Hlavní obsah
Umění a zábava

Hvězdné války… a triková evoluce sequelové trilogie

Foto: Marek Dorazil

Sequelová trilogie Hvězdných válek

Nic není doopravdy pryč… aneb Hvězdné války se nějak vrátily. Zda to stálo za to necháme stranou, a zaměříme se na vývoj speciálních efektů za Disneyho éry – jak filmové, tak i seriálové.

Článek

Každá z trilogií Hvězdných válek má svým způsobem něco do sebe. Původní byla známa chytrým využitím stávajících a vymýšlením nových technik, a druhá, prequelová, využila výpočetní techniky a posunula její hranice ještě dál. Jak na tom byla třetí trilogie, uzavírající skywalkerovskou ságu?

Praktické sety a efekty

Na rozdíl od prequelové trilogie, kdy bylo naplno využito možností tehdejší počítačem generované grafiky (CGI), se trilogie sequelová rozhodla vydat cestou praktických efektů – a tvůrci se tím hrdě a poměrně hodně chlubili.

Kde to bylo možné, natáčelo se přímo v exteriérech (chrám na Ahch-To v epizodě VIII) nebo rozlehlých postavených setech (vesnice na Jakku z Epizody VII). Dokonce byl i znovu postaven model lodi Millennium Falcon, jehož délka dosahovala více než třiceti metrů. Tvůrci si dali tolik práce, že se řídili jak jeho původními plány, tak i archivem Lucasfilmu, aby byla dodržena kontinuita s původní trilogií, a všechna poškození a ožehnutí seděla do toho nejmenšího detailu.

Co se týče praktických setů, považuju za nutnost vyzdvihnout Epizodu VII a stanici Niima, která zde má obdobnou roli, jako kantýna v Nové naději. Niima je plná tvorů a zvířat, z nichž mi v paměti paradoxně nejvíc utkvěl starý trhovec Bobbajo, plahočící se s klecemi plnými ptačích živočichů na zádech. Jedná se o kostým, jehož nositel pohyboval zároveň mimozemšťanovou hlavou i tvory v klecích.

Zajímavost:

Záběry z planety Ahch-To byly pořízeny na ostrově Skellig Michael, který leží 12 kilometrů od pobřeží Irska, je chráněnou přírodní rezervací a součástí světového dědictví UNESCO. Kvůli tomu na něj mohlo vstoupit maximálně 180 členů štábu denně – a ti museli vystoupat 618 nerovných příkrých schodů bez jakéhokoliv zábradlí. Tomu se říká bezpečnost práce!

Volume

V tomhle případě nejde o hlasitost, jak by mohl název napovídat, ale zjednodušeně se jedná o nástupce zeleného plátna. Je to polokruhová stěna o průměru skoro 23 metrů tvořená LED obrazovkami s vysokým rozlišením; její vývoj sice začal už během sequelů, ale do finále byl dotažen až během příprav na seriál Mandalorian. Tomu pomohlo Volume ušetřit část rozpočtu, kterou by produkce musela utratit za natáčení na lokacích.

Technologie se používá k nasvícení v reálném čase bez nutnosti zeleného plátna a další retuše – takže pokud má například Mandalorian stát někde na Tatooinu, promítne se na video obrazovky kolem postavy pozadí písečné planety, a odlesky na brnění perfektně sedí s tím, co vidíme ve výsledku. Šetří se tím tedy čas potřebný pro post-produkci.

Zajímavost:

S nápadem použít videostěnu s LED panely přišel již v roce 2016 kameraman filmu Rogue One, a o tři roky později, při natáčeníhraného Lvího krále, ji režisér Mandaloriana spolu s ILM vyvinuli pro lepší vizualizaci záběrů v digitálním prostoru.

Tvorstvo všeho druhu

Jako v případě setů, tak i u mimozemských ras či zvířat bylo, pakliže to bylo možné, použito spíše praktických efektů. Například Yoda v Epizodě VIII byl, stejně jako v původní trilogii, loutkou; tak jako většina dalších mimozemšťanů, kteří se mihli na plátně během sequelové trilogie.

