Skarifikace, vícečetná identita i jazykové bohatství. To jsou ugandští Lugbarové

Hovoří středosúdánským, nilotským jazykem lugbara, který je příbuzný jazyku madi stejnojmenného etnika, s nímž Lugbarové sdílejí mnohé kulturní a náboženské zvyky.

Vícečetná náboženská identita

Počet Lugbarů je dnes odhadován na 2 200 000 osob. Podle recentní statistiky se polovina Lugbarů hlásí ke katolickému křesťanství, čtvrtina přináleží k anglikánské církvi a čtvrtina k sunnitskému islámu. Mezi Lugbary je poměrně běžná vícečetná náboženská identita (uvádí se rovněž termín polykonfese), kdy vedle vyznávaného křesťanství či islámu věřící rovněž ctí náboženství předků nebo tradičně udržují některé jeho aspekty. Náboženství předků tak pro lugbarské křesťany a muslimy hraje rovněž integrační roli a Lugbarové tak navzdory pnutí mezi tamějším křesťanstvím a islámem tvoří relativně homogenní etnickou skupinu.

Lugbarové se věnují převážně zemědělství a rybolovu. Pěstují maniok, proso, čirok a luštěniny. Vaří si vlastní kukuřičné pivo. Na rozdíl od okolních etnik chovají ponejvíce drůbež, především perličky, nazývané ope. Jsou největšími chovateli a distributory perliček v celé Ugandě. V horských oblastech země stále žijí gorily horské.

Mimořádná jazyková variabilita

Jazyk lugbara je rozdělen do dialektů ayivu, maracha, terego, vurra a aringa. Lugbarští mluvčí všech těchto dialektů si vzájemně rozumí, což ale v Africe není samozřejmostí, neboť jazyky mnohých etnik mají natolik unikátní dialekty, že si často mluvčí totožného etnika navzájem téměř nebo dokonce vůbec nerozumí (a k dorozumění tak potřebují cizí explikační jazyk, v Africe nejčastěji angličtinu, francouzštinu nebo svahilštinu). V Africe je klasifikováno více než 1500 jazyků a lingvistická i nářeční variabilita je tam mimořádná.

Lugbarové nikdy nevytvořili žádný vlastní statní celek nebo menší království. Po celou dobu historie neměli žádného nejvyššího krále nebo náčelníka, ale vždy pouze náčelníky vesnic (tedy klanů), zasvěcence tradičního náboženství, věštce a léčitele, kteří byli na vrcholu společenské hierarchie.

Dobrý i zlý Bůh Adroa

V lugbarské mytologii je nejvyšším Bohem Adroa, někdy nazývaný rovněž Adroa ‘ba o’bapiri – Bůh stvořitel lidí. Adroovi jsou připisovány nejen dobré, ale i zlé charakteristiky. Bůh Adroa stvořil první lidi: muže jménem Gborogboro a ženu Meme. Adroovu dobrou tvář Lugbarové nazývají onyiru a zlou onzi. Přibližně do roku 1930 Lugbarové obětovali Adroarovi děti. Obětování lidí, zejména potom dětí, bylo ovšem do té doby v subsaharské Africe poměrně běžné i v mnoha dalších tradičních náboženstvích. Po ukončení dětských obětí Lugbarové obětují Adroarovi berana, při menších slavnostech slepice.

Dobrý a zlý aspekt božství Adroa v některých mytologických příbězích vyznívá jakoby existovali dva samostatní bohové – dobrý Bůh, který stvořil svět a vzdálil se, a zlý Bůh, který přebývá na zemi v podobě vysokého bílého muže, který má pouze polovinu těla a pohybuje se tak, že skáče po jedné noze. Podle pověstí má přebývat v řekách, většinou má být neviditelný a zjevovat se lidem těsně před jejich smrtí. Tato myšlenka dobrého a zlého Boha se objevila také v některých proudech starověkého křesťanství, jako byl například Markionismus, který považoval starozákonního Boha za Boha krvelačného a vraždícího (na základě hrůz, které jsou ve Starém zákoně hojně popisovány) a novozákonního Boha za Boha milosrdného, odpouštějícího a zachraňujícího.

Poté co Adroa stvořil ženu a muže, zplodili spolu dívku a chlapce, kteří po čase rovněž zplodili sourozenecký pár. Jména těchto prvních lidí se liší podle rozličných variací mýtů v různých oblastech. Některé mýty vypovídají, že sourozenci neměli pohlavní styk, ale ženy rodily poté, co si nohy potřely kozí krví symbolizující menstruaci. Lugbarové věří, že početí nastává tři až čtyři dny po menstruaci.

Poslední dvojice sourozenců zplodila dva předky hrdiny – Jakiho a Dribidu, kteří přišli na území, kde dnes Lugbarové žijí, a zplodili zde mnoho synů, zakladatelů dodnes známých lugbarských klanů. Těmto zakladatelům Adroa zjevil sociální pravidla, náboženské rituály a povinnosti. Oba hrdinové měli mít nadpřirozené schopnosti a ovládali čarodějnictví. Jaki zemřel na hoře Liru, zatímco Dribidu zemřel na hoře Eti. Součástí tradičního lugbarského náboženství je kult předků, zvláštní úcta patří zakladatelům klanů a nejvyšší úcta předkům hrdinům.

Zdroje:

HAVELKA, Ondřej. Africké náboženské tradice: duchovní bohatství nejchudšího kontinentu. Praha: Dingir, 2025.

LUKAVEC, Jan. Afrika jako sídlo čarodějů. Recenze Havelkovy knihy Africká náboženství. Reflex, 8. 8. 2024