Článek
7. díl - terminologie - předpoklady porozumění
Páteřní předměty (kumulativní proces učení)
Páteřní předměty kumulují učivo v čase (látka se vrství a navazuje na sebe). Jsou to klíčové předměty, na kterých závisí potenciál rozvoje všech dalších gramotností.
Páteřní předměty jsou Český jazyk, matematika, cizí jazyk(y).
Proč „páteřní“? Každé nové učivo předpokládá zvládnutí předchozího, mezery se řetězí a zvětšují, neprocvičení a neupevnění učiva představuje kritické riziko „ujetého vlaku“ - nelze je „dohnat projektem“. Proto zvládnutí jednotlivých kroků vyžaduje systematické, pravidelné a náročné ověřování.
Hodnocení v páteřních předmětech – písemné práce
Písemné práce ověřuje rozsáhlejší, komplexní ověření učiva; zahrnují porozumění, aplikaci, samostatnou produkci (text či analýza textu, řešení matematické úlohy).
Funkce písemných prací je primárně kontrolní. Slouží ale také jako diagnostický nástroj; při zjištění, že se někde učivo „rozpadlo“, je třeba doporučit a podpořit návrat k zmeškané látce. Písemná práce tvoří milník v učení, není to nahodilý test. Je třeba hledat důvody neúspěchu/neporozumění u konkrétních žáků.
Ostatní předměty – testy a krátká písemná přezkoušení
Testy jsou typicky zaměřené na učivo, které je často tematicky uzavřené, méně kumulativní, více obsahově zaměřené, nezkouší nezbytně další schopnosti aplikace a dovednosti. Formy jsou: krátké testy, tematická přezkoušení, ověření znalostí a porozumění. Smyslem je kontrola pochopení tématu, ne dlouhodobá diagnostika vědomostních mezer a pochopení učiva.
Kritéria hodnocení – proč a jak? Kritéria hodnocení jsou předem známá měřítka, podle nichž je žákova práce posuzována. V páteřních předmětech se kritéria vztahují k správnosti, postupu, jazykové/pojmové přesnosti, samostatnosti. V ostatních předmětech se často hodnotí především faktická správnost, základní porozumění, schopnost vysvětlit souvislost. Kritéria chrání žáka před libovůlí, chrání učitele před tlakem.
Kalendář písemných prací a testů – na základě znalosti rozvržení učiva je možné vytvořit centrální přehled plánovaných ověřování. Je důležitý, protože zabraňuje přetížení žáků (je definováno, kolik písemných prací/testů se může psát v určitém časovém intervalu), předchází kumulaci stresu, zajišťuje rovnoměrné rozložení nároků, férovost mezi třídami.
Kalendář je organizační nástroj spravedlivého rozvržení studijní zátěže a orientační pomůcka pro učitele, ne byrokracie. Předpokladem je znalost časové dotace jednotlivého předmětu – profesní odhad, kolik času je třeba věnovat výkladu a procvičení učiva.
Srovnávací ročníkové testy a písemné práce jsou společně připravená ověření v rámci ročníku, napříč třídami. Smyslem není trestat, ale porovnat nároky, odhalit rozdíly ve výuce, chránit žáky před „měkkými“ i „tvrdými“ extrémy.
Srovnávací ročníkové testy a písemné práce slouží učitelům a vedení školy, nejsou hlavním kritériem hodnocení jednotlivce – ten dostává zároveň zpětnou vazbu v podobě formativního hodnocení (ústně sděleného), na které reaguje vlastním zhodnocením své práce. To je zásadní rozdíl oproti testové kultuře.
Proč je toto rozlišení dnes klíčové? Protože bez páteřních předmětů se rozpadá celé kurikulum, bez jasných písemných prací se ztrácí kontinuita, bez kalendáře vzniká chaos, bez kritérií vzniká nedůvěra, bez jasného použití sumativního a formativního hodnocení vzniká libovůle, bez opěrného systému diferencovaného testování proběhne každé pololetí honba za důkazem učení.
Páteřní předměty vyžadují systematické písemné práce, ostatní předměty průběžné ověřování; kritéria chrání férovost, kalendář chrání žáky a srovnávací práce chrání kvalitu – dohromady tvoří funkční a spravedlivý systém hodnocení.