To stejné platilo pro droidy. BB-8, nový přírůstek k C-3PO a R2-D2, byl na plátně vytvořen buď dálkově ovládaným modelem, nebo tělem řízeným speciálním vodičem (podobně jako s C-3PO ve Skryté hrozbě) v jednobarevné kombinéze.

Zajímavost:

Happabor (obrovské zvíře, které chlemtá vodu ve vesnici na Jakku) byl „vypuštěn“ na J. J. Abramse, režiséra Epizody VII, během jeho obhlídky studia. Abrams nebyl vystrašený, ale nadšený – a vzhled praseti podobného tvora schválil.

Další zajímavost:

I když nemusel být BB-8 vytvořen počítačem, k jeho realizaci stejně počítačových zásahů bylo potřeba. Protože spousta záběrů s ním se natáčela na poušti, a jeho vodič za sebou zanechával stopy, musely být následně digitálně odstraněny.

Pryč s Jar Jarem, sem se Snokem

Ačkoliv se sequelová trilogie snažila používat co nejvíce praktických efektů, už trilogie prequelová ukázala, že i plně digitální postava může být natolik kvalitně zpracovaná, že může dostat na plátně dostatek prostoru.

Proto mohly vzniknout postavy jako Maz Kanata či nejvyšší vůdce Snoke. Tyto kompletně digitální postavy byly stvořené pomocí techniky motion capture (snímání pohybu a mimiky herců), kdy na sobě jejich představitelé měli speciální obleky s čidly po celém těle. I když se jednalo o podobný postup jako v případě Jar Jara z prequelů, výsledek byl mnohem dokonalejší a vypadal realističtěji.

Zajímavost:

Nejvyššího vůdce Snokea ztvárnil herec, který měl s technologií motion capture plno zkušeností – sám Glum z Pána prstenů, Andy Serkis. Jednou z inspirací ztvárnění postavy Snokea pro Serkise byl i Hugh Heffner, zakladatel časopisu Playboy.

Pokročilejší světelné meče

V případě prequelů byly používány tenké železné tyče, které se sice nelámaly jako v původních filmech, ale trpěly jiným neduhem. Laserovým mečům chybělo světlo, znázorňující plazmovou čepel, a efekty musely být dodělány v post-produkci.

Na natáčení sequelů byly využity čepele s LED osvětlením, které realisticky osvětlovalo jak herce, tak okolí, a ušetřilo tak trikařům spoustu práce – stačilo v počítači dotvořit jen samotnou barevnou čepel.

Zajímavost:

Co se týká choreografie soubojů se světelnými meči, tvůrci se snažili přiblížit původní trilogii. Souboje tedy byly vzhledem k tomu, že takovou Rey pořádně nikdo netrénoval, těžkopádnější, na rozdíl od lehčích, vycvičených pohybů v prequelech.

Co kameruješ?!

Zatímco Epizodu II George Lucas točil na digitální kameru (vyrobenou na míru) jako jeden z vůbec prvních filmů, od roku 2002 doba znatelně pokročila. Režisér Epizody VIII Rian Johnson den před vydáním iPhonu 11 Pro sestříhal krátké video pořízené tímto telefonem, čímž dokázal možnosti jeho tří fotoaparátů.

Zajímavost:

V roce 2025, tedy 22 let po Epizodě II, vyšel hororový film 28 let poté – ten byl celý natočen pouze na mobily iPhone 15 Pro Max. Ukázalo se tak opět, že Lucasova vize byla zase jednou správná, a v digitální filmařině ležela budoucnost.

Závěrem

Tento článek uzavírá pomyslnou trilogii věnovanou speciálním a vizuálním efektům Skywalker ságy. Jak zpíval Bob Dylan v jedné ze svých písniček: „Časy se mění.“ A nejinak je tomu u tvorby filmů – zejména ságy, která oslaví v roce 2027 již 50 let!

Za sebe můžu říct, že jsem zvědavý, jaké další technologické novinky a postupy (nejen) Hvězdným válkám přinese budoucnost. Jako fanoušek můžu říct, že u toho určitě budu, a budu z toho nadšený.

Pokud se vám text líbil, můžete mě klidně pozvat na kafe. A že ho při psaní spotřebuju! 😁

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Předchozí články:

Zdroje, ze kterých jsem čerpal:

Weby:

V neposlední řadě Wookieepedia.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz