Článek
Keprtová (moderátorka): V čem může modelový ŠVP pomoci v implementaci RVP? Co od něj očekáváte?
Ticháčková (Učitelská platforma): Já od něj očekávám, že pomůže implementovat revizi RVP s tím, že učitelé třeba pochopí, jakým způsobem by se měla proměnit výuka, protože to v modelových vzdělávacích programech nějakým způsobem dobře okomentováno, bude to dobře vytvořeno.
A myslím, že by školní vzdělávací programy měly škole sloužit, měly by jí pomáhat, aby si ujasnila, jakým směrem chce to revidované RVP v praxi používat.
Šimonová (NPI): My se snažíme naplnit očekávání. Připravujeme modelový ŠVP jako metodickou podporu školy, aby byly schopny připravit svůj školní vzdělávací program a aby školy schopné přenést do praxe nároky na vzdělávání, které jsou obsažené v RVP ZV. To je teď náš cíl.
Keprtová (moderátorka): Tak v tom vašem očekávání slyším, že hlavně přemýšlíte o tom, co -, ale možná to ještě vrátím. Co vy opravdu, skutečně z vaší pozice NPI očekáváte?
Šimonová (NPI): Očekáváme to, že modelové ŠVP hraje několik rolí současně.
Jednak si dokážeme představit, že řada škol bude chtít a bude ochotná převzít celý modelový ŠVP a postupně jej upravovat tím, jak jej budou postupně realizovat, a tak zpětně upravovat.
Zároveň očekáváme a píšeme modelové školní vzdělávací programy s tím, že školy převezmou pouze kousky ŠVP, ty, které jim dávají největší smysl a pasují právě na potřeby školy, učitelů a žáků.
A zároveň píšeme modelový ŠVP i s to myšlenkou, že v něm jsou věci, které jsou v RVP nové, např. vize a kultura školy, a další pojmy, které mohou být pro školu neznámé nebo těžko zpracovatelné pro školy.
Košťálová (Pomáháme školám k úspěchu): Za mě a za naši organizaci. Já se na to koukám tak, že v síti škol, se kterými spolupracujeme, kterých je kolem 170 se nám už dřív dařilo dělat řadu z těch věcí, které po nás žádá to reformované kurikulum státní, ale co se nám nikdy nedařilo, bylo udržet ty věci v nějakém takovém, jak bych řekla, v soudržném balíčku – že tu jsme zkoušeli něco, tam jsme zkoušeli něco, tu kompetence, tu gramotnost, nějak nově nastrukturovaný ten věcný obsah.
A mně osobně by hodně pomohlo, kdybych viděla komplexní kurikulum, kde ty věci budou držet pohromadě, budou provázané, budou mít nějako logiku od prvního do devátého ročníku, budou navazovat, budou dávat naději na to, že se dětem budou vědomosti a dovednosti na sebe rozumně skládat a budou vytvářet vědomostní struktury, které budou poté moct dál využívat.
To je něco, s čím jsme si my sami nedokázali nikdy poradit. Myslím, že současné obecné státní kurikulum v této věci také pro nás není dostatečné vodítko, tak si říkáme, že takový modelový školní vzdělávací program by mohl ukázat, jak by to mělo vypadat.
Šeďová (MŠMT): Já myslím, že jsme všichni celkem ve shodě. RVP je velmi obecný, tak, jak je to vlastně nastaveno. Takže do značné míry ten modelový školní vzdělávací programy nebo modelové školní vzdělávací programy, víme, že jich vzniká více, že je to dobře poskytnout nějaké cesty – jako výkladu – ukázání toho, co tady říkala Hana Košťálová, že vlastně to není tak, že bychom neměli inovativní školy, sítě a učitele, ale ve chvíli, kdy se to stává mandatorním závazkem pro školy -, protože prostě tam těch kurikulárních kategorií a vlastně i nějaký typů inovací je hodně, a je jich tam hodně současně, takže asi není asi problém realizovat jednu izolovanou věc, když se na ni budu soustředit, ale to propojení může být vlastně velkým oříškem -, tak si myslím, že ambicí toho modelového ŠVP mělo být, ukázat, jak se to může udělat.
Hodně se mi líbilo, co říkala Dana Ticháčková, že učitelé v podstatě chtějí nějaký výhled, jak si mají představit tu samotnou výuku, přestože prostě s těmi kategoriemi, s těmi požadavky jako takovými souhlasí.
A já tam mám jednu takovou ambici, která bych byla hrozně ráda, kdyby se naplnila, ne svou ambici, ale pro tu reformu, a sice ukončení toho stavu, který já vnímám jako toxický, že školy mají vytvořené ŠVP, ale nepracují podle nich, protože buď je vytvořili v nějaké chvíli a zakonzervovali, a nestalo se to součástí žité praxe těch škol, anebo s tím ani pracovat neumí, a vlastně to od začátku ani netvořili jako živý dokument, podle kterého by si dokázali představit, že budou plánovat výuku. Víme, že takových škol je hodně, protože to vyšlo i v šetření ČŠI, kde bych spíš čekala, že se ti respondenti budou líčit spíš v tom světle, že jako jsou více konformní s tím systémem. Takže když to vyšlo i ČŠI, tak bych to fakt brala vážně.
A mně to připadá, že to vlastně říká (něco) nejenom o našem školském systému, spíš jako o společnosti jako celku, věc, která není úplně lichotivá, a věc, kterou si myslím bychom měli mít ambici překonat, a sice, že na cílech a plánech nezáleží, že prostě vyučujeme ve školách jiným způsobem, než tím, že si to naplánujeme, a máme nějaký dokument, o který pečujeme.
Keprtová (moderátorka): Rozumím tomu tak, že i to očekávání, že modelový ŠVP napomůže zaměření pozornosti na plánování a práci s cíli.
Šeďová (MŠMT): Moc děkuji za doplnění.
Já jsem se v tom trošku argumentačně ztratila, protože jsem začala mluvit o ŠVP jako takovém. Ale to, co bych si hrozně přála, aby dokázaly modelové školní vzdělávací programy, je vlastně ukázat učitelům, jak nad tím přemýšlet.
Protože učitelé samozřejmě přemýšlí nad tím, co budou učit a nějakým způsobem si to plánují. Tak by bylo naprosto skvělé, kdyby se školní vzdělávací program, který si ukážeme skrze modeláky, jak by například mohl vypadat nebo jaké jsou cesty k tomu, jak by mohl vypadat, vlastně fungoval zároveň jako něco, co usměrňuje myšlení učitelů.
Protože když si to vezmou do ruky a začnou s tím pracovat, tak se jim tak nějak vlastně zmaterializují ty věci, které po nich ta reforma vlastně chce.
Michal Bock (ZŠ Most): Tak jestli bych mohl začít trochu šířeji.
Naše škola zapojila do pilotování modelového předmětového ŠVP s tím, že jsme byli v té první vlně a naše škola měla za úkol převzít ten modelový ŠVP.
A když jsme jej převzali se všemi těmi doprovodnými dokumenty jako třeba učební plán a podobně, a chtěli jsme to napasovat na naši školu, na potřeby naší školy -, jelikož naše škole je v Mostě, je sídlištního typu, má své nuance, které je potřeba do věcí reflektovat -, tak jsme zjistili, že se to nedá vůbec aplikovat, že jsme museli udělat velké korekce, ať už učebního plánu z hlediska alokace jednotlivých předmětů, jelikož čeština a matematika je velmi neadekvátní, (má) neadekvátní počet - jenom tři hodiny, pak jsou tam předměty jako matematika i aplikace, což by se dalo tímto jakoby kompenzovat.
Plus z hlediska toho obsahu, tak mi tam chybělo například gradování těch různých OVů (očekávaných výsledků učení), že tam nebylo vidět, jaké OVU by měly být majoritní, na které OVU by se mělo přihlížet více. Plus například nějaké duplicity a podobně tam byly také. A co vůbec mi tam chybělo, jak by (to) vlastně ten učitel měl vytvořit, pomocí nějakého nástroje. My se o tom budeme bavit v dalších bodech, ale chyběl mi něco jako Inspis. Ten Inspis byl pro ten starší, původní plán (RVP) a tam vlastně ten učitel vidět ty provazby. Já jako koordinátor jsem viděl ty provazby, a mohl jsem spojit tematický blok s učivem a s RVP výstupy.
Prostě tam to bylo jasné, jasně dané, a tohle mi (nyní) chybělo; že tam je dokument v PDFku nebo v Excelu, a učitel se měl proklikávat přes jednotlivé sešity, a to on už se ztrácel v tom textu a ztrácel se v těch provazbách mezi klíčovými kompetencemi, mezi průřezovými tématy, a vůbec to neuměl spojit, co by mělo k sobě patřit.
Bylo tam mnoho textu, a někdy tam chyběl, nebyl tam žádný text. Například u těch disponibilních hodin, např. chemie a podobně, tam to bylo prakticky prázdné, byl jenom nějaký rámec, a učitel si to měl vytvořit sám. Což možná z jiné strany je pozitivní, že ten učitel má velký manévrovací prostor a dá si tam, co potřebuje nebo co by chtěl učit, jak by to chtěl učit. Ale tohle mi chybělo, že nebyla postavená nějaká aplikace jako Inspis.
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=PiI27PxiVEQ
