Článek
Jedná se o záměr společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. spalovat v průmyslovém areálu v Rybitví nebezpečné odpady. Záměr, který byl v prvotní podobě oznámen již v roce 2007, dlouhodobě vzbuzuje velké obavy jak samotných občanů Pardubicka, tak i vedení dotčených obcí, tj. Magistrátu města Pardubice, Městského úřadu města Lázně Bohdaneč a dalších obecních úřadů okolních obcí.
Peticí proti spalovně odpadů v Rybitví se zabývá petiční výbor Senátu ČR.
Obavy občanů Pardubicka spojené s tímto záměrem jak v rámci předchozího posouzení záměru ukončeného v roce 2016 nesouhlasným stanoviskem MŽP, tak i v rámci současného posouzení záměru kromě mnoha negativních připomínek vedly i k sepsání petic proti spalovně. Současná petice byla primátorem města Pardubice předána Senátu ČR. V návaznosti na toto předání proběhlo v úterý 27. února 2024 výjezdní zasedání petičního výboru Senátu ČR, v rámci kterého senátoři jednak navštívili objekt staré spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví, přičemž při této terénní obhlídce se mj. seznámili i se složitou problematikou dopravní obslužnosti tohoto zařízení v případě realizace záměru.
Výjezdní zasedání petičního výboru Senátu ČR následně pokračovalo téhož dne jednáním v historickém sálu Magistrátu města Pardubice. Kromě členů petičního výboru se jednání účastnila pardubická senátorka Miluše Horská a v čele vedení Magistrátu města Pardubice byl primátor Jan Nadrchal a za okolní obce se pak zúčastnili jejich starostové včetně starostky stěžejní obce Rybitví Evy Šmeralové.
Při zahájení ústního jednání náměstkyně primátora Jiřina Klčová upozornila, že s ohledem na délku boje se spalovnou se významně zvýšila míra demotivace místních občanů, kteří stále ve větší míře přestávají věřit, že jim někdo pomůže, a to i s ohledem na souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Zároveň vysoce ocenila, že senátoři a senátorky přijeli ve věci petice proti rybitevské spalovně přímo do Pardubic.
Při ústním jednání zazněla řada fundovaných vyjádření od představitelů dotčených obcí a přítomných zástupců z řad odborné veřejnosti, jakož i od přítomných senátorů a senátorek. Na základě jednání lze předpokládat, že Senát ČR při dalším projednávání petice občanů Pardubicka učiní následné kroky. Nejbližší kroky vedení města Pardubice a dalších obcí pak budou směřovat ke společnému jednání s vedením společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
Obavy občanů Pardubicka jsou oprávněné.
Významné obavy veřejností a vedení dotčených obcí vzbuzuje již samotné souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí a jeho odůvodnění. Přitom MŽP je zároveň ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a vykonává v této oblasti vrchní státní dozor. Jednak toto souhlasné stanovisko samo o osobě poněkud působí dojmem, že ministerstvo bylo vedeno snahou konečně se zbavit za každou cenu tohoto „horkého bramboru“.
Zejména pak v některých bodech není souhlasné stanovisko v souladu s právním řádem České republiky. Jedním takovým bodem je vypořádání možného překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren. Ministerstvo v odůvodnění svého souhlasného stanoviska sice připouští, že na části dotčeného území může být imisní limit pro benzo(a)pyren ve výši 1 ng/m3 překračován, avšak jedním dechem následně konstatuje, že v případě zprovoznění záměru bude mít jeho příspěvek na imisní zátěž lokality touto škodlivou látkou nevýznamný vliv.
Ministerstvo životního prostředí ve svých souhlasných stanoviscích opakovaně nedodržuje právní řád.
Zcestnost tohoto závěru MŽP lze pochopit při jeho konfrontaci s právním řádem. Ze zákona o ochraně ovzduší jednoznačně vyplývá, že imisní limit je nejvýše přípustná úroveň znečištění stanovená tímto zákonem. Toto vymezení imisního limitu má pak v rámci právního řádu České republiky přímou souvislost s ústavním pořádkem, ale i dalšími zákonnými ustanoveními.
Např. v článku č. 11, odst. 3 Listiny základních práv a svobod je stanoveno – cit.: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ V tomto případě právě imisní limit zcela jednoznačně představuje míru stanovenou zákonem, a to i pro karcinogenní benzo(a)pyren.
V samotném zákoně o ochraně ovzduší má Ministerstvo životního prostředí, pro lepší pochopení opakuji ministerstvo životního prostředí, a ne tedy ministerstvo energetiky či jaksi trpěná ministerská filiálka ministerstva průmyslu, závazně stanoveno, jak má postupovat, pokud je překračován imisní limit jakožto nejvýše přípustná hodnoty znečištění. V tomto případě má ministerstvo za zákonem stanovených podmínek povinnost vypracovat pro dotčenou oblast zatíženou nadměrnými imisemi Program zlepšování kvality ovzduší, v rámci kterého ministerstvo příjme taková opatření, aby závazně stanoveného imisního limitu bylo dosaženo co nejdříve. Každý soudný člověk pochopí, že požadovaného snížení nadlimitní imisní zátěže pod hodnotu závazně stanoveného imisního limitu nelze dosáhnout dalšími a dalšími přírůstky imisí ani náhodou, byť by se jednalo o nepatrná nadlimitní navýšení.
Z právního řádu České republiky zahrnujícího i ústavní pořádek tak v tomto případě vyplývá, že ministerstvo, má jednoznačně stanoveny své povinnosti a nemá co spekulovat nad tím, zda imisní příspěvek z posuzovaného záměru zvýší již reálnou nadlimitní imisní zátěž nevýznamně či nepatrně nebo titěrně a že občany ovlivní tedy další nadlimitní nárůst imisí určité škodlivé látky, v tomto případě karcinogenního benzo(a)pyrenu, pouze nevýznamně či nepatrně. Pamatujme, že i stokrát nic dokáže umořit vola. Zejména pak mějme na zřeteli, že dle dostupných informací je již nyní pardubický okres druhý nejhorší ze všech 76 českých okresů ve výskytu zhoubných nádorů.
Konstatování o nedodržování právního řádu ČR pak minimálně pramení z toho, že MŽP prakticky identicky postupovalo s ohledem na překračování imisního limitu pro karcinogenní benzo(a)pyren i u Spalovny Vráto (České Budějovice) a obdobný postup zaujala ve svém souhlasném stanovisku ve věci záměru na pokračování těžby uhlí v Dole Bílina, a to v tomto případě na základě benevolence ministerstva vůči neodbornému postupu při vyhodnocení významných nepřímých vlivů.
Obavy občanů Pardubicka vzbuzuje i způsob míšení přijímaných nebezpečných odpadů a měření emisí.
Obavy veřejnosti a dotčených obcí vzbuzuje rovněž nedokonalý, tj. neřízený způsob mísení přijímaných nebezpečných odpadů. Pro mísení nebezpečných odpadů byla provozovatelem zvolena metoda podle Voka, přičemž se nejedná o metodu vypracovanou nějakým potomkem Petra Voka. V podstatě jde o lapidární vyjádření synonyma pro rčení dělat něco podle oka, tj. dělat něco přibližně. Tzn. v tomto případě metodou „pokus a omyl“, přičemž platí, že se tak dlouho chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Mísení odpadů je tedy na základě souhlasného stanoviska MŽP dáno na libovůli subjektivního posouzení pracovníků zařízení. Vězte, že např. nad riziky případného výbuchu nevhodně smísených odpadů může velmi často zvítězit finanční příjem za dodané nebezpečné odpady. A tak se přijímané odpady budou vzájemně mísit bez odborného a objektivního posouzení, až v jednom okamžiku může nastat to, co se odehrálo v listopadu 2019 v obdobném odpadářském zařízení jiné společnosti v Hamru na Jezeře.
Zde v důsledku neřízeného mísení odpadů došlo k devastujícímu výbuchu a smrti pracovníka, který mísil odpady pouze na základě svého subjektivního posouzení. S ohledem na riziko výbuchu mějme na paměti, že v blízkosti uvažované spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví se nachází bioplynová stanice, a to vždy s menší či větší zásobou hořlavého a výbušného bioplynu. Zejména pak se zde s ohledem na případný domino efekt možného výbuchu ve spalovně a sousední bioplynce nachází kritická infrastruktura města Pardubice a blízkého závodu Synthesia, tj. čistírna odpadních vod Pardubice.
Veřejnost má velké obavy i z měření emisí, a to zejména pak těch jednorázových měření. I v tomto případě postup odkývaný v souhlasném stanovisku MŽP není s ohledem na způsob a rozsah plánovaného nakládání s více jak 500 druhů odpadů v souladu s právními předpisy, a to i s ohledem na konstatování v důvodové zprávě k projednávané novele zákona o ochraně ovzduší vypracované v gesci MŽP, že jednorázová měření často neposkytují relevantní výsledky.
