Článek
Populace stárne a demografické statistiky to velmi přesně ilustrují. Důchodců je v Česku momentálně kolem 2,4 milionu. Jejich počet však bude narůstat. V polovině století by tak už mohl přesáhnout 3,3 milionu. Bude tak asi o asi o 200 000 vyšší, než se předpokládalo.
To s sebou bude přinášet stále vyšší počty lidí, kteří nebudou soběstační a stanou se závislými na péči svého okolí. Stát sice podporuje péči o blízké osoby vyplácením příspěvku na péči, nicméně to především dopadá na bedra žen, které kvůli tomu nakonec mají řádově o tisíce korun nižší důchody ve srovnání s muži, nemluvě navíc o psychickém i fyzickém vyčerpání.
Navíc k tomu musíme připočíst trvale podfinancovanou sociální sféru. To v praxi znamená velmi úzkou síť odlehčovacích služeb v ambulantním režimu. Nedostatečná je i kapacita služeb pobytových. Na umístění do domova seniorů se běžně čeká řádově roky. Neexistuje tak prakticky účinná cesta, jak si v péči o nemohoucího člena rodiny ulevit. Připočíst k tomu musíme navíc i to, že čím méně soběstačný senior je, tím je péče o něj náročnější i v podmínkách specializovaných zařízení. Vzhledem k nedostatečnému přísunu financí nemají kompetentní pracovníci ani přílišnou motivaci se o své klienty starat, natož zajistit nadstandardní péči.
Šance na důstojné zacházení se tak v případě, že člověk již nebude schopen starat se sám o sebe, velmi rychle snižuje. A nejen ti, pro něž se jedná o zatím hypotetickou možnost vzdálenou desítky let, ale i ti, kterých už se bezprostředně týká, mají jasno: Raději eutanazii.
Než živořit na LDN, raději eutanazii
Možnost rozhodnout si o vlastním životě až do jeho konce, netrpět bolestmi a nebýt bezmocným pacientem na lůžku LDN jsou pro řadu lidí vcelku jednoznačnými argumenty, proč se do kontroverzní debaty o eutanazii pustit.
Ideu tzv. dobré smrti podpořil i stávající tuzemský prezident Petr Pavel. Osobní názor hlavy státu výše uvedené argumenty podporuje: Je podle něj důležité umožnit každému jednotlivci svobodně rozhodnout nejen o tom, jak naloží s vlastním životem, ale i jak ze života odejde.
Ostatně v mnoha státech už jsou v tomto směru nepoměrně dále než v Česku. V Evropě je tento akt doposud legální v Belgii, Lucembursku a Nizozemsku. V Německu a Švýcarsku pak je eutanazie možná pouze ve formě tzv. asistované sebevraždy. Jako poslední země, kde byla varianta usmrcení na žádost zavedena, se přidalo také Portugalsko. Zde mimochodem eutanazie narazila i na odpor církve.
Nakonec se ji však prosadit legislativně podařilo. Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii už v roce 2020. Zkušenosti z Belgie a Nizozemí, kde je eutanazie povolena nejdéle, pak dávají za pravdu spíše jejím zastáncům. Žádné masivní zneužívání této možnosti se nekoná, proces podstupují navíc lidé, kteří se ocitají ve skutečně bezvýchodné situaci, z níž existuje už jen cesta v podobě pomalého umírání.
Dočkáme se podobné úpravy nakonec i v Česku? Aktuálně je tento čin kvalifikován v souladu s trestním zákoníkem jako vražda a možnost jakýchkoli změn probouzí značné emoce. Uvědomíme-li si však, že se jedná o ryze dobrovolný akt s jasně danými pravidly minimalizujícími riziko zneužití, jednoznačně bychom diskusi připustit měli.
Dobrá smrt zajistí důstojný odchod
Samotný argument zakladatele švýcarské společnosti Dignitas Ludwiga Minelliho na toto téma je o poznání pragmatičtější: Eutanazie podle něj minimalizuje osobní i celospolečenské dopady špatně provedených sebevražd. Což je jistě aspekt, který nemůžeme ignorovat. Pacienti, kteří se později například ocitnou v terminálním stádiu onemocnění, mívají od diagnózy zkrátka ještě dostatek sil na to, aby tento čim provedli, pokud jej realizovat chtějí. A zabránit jim v tom společnost stejně neumí.
Je takový přístup nemorální? Doktor Minelli se navíc táže, jakou morálku mají odpůrci eutanazie vlastně na mysli? Tu buddhistickou, muslimskou či katolickou? Asi tak příliš ani v kontextu tohoto sdělení nepřekvapí, že v ryze ateistickém Česku nakonec možnost eutanazie podporuje 73 % lidí, jak zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Pro je podle Spolku pro uzákonění eutanazie i většina odborné a medicínské veřejnosti.
Hlavním argumentem už přitom nejsou jen nesnesitelné bolesti. Ty paradoxně dokáže současná medicína velmi dobře tišit například s pomocí tzv. terminální analgosedace. O eutanazii mohou žádat tak i lidé s depresemi, schizofrenií, poruchami osobnosti či Aspergerovým syndromem. V Nizozemsku je argumentem i vysoký věk či pocit osamocení.
U nás konkrétně ročně zemře skoro 115 tisíc lidí, každý den více než 300 lidí. A ne každému je dopřána možnost důstojného odchodu, varují experti na tuto problematiku. A ta je podle zastánců této myšlenky pevnou součástí práva na zachování důstojnosti, které vychází přímo z Listiny základních práv a svobod.
Zdroje
