Článek
I přes to, že ženy tvoří téměř polovinu pracovní síly v Evropě, genderová nerovnost v odměňování stále přetrvává. Průměrný rozdíl mezi platy mužů a žen v EU činí přibližně 13 % ve prospěch mužů. Ženy na stejné pozici vydělávají v průměru o 13 % méně než muži. Tento rozdíl není způsoben pouze vzděláním či zkušenostmi, ale především zakořeněnými předsudky o ženských a mužských rolích.
V České republice patří genderový platový rozdíl mezi největší v EU. Podle údajů Českého statistického úřadu dosahuje rozdíl mezi platy žen a mužů až 16,4 % . V některých oborech je však tento rozdíl ještě větší, především v oblastech, jako je finančnictví, IT nebo technické obory, kde ženy představují menší procento zaměstnanců. V takových odvětvích ženy dostávají v průměru o 25 % nižší mzdu než muži.
Skleněný strop: Neviditelná bariéra kariérního postupu
Termín „skleněný strop“ popisuje neviditelné překážky, které brání ženám v dosažení vedoucích a manažerských pozic. Ačkoli se ženy dostanou na určitou úroveň v hierarchii společnosti, mají problém překročit tuto bariéru a dosáhnout vrcholových pozic.
V USA například ženy tvoří pouze 8,1 % generálních ředitelů firem zahrnutých do prestižního seznamu Fortune 500. Což je způsobeno nejen předsudky o schopnostech žen, ale také praktickými překážkami, jako je obtížné sladění kariéry s péčí o rodinu.
Skleněný strop je v Česku také aktuálním problémem. Podle studie společnosti Deloitte pouze 15 % vedoucích pozic v největších českých firmách obsazují ženy. To ukazuje na výraznou nerovnováhu ve vedení firem. Například ve velkých českých bankách jsou vedoucí pozice stále většinou obsazovány muži, i když ženy tvoří většinu zaměstnanců v nižších a středních manažerských pozicích.
Mateřství a kariéra: Cena za rodinu
Jedním z největších faktorů přispívajících k nerovnosti v odměňování je mateřství. Jakmile se ženy stanou matkami, často čelí „trestu za mateřství“, který se projevuje nejen nižšími platy, ale i ztíženým kariérním postupem . Naproti tomu mučítán „bonus za otcovství“ – společnosti je vnímají jako stabilní a zodpovědné pracovníky, což jim často přináší kariérní výhody.
Právní předpisy sice zakotvují rovné příležitosti, realita však ukazuje, že pracovní trh je pro ženy, zejména matky, mnohem komplikovanější. Řada žen je například během těhotenství diskriminována – mají nižší šance na povýšení, nebo jsou po návratu z mateřské dovolené vytlačeny na nižší pozice.
Podle studie Ministerstva práce a sociálních věcí více než 60 % žen pociťuje ztížený návrat do zaměstnání po mateřské dovolené. Zaměstnavatelé jim častokrát nenabízejí dostatečně flexibilní pracovní podmínky, které by jim umožnily skloubit práci a péči o rodinu.
Kudy vede cesta k rovnoprávnosti?
Genderová rovnost na pracovním trhu je v zájmu nejen žen, ale i celé společnosti. Výzkumy ukazují, že genderově vyvážené týmy jsou inovativnější a produktivnější . Klíčové kroky k nápravě zahrnují transparentnost mezd, rovné podmínky pro pracovní postupy a lepší dostupnost flexibilní práce pro rodiče.
Dalším řešením může být zavedení kvót pro zastoupení žen na vedoucích pozicích, jak tomu je například v Norsku. V roce 2003 tamní vláda přijala zákon, podle kterého musí být ve správních radách veřejně obchodovaných společností alespoň 40 % žen. Tento přístup se ukázal jako úspěšný a výrazně zvýšil podíl žen ve vedoucích funkcích.
Skleněný strop vs. boj za spravedlnost
Boj za rovné odměňování a kariérní příležitosti žen je stále aktuální téma, které naráží na mnoho překážek. Předsudky, rodinné povinnosti a neochota firem zavádět změny brání ženám dosáhnout rovnoprávnosti na pracovním trhu. Změna však přijde pouze tehdy, když se změní naše vnímání ženské práce a společenské role.
A jak to máte vy? Setkali jste se někdy s rozdílem v odměňování mezi muži a ženami na stejných pozicích? Podělte se o své zkušenosti.
Zdroje:
1. Statistiky o genderové nerovnosti v EU
2. Studie o skleněném stropu ve Fortune 500 firmách
3. Výzkum „trestu za mateřství“
4. Výzkumy o produktivitě genderově vyvážených týmů
5. Ženy ve vedení
