tvoří politologové, sociologové, ekonomové a další odborníci.
Podle definice tohoto projektu je jako důstojná mzda označitelná odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Do domácnosti je pak s touto produktivní osobou, na niž je výpočet dimenzován, konkrétně zahrnuto i dítě či jiná závislá osoba.
Z aktualizovaných výpočtů tak vyplynulo, že minimální důstojná mzda pro rok 2023 činí 45 573 Kč hrubého, v Praze vzhledem k vyšším životním nákladům je to pak dokonce 47 718 Kč. Fakticky na tuto částku však dosáhne pouhá třetina Čechů.
Zástupci této platformy potvrzují, že na obyvatele ČR dopadl ekonomický pokles, který způsobila vysoká inflace. A že růst cen se odráží v oblastech, které mají vliv hlavně na nízkopříjmové obyvatele, tedy primárně ve sféře potravin a bydlení. Mzdy v Česku jsou tak v porovnání se státy západní Evropy příliš nízké. Cílem by tak mělo být navýšit produktivitu práce, aby bylo možno navýšit přidanou hodnotu výrobků, soudí odborníci.
Zdroje
1) Dubnová predikce
2) Proč je inflace tak vysoká?
https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Proc-je-inflace-v-soucasnosti-vysoka-a-jak-dlouho-tu-s-nami-bude/
3) Růst inflace
4) Minimální důstojná mzda
