Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Perspektivy 8. Zpět ke znalostem! Learning Compass 2030 jako obrat v kurikulární politice OECD

Foto: Jiri Bochez / GPT

Článek The OECD Learning Compass 2030 and the Future of Disciplinary Learning autorů Hughson a Wood není kritikou Learning Compass, ale konstatováním, že OECD provedlo zásadní obrat ve své kurikulární filozofii.

Článek

Learning Compass 2030 představuje zásadní odklon od předchozích dokumentů OECD, protože poprvé znovu uznává význam disciplinárního (oborového) poznání vedle kompetencí a přenositelných dovedností.

Autoři nejprve rekonstruují vývoj OECD.

1. OECD 1996–2015: ekonomika znalostí

Knowledge Based Economy (1996): Škola má připravovat člověka pro znalostní ekonomiku. Smyslem vzdělávání je ekonomický růst, produktivita, konkurenceschopnost. Poznání má hodnotu především tehdy, pokud je ekonomicky využitelné.

2. Knowledge Management in Learning Society (2000)

Jendalo se o další krok. Autoři ukazují, že OECD začíná kritizovat tradiční školní předměty. Disciplinární poznání je označováno za zastaralé, málo použitelné, příliš faktografické. Naopak se prosazuje know how, know why, management znalostí. Škola už nemá předávat obsah, ale učit pracovat se znalostmi.

3. DeSeCo - Definition and Selection of Competencies (2003/2005)

Tady podle autorů dochází k největšímu obratu. OECD už prakticky přestává mluvit o oborech, místo nich zavádí Key Competencies. Odborné poznání téměř mizí. Autoři přímo píší, že DeSeCo znalosti tradičních předmětů prakticky ignoruje.

4. Learning Compass 2030

A právě zde přichází obrat. OECD poprvé říká, že odborné znalosti budou nadále důležité. To autoři označují za rozhodující zlom oproti předchozí politice OECD.

Proč je to tak důležité? Protože OECD vlastně přiznává, že samotné kompetence nestačí. Learning Compass najednou říká, že vzdělávání stojí na čtyřech druzích poznání: disciplinary knowledge, interdisciplinary knowledge, epistemic knowledge a procedural knowledge. To je úplně jiná architektura než DeSeCo.

Odborné znalostí zahrnují oborově specifické pojmy a podrobné obsahy, jako jsou například ty, které se žáci učí při studiu matematiky a jazyků.

Autoři říkají, že je to dobrá zpráva, konečně dochází ke korekci a OECD se vrací k tomu, že škola není jen trénink kompetencí, ale také instituce předávající oborové poznání. To podle nich otevírá možnost návratu tradiční fyziky, historie, hudební výchovy, matematiky, chemie jako skutečných předmětů.

Odborné znalosti jsou základním prvkem porozumění; poskytují nezbytnou strukturu a základní pojmy, jejichž prostřednictvím lze osvojovat a rozvíjet i jiné druhy znalostí. Odborné znalosti jsou nezbytné k porozumění světu a slouží jako struktura, díky níž lze osvojovat a rozvíjet i jiné druhy znalostí. Odborné znalosti zahrnují oborově specifické pojmy a podrobný obsah toho, co se studenti učí v konkrétních předmětech. Jak studenti získávají příslušné znalosti, stávají se také schopnými propojovat znalosti napříč různými obory (interdisciplinární znalosti), učí se, jak jsou tyto znalosti uplatňovány v různých situacích odborníky v praxi (epistemické znalosti), a seznamují se s různými procesy a metodami pro využití těchto znalostí (procedurální znalosti). Oborové znalosti jsou tedy základem pojmové struktury vedoucí k porozumění a odbornosti (Gardner, 2006). Jakmile si studenti osvojí základní úroveň odborných znalostí, jsou schopni tyto znalosti dále rozvíjet do specializovaných znalostí nebo vytvářet nové znalosti.

Získávání oborových znalostí je krokem k zajištění rovnosti a příležitostí k učení. Voogt, Nieveen a Thijs (2018) definují rovnost jako stav, kdy „všichni žáci mají příležitost získat přístup ke kvalitním učebním osnovám, aby dosáhli alespoň základní úrovně znalostí a dovedností, a kdy tyto učební osnovy nevytváří překážky ani nesnižuje očekávání z důvodu socioekonomického postavení, pohlaví, etnického původu nebo místa bydliště“. Příležitost k učení definují jako stav, kdy „učební osnovy podporují všechny žáky v plném rozvoji jejich potenciálu. Příležitost k učení se týká způsobu, jakým jsou učební osnovy uspořádány tak, aby poskytovaly všem žákům maximální příležitost rozvíjet své talenty a naplnit svůj potenciál“. Young a Muller (2016) označují rovnost a příležitost k učení za ideu „znalostí mocných“.

Zdroj:

https://www.researchgate.net/publication/347970136_The_OECD_Learning_Compass_2030_and_the_future_of_disciplinary_learning_a_Bernsteinian_critique

https://www.oecd.org/content/dam/oecd/en/about/projects/edu/education-2040/concept-notes/Knowledge_for_2030_concept_note.pdf

https://msmt.gov.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reakce na článek

  • Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

    Sdílejte s lidmi své příběhy

    Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz