Článek
34. díl - předpoklady porozumění
V 5. třídě ZŠ po žákovi chceme Monitorovat své procesy učení (KKU-USU-000-ZV5-001), neboť si Uvědomuje význam, důležitost a smysl svého učení (KKU-SMU-000-ZV5-001).
V 9. třídě ZŠ žák pochopitelně kompetentně Řídí vlastní procesy učení (KKU-USU-000-ZV9-001), protože si Uvědomuje důležitost celoživotního charakteru učení (KKU-SMU-000-ZV9-001).
Žádný pojem a na něm založená reforma není ideově neutrální. Jak jsme si ukázali, pojem kompetence byl použit v souvislosti s Boloňským procesem, který nevznikl jako pedagogická reflexe smyslu vzdělání, nýbrž jako politicko-institucionální projekt s cílem zlepšit evropskou koordinaci systému vysokoškolského vzdělávání.
Jeho cílem nebylo znovu promýšlet, kým má být vzdělaný člověk, ale jak sladit rozdílné systémy tak, aby byly srovnatelné, přenositelné a říditelné. V tomto rámci se pojem kompetence stal užitečným, zdánlivě „neutrálním“, ale nikoli proto, že by nesl hlubší pedagogický význam, ale proto, že umožňoval převádět vzdělání do formátu výstupů, standardů a indikátorů.
Současně došlo k tichému, avšak zásadnímu odklonu od Humboldtova ideálu. Jednota výzkumu a výuky, formace osobnosti a akademická svoboda ustoupily logice modularizace, měřitelných výstupů a zaměstnatelnosti. Kompetence začaly fungovat jako funkční náhrada smyslu: místo otázky „kým se člověk stává?“ nastoupila otázka „co člověk dovede?“
V anglosaském světě jsou pojmy competence a learning outcomes zasazeny do jasného institucionálního a profesního kontextu: univerzity, trh práce, odpovědnost institucí. V kontinentální Evropě se však převzala především terminologie, nikoli celý systém významů, společenských standardů a závazků.
Po Brexitu se tato situace ještě vyhrotila. Jazyk kompetencí zůstal, ale jeho „mateřský kontext“ z prostoru kontinentální Evropy zmizel. Kompetence v anglo-americkém smyslu jako outcome-based rámce ztratily kontakt se svým domovským prostředím a do kontinentálního prostředí byly přeneseny bez plnohodnotného kulturního překladu.
Např. oficiální překlad Doporučení Rady (2006) o klíčových … překládá slovo kompetence jako schopnosti. Národní pedagogický institut však vytvořil vlastní překlad a zdůvodnil: Oficiální překlad do českého jazyka používá termín „klíčové schopnosti“ jako překlad anglického originálu „key competences“. V našem textu byl termín upraven na „klíčové kompetence“ vzhledem k tomu, že tento způsob překladu vystihuje podle našeho názoru lépe originální termín a odpovídá také terminologii rámcových vzdělávacích programů, která z originálního termínu „key competences“ vychází.
K tomu se přidala silná role mezinárodních organizací, zejména OECD, které do evropské debaty vnesly pojem knowledge-based competencies. Tento rámec sám o sobě není redukční, avšak v praxi byl často interpretován technokraticky: měřitelné složky (znalosti, gramotnosti) se zaměnily za celek kompetencí, zatímco neměřitelné dimenze – návyky, vědomosti, vnímání hodnot, odpovědnost, smysl jednání – zůstaly bez nositele. Kompetence se tak ocitly mezi dvěma světy: příliš široké pro testování, příliš vágní pro výuku, příliš užitečné na to, aby byly opuštěny.
Výsledkem je paradoxní stav: strategické dokumenty oficiálně mluví jazykem kompetencí, ale plní spíše roli symbolickou a politickou. České strategické dokumenty a koncepce vzdělávání kompetence slibují, vyvolávají očekávání, mediální masáž sugeruje dojem, že konečně přišel čas té pravé reformy. Ale kompetence v RVP ZV jsou formální a administrativní údaj; nikdo doposud neukázal jejich místo v didaktice, ani v evaluaci, ani v teorii vzdělání. Kompetence se staly pojmem bez domova, jsou mlhou v mediální bublině, oddělené od realistického pojetí poznání i od konkrétní pedagogické praxe.
Ztráta je bohužel mnohem větší, než je nepoužitelný RVP ZV. Ukazuje se, že byla ztraceno jazykové, filozofické a kulturního ukotvení vzdělávacího procesu. Kompetence se změnily v prázdný signál systémové modernizace a inovace, ať to stojí, co to stojí. Pokud má systém vzdělávání získat znovu význam, musí být vrácen do rámce, který propojí to, co bylo v evropské tradici vždy spojeno: poznání – porozumění – jednání – odpovědnost.
Bez tohoto návratu zůstanou kompetence v EU nadále bezdomovcem, který sice všude figuruje, ale nikde skutečně nebydlí.
Zdroj:
https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1140/DOPORUCENI-EVROPSKEHO-PARLAMENTU-A-RADY-O-KLICOVYCH-KOMPETENCICH.html