Přitom jednorázová měření emisí jsou prováděna u těch nejvíce škodlivých látek, jelikož ty nelze měřit kontinuálně – např. těžké kovy včetně rtuti, dioxiny, PCB a již zmíněný benzo(a)pyren. Přesto, že se s ohledem na velké množství druhů odpadů bude měnit složení spalované směsi, MŽP považuje ve svém souhlasném stanovisku za dostačující pro období zkušebního provozu čtyři měření za rok a pro trvalý provoz pak dokonce dvě jednorázová měření za rok. Navíc je nutno počítat s tím, že by provozovatel byl sám proti sobě, pokud by si na jednorázové šestihodinové měření nepřipravil ke spalování ty nejméně problematické odpady.
Nesmíme zapomenout, že v rámci privatizace všeho možného byl vytvořen výnosný byznys i z měření emisí. Buď to měřicí skupina i za použití různých kouzel změří tak, aby provozovatel splnil stanovené emisní limity nebo příště tu zakázku nedostane a bude měřit někdo jiný. Jednoznačně platí, čí chleba jíš toho píseň zpívej!
Důvěryhodnost společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. ve vztahu k životnímu prostředí.
I toto vzbuzuje u veřejnosti značné obavy, jelikož platí, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Na jednu misku vah dejme to, čím se tato společnost jakožto potencionální budoucí provozovatel spalovny nebezpečných odpadů holedbá. Podle poněkud „klamavé reklamy“ prezentované za účelem vylepšení svého enviromentálního renomé je skupina AVE držitelem certifikátu „Odborný podnik pro nakládání s odpady“ a má zavedeny ve všech provozovnách všemožné systémy řízení ISO včetně ISO 14001 „Management životního prostředí“.
Na druhou misku vah položme informace získané na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a to zejména to, že v letech 2017 až 2023 nabylo právní moci celkem 25 pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. ve výši 8 milionů 336 tisíc korun. S ohledem na skutečnost, že uložená pokuta má naplňovat nápravný účinek, aby se provozovateli nevyplatilo porušovat právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, byla této společnosti pravomocně uložena i pokuta ve výši 2 mil. Kč, resp. ve čtyřech případech pokuty ve výši jeden milion.
Jelikož pokuta má mít i výchovný účinek, potom je velmi, ale velmi na pováženou, že v období 2017 až 2023 bylo uloženo u dvou zařízení této společnosti (skládka Benátky n. J. a Fedrpuš) hned pět pokut a v případě skládky Čáslav pak čtyři pokuty. Tak otázkou je, jaký v těchto případech měly uložené pokuty výchovný charakter?
Navíc v srpnu 2022 zahájilo NCOZ trestní stíhání společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. ve věci podezření na neodvádění poplatků za skládkování odpadů, přičemž předpokládaná škoda se vyšplhala až na 3,76 miliardy korun. Jenom stát měl přijít na neodvedených poplatcích o 2,3 miliardy a o další částky měly být ošizeny čtyři obce: Čáslav, Benátky nad Jizerou, Hořovice a Mšeno. Nejvyšší státní zastupitelství pak zamítlo stížnost této společnosti na zahájení trestního stíhání jako nedůvodnou a minimálně tak v roce 2023 toto stíhání stále probíhalo.
S ohledem na výše uvedené porovnání počtu pokut, jakož i s ohledem na informace o trestním stíhání, nelze považovat tvrzení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., že její provozy splňují přísné enviromentální předpisy, za bernou minci, že tomu tak skutečně je.
Ve vztahu ke spalovně nebezpečných odpadů v Rybitví záleží na postoji každého občana dotčené části Pardubicka.
I když Ministerstvo životního prostředí vydalo pro záměr spalování nebezpečných odpadů v Rybitví souhlasné stanovisko, což alespoň u části dotčené veřejnosti vzbuzuje dojem „zločinného spolčení“ proti životnímu prostředí, boj proti spalovně není u konce. Spalovna ještě nestojí, a tak je stále o co bojovat. Záleží tedy na každém občanovi dotčené části Pardubicka, zda mu není jedno, že již nyní je okres Pardubice na druhém místě v počtu karcinogenních onemocnění. Stále je možno se zajímat o to, zda je možno připojit svůj podpis k současné petici, byť se jí již nyní zabývá petiční výbor Senátu ČR, či jinak podpořit úsilí namířené proti spalovně.
Dokumentace EIA spalovna Rybitvi_2022_final5.pdf
ODok Portál - VeKLEP - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (Dokumenty související s novelou zákona o ochraně ovzduší)
