Článek
Předně žádný dokument MŠMT ani NPI neexistuje, který by spojení znalostně-kompetenční kurikulum obsahoval. Na druhou stranu se ministr Plaga nejméně dvakrát od začátku svého druhého mandátu do médií vyjádřil, že chce návrat znalostí do čistě kompetenčního RVP. Že si s tím nikdo neví rady, je jiná věc.
Aktuálně v říjnu 2026 v rozhovoru pro iDnes spojení použila ředitelka NPI Fričová:
Otázka: Výuková reforma, kterou Národní pedagogický institut připravuje, se dříve představovala tak, že od biflování znalostí by se měli žáci přesunout k získávání dovedností. Ministr Plaga ale teď zdůrazňuje, že i znalosti jsou důležité. Jak moc je potřeba dosavadní materiál, kterým se budou školy řídit, podle tohoto požadavku přepracovat?
Odpověď: Myslím, že nikdy nebylo řečeno, že se ve školách rezignuje na obsah, na znalosti. Dřív, když se učilo podle jednotných osnov, se učitelé zaměřovali především na obsahovou složku, učili data, gramatiku… To nikdo nezpochybňuje ani dnes. Ale žáci se znalostmi musejí umět pracovat, vyhodnocovat je a kombinovat. A k tomu právě slouží rozvoj kompetencí.
Otázka: Rozvoj dovedností už zahrnovaly rámcové vzdělávací programy z roku 2005.
Odpověď: Jenomže školy se v tomto ohledu neposunuly, a proto se na kompetence při současné změně dával větší důraz. Ale nejde si představovat, že školáci nedostanou žádné základy. A že všechno, co se ve třídách bude dělat, bude nácvik komunikace a společné práce. Každé dítě by mělo být schopné informace, k nimž se dostane, vyhodnotit, zpracovat, radit se o nich s ostatními, předat je dál nebo s nimi třeba podnikavě naložit. Ale k tomu právě i ty znalosti potřebuje. Když pan ministr mluví o znalostně-kompetenčním modelu, nemyslí návrat pouze ke znalostem, ale to, že jsou neoddělitelnou součástí výuky, stejně jako dovednosti.
Na to SKAV již reaguje ve svém odborném stanovisku a upozorňuje, že posun v terminologii, kdy ministerstvo školství začalo místo pojmu kompetenční kurikulum používat označení znalostně-kompetenční kurikulum, může toto falešné dilema posilovat a vyvolávat nejistotu ohledně směřování revize RVP ZV.
Je velmi zvláštní, když se MŠMT/NPI snaží do extrému vychálenou koncepci kompetenčního RVP korigovat tím, že upozorní, že RVP ZV v podstatě neobsahuje učivo, resp. cokoliv, co by se mohlo identifikovat jako znalosti, a snaží se situaci zachránit konstrukcí modelových školních vzdělávacích progrmaů, tak SKAV zasahuje svým odborným stanoviskem, že nejde o korekci, ale vlastně o zdůrazňování falešné dichotomie znalosti vs. kompetence.
SKAV tuto korekci staví na hlavu a dále vysvětluje, že změnou, která neodpovídá dosavadní praxi ani terminologii strategických dokumentů vymezujících revizi RVP, ministerstvo může znejistět ty, na nichž úspěch změny nejvíce závisí: učitele a učitelky i ředitele a ředitelky škol. Aby se nové kurikulum skutečně promítlo do výuky, potřebují jasně rozumět jeho směřování a tomu, co se od nich očekává. Jednoznačná a kontinuální komunikace nového kurikula, které staví do centra pozornosti rozvoj kompetencí, je proto zásadní. SKAV vyvolává dojem, že revize RVP 2025 představuje něco nového - vše bylo již obsaženo již v RVP 2005, ale nové RVP PV, RVP ZV je dotažené ad absurdum - je to kurikulum postavené na cílech, a zcela ignoruje budování znalostní základny. Jediné, co je nové od roku 2005 je systematizace kódu OVU, která byla však přítomná již v RVP 2011, neboť se měla napajit na standardy vzdělávacích oblastí. To vše bylo tenkrát SKAV a EDUin odmítnuto, protože obě organizace bojovaly proti jakémukoli návratu centrálních učebních osnov, které by stanovovaly, jaké znalosti a dovednosti si žáci mají v základní škole osvojit. Přesto poté CERMAT začal testovat na základě doporučených osnov a standardů.
Je otázka, jestli to dělá SKAV záměrně, resp. čeho chce dosáhnout nyní. Také není jasné, kdo je vlastně autorem stanoviska, kolik asociací za ním stojí. Je velmi poučné se podívat na video z roku 2011, kdy SKAV podobně bránil přijetí modelového školního vzdělávacího programu v podobě doporučených osnov pro tři hlavní vzdělávací oblasti - ČJL, MA a AJ.
Nyní SKAV proto doporučuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Národnímu pedagogickému institutu ČR, aby v závěrečné fázi přípravy nového RVP ZV zachovaly dosavadní terminologii a srozumitelně vysvětlovaly smysl kompetenčního pojetí vzdělávání školám i veřejnosti. Za přesnější považuje v souladu se strategickými dokumenty označení kompetenčně orientované kurikulum se silným znalostním základem. Samozřejmě, že se jedná o falešnou dichotomii; nicméně výklad a praxe vede ke kompetencím bez ohledu na znalosti - resp. k rozpadu systematické výuky.
Upozorňuji, že české kompetenční kurikulum (a odborné stanovisko) SKAV vychází z 20 let staré terminologie. Současné dokumenty OECD koncept kompetencí výrazně revidoval, např. v Knowledge for 2030+, a uvádějí, že kurikulum má rozlišovat mezi disciplinárními, epistemickými, procedurálními a interdisciplinárními znalostmi. To by ovšem české RVP muselo nějaké učivo (potažmo předpokládané znalosti žáků) obsahovat.
Srovnej:
Zdroj:
https://www.pedagogicke.info/2026/10/marketa-lankasova-i-mobily-do-vyuky.html
https://skav.cz/tiskova_zprava/skav-vydava-odborne-stanovisko-znalosti-a-kompetence-nejsou-v-kurikulu-v-protikladu/
https://www.pedagogicke.info/2026/10/skav-vydava-odborne-stanovisko-znalosti.html
