Článek
Když se spolu Marta s Petrem dali do kupy, měli pocit, že našli tu tolik přetřásanou osudovou lásku. Rozuměli si po všech směrech, měli společné plány do budoucna, takže nic nebránilo tomu, aby se po třech letech chození vzali a založili rodinu.
Náš život byl jako z pohádky, i když v něm byly překážky
„Přátelé nám vždy říkali, že jsme pár snů,“ vzpomíná Marta. „A já jsem byla opravdu šťastná – obzvlášť když jsem viděla, jak vztahy kolem nás často nefungují. Neříkám, že jsme si neprošli různými životními nástrahami, že nám v cestě nestály různé překážky… Naopak, někdy byly rány osudu kruté, třeba když jsem potratila… I tak jsem ale měla pocit, že si žijeme královsky. Vždy jsme stáli při sobě a ani ta největší bouřka nás nemohla rozhodit. A když jsme se nakonec dočkali dvou dětí, mělo všechno ještě větší smysl.“
Marta jednoduše měla pocit, že se s Petrem dokonale znají a že je nemá co překvapit. Mýlila se.
Manžel přišel se šokujícím odhalením
Bylo to krátce poté, co společně oslavili 22 let manželství a dohromady už více než 25 let společného vztahu. Jednoho večera při skleničce vína přišel Petr s tím, že si musí vážně promluvit. „Tehdy ve mně strašně hrklo. První, co mi naskočilo do mysli, bylo, že je Petr vážně nemocný. Nebyl. Nebo možná ano, těžko říct. Nevím, jestli je to nemoc, nebo ne… Prostě mi Petr s vážnou tváří oznámil, že ho to strašně mrzí, ale že se zamiloval. Jenže ne do ženy. Ale do kolegy z práce.“
Marta si nejprve myslela, že si z ní manžel dělá srandu. Ale myslel to smrtelně vážně. „Vysvětloval mi, jak si mě strašně váží, jak jsem jediná žena jeho života, že mě nikdy nepřestane milovat, ale že ho srdce táhne jinam… Musím říct, že mi to hlava zpočátku vůbec nepobírala. Jen mi vlastně došlo, proč už to v poslední době moc nefungovalo v posteli. Nebylo to věkem, jak jsem si myslela, ale změnou orientace…“
Jak je možné, že jsem si ničeho nevšimla
Petr od Marty skutečně odešel za hlasem svého srdce. „Rozvedli jsme se nakonec vlastně v podstatě v dobrém, stýkáme se i teď, ale dodnes to vůbec nechápu, a to už je to skoro deset let. Jak je možné, že jsem si ničeho nevšimla? Jak je možné, že se člověk změní v takhle pozdním věku? Co se vlastně stane? Nastudovala jsem si spoustu článků, přečetla různé příběhy… Vím, že je teď Petr šťastný, já už jsem také v novém vztahu, ale pořád tomu nerozumím. Myslíte si, že toho člověka, se kterým sdílíte všechno, znáte do morku kostí, a ono je to vlastně všechno úplně jinak,“ uzavírá Marta.
Zdroj: rozhovor s Martou S., Praha
