Článek
18. díl - perspektivy
„As part of the OECD Learning Compass 2030, knowledge includes theoretical concepts and ideas as well as practical understanding based on the experience of having performed certain tasks. The OECD Future of Education and Skills 2030 project recognises four different types of knowledge: disciplinary, interdisciplinary, epistemic and procedural.“
„V rámci OECD Learning Compass 2030 zahrnuje znalost jak teoretické pojmy a myšlenky, tak praktické porozumění založené na zkušenosti s vykonáváním určitých činností. Projekt OECD Future of Education and Skills 2030 rozlišuje čtyři typy znalostí: disciplinární (oborové), interdisciplinární, epistemické a procedurální.“
OECD dále zdůrazňuje, že znalosti a dovednosti nejsou protiklady, ale navzájem se podmiňují: „Knowledge and skills are both interconnected and mutually reinforcing.“
„Znalosti a dovednosti jsou vzájemně propojené a navzájem se posilují.“
Pasáž věnovaná oborovým znalostem:
„Disciplinary knowledge, or subject-specific knowledge, continues to be an essential foundation for understanding, and a structure through which students can develop other types of knowledge. The opportunity to acquire disciplinary knowledge is also fundamental to equity.“
„Disciplinární (oborové) znalosti zůstávají základním předpokladem porozumění a strukturou, prostřednictvím níž mohou žáci rozvíjet další typy znalostí. Možnost osvojit si disciplinární znalosti je zároveň základním předpokladem rovnosti ve vzdělávání.“
OECD pak výslovně vysvětluje jednotlivé typy znalostí:
Disciplinary knowledge – oborové pojmy, obsah a struktura jednotlivých předmětů (matematika, jazyk, fyzika apod.).
Interdisciplinary knowledge – schopnost propojovat poznatky mezi obory.
Epistemic knowledge – porozumění tomu, jak myslí a pracují odborníci dané disciplíny.
Procedural knowledge – znalost postupů, metod a procesů řešení problémů.
Na přelomu tisíciletí byly dokumenty OECD často interpretovány tak, že budoucnost vzdělávání spočívá především v rozvoji přenositelných kompetencí (transferable skills, key competencies).
Learning Compass 2030 však představuje významnou korekci tohoto směru. OECD již nestaví znalosti proti kompetencím (neobsahuje již zavádějící formulace typu znalosti ano, ale důležitější jsou kompetence). Learning Compass 2030 zdůrazňuje, že kompetence vznikají na základě kvalitních oborových znalostí. Disciplinární znalosti jsou označeny nejen za základ porozumění, ale také za předpoklad vzdělávací rovnosti, protože všichni žáci musí mít přístup ke stejnému kvalitnímu oborovému základu.
Tento posun je natolik výrazný, že se stal předmětem odborných analýz. Například Taylor Hughson a Bronwyn Wood v časopise Journal of Education Policy upozorňují, že Learning Compass 2030 znamená zřetelný obrat oproti starším dokumentům OECD, které upřednostňovaly obecné dovednosti a kompetence, protože nově znovu staví disciplinární znalosti do centra kurikulární debaty.
Právě tato změna velmi dobře zapadá do širšího vývoje posledních let. Vedle OECD ji lze pozorovat také v dokumentech EU, v anglickém knowledge-rich curriculum, zpětně je dáno za pravdu Hirschově americkému pojetí Core Knowledge s tím, že ozvuku najdeme již i u nás v zavádění čtenářské a matematické gramotnosti, které však visí ve vzduchu, neboť nestoují pevně na foundational skills, literacy, numeracy (na základních dovednostech a na čtenářských a početních návycích).
Čeká nás rehabilitace předmětově a časově strukturovaného kurikula, tedy tradičních českých učebních osnov, které nejsou ani tak české jako spíše tradiční bavorské či rakouské. Jen je otázka, jak rychle to dokážeme.
Zdroj:
OECD: Conceptual learning framework, Knowledge for 2030
