Článek
6. díl - předpoklady porozumění
Ve jménu pohody a netlačení na výkon se technika čtení nenápadně vytratila. Dítě přečte text nahlas, ale neví, co četlo. Ne proto, že by bylo hloupé, ale proto, že veškerou energii spotřebuje na samotné luštění slov. Na smysl už nezbývá prostor. Viz dále: Děti neumí číst. Ale hlavně se to nesmí říct nahlas
1. Český jazyk (páteřní předmět)
Český jazyk má fonematickou transparentnost (vztah hláska–písmeno), bohatou morfologii(koncovky, shoda, skloňování, časování), silnou vazbu mezi čtením, psaním, pravopisem a porozuměním Jakákoli metoda čtení okamžitě ovlivňuje porozumění textu, pravopis, psaní, další učení ve všech předmětech.
2. Čtení a psaní synteticko-anaytickou (fonetická) metodou
ZNALOSTI: systematické zvládnutí hlásek a grafémů, fonematické uvědomění, strukturu slova.
GRAMOTNOSTI: jisté dekódování vede k plynulému vázání slabik a čtení, k přesnému psaní, porozumění delším textům.
KOMPETENCE: stabilní čtenářská jistota, schopnost samostatně pracovat s textem, přenos do dalších předmětů.
KOMPLEXITA: práce s významem, metaforou a argumentem (možná právě díky automatizovanému čtení).
Plynulé psaní není nostalgie, ale trénink jemné motoriky, rozvoj pozornosti a vytrvalosti, propojení motoriky, řeči a myšlení. Výzkumně dobře doložené efekty: lepší zapamatování, hlubší porozumění psanému textu, lepší pravopis. Psaní není jen výstup, ale kognitivní nástroj.
Silné stránky z hlediska systému: funguje pro heterogenní třídu, snižuje nerovnosti, dává pevný základ pro další učení, dobře se propojuje s formativním hodnocením.
3. Genetická metoda
Pozitiva: rychlá motivace, zdánlivý rychlý pokrok, pocit „umím číst“. Reálně rozvíjí: globální rozpoznávání slov, orientaci v krátkém textu, sebevědomí u části dětí.
Strukturální slabiny (z hlediska páteřního předmětu)
ZNALOSTI - slabší fonematické uvědomění, riziko mezer v základu - slovo je čteno jako "obrázek nenacvičení rozpoznání slabika.
GRAMOTNOSTI - čtení je často „odhadové“, potíže při delších a neznámých slovech, slabší pravopisné základy.
KOMPETENCE - porozumění stojí na křehkém základu, problém při přechodu k náročnějším textům.
KOMPLEXITA - nelze stabilně rozvíjet, pokud čtení není automatizované.
Genetická metoda funguje v anglicky mluvícím prostředí, znevýhodňuje děti s oslabeným jazykovým nadáním, děti z prostředí, kde se nečte, a děti s poruchami učení. Zvyšuje rozdíly, místo aby je vyrovnávala.
4. Klíčový didaktický omyl v debatě
Častý argument „Genetická metoda je kompetenční, syntetická je zastaralá.“ je kategorická chyba. Druhá kategorická chyba je, nechat dítě, aby si hledalo svou metodu - lze se dnes setkat s přístupem, kdy vyučující vysvětluje rodičům na konci první třídy, že si některé děti ještě „nezvolily svůj způsob čtení.“ Metoda čtení není kompetence, není to konstrukt, které má dítě objevit a vědomě si zvolit. Je to elementární nástroj pro budování znalostí a gramotností. Bez automatizované dekódovací dovednosti žádná čtenářská kompetence nevznikne; nevznikne ani gramotnost (v základním smyslu).
5. Nejlepší reálný model (ověřená praxe)
Primární je pro český jazyk synteticko-analytická metoda, která vede k systematickému hlasitému hláskování, čtení slabik, plynulému čtení, na to komplementárně navazuje souvislé (plynulé) psaní, jistota v intonaci a chápání významu, které doprovázeno vhodnou literární výchovou. Není zde žádné „buď–anebo.“
Pro český jazyk jako páteřní předmět je synteticko-analytická metoda čtení a plynulé psaní nejvhodnějším základem, protože zajišťuje stabilní rozvoj znalostí a gramotností, na nichž teprve mohou vyrůst kompetence a komplexní čtenářství; genetická metoda může sloužit pouze jako podpůrný motivační prvek.
