Článek
Livia Drusilla (59 př.n.l. – 29 n. l.)
Krásná a chytrá Livia byla třetí manželkou římského císaře Augusta. Manželství vydrželo až do Caesarovy (myšleno císařovy) smrti, a to neuvěřitelných 51 let! Přesto z tohoto sňatku nevzešli žádní potomci. Livia měla dva syny z předchozího manželství a Augustus jedinou dceru. Livia svému choti pomáhala vládnout a získala taková privilegia, jaká na tu dobu nebyla pro váženou Římanku (ani císařovnu) vůbec obvyklá. Posmrtně získala titul Augusta (nejvyšší ženský titul) od svého vnuka, císaře Claudia. Ještě za života se honosila též titulem hlavní Vestálky (římské kněžky).
Krásná, chytrá žena a věrná manželka. To všechno je pravda. ALE!
Augustus vládne světu, Livia vládne Augustovi.
Livia se snažila svému choti vnutit do přízně své dva syny. Tiberius i Drusus byli oba zdatní válečníci a věrně sloužili říši. Přesto na pozici nástupců nebyli. A tak bylo na Livii, aby jim umetla cestičku.
Z výčtu těch, kteří kvůli tomu museli zemřít, můžeme zmínit Augustova synovce Marcella, všechny tři jeho vnuky a dost možná i samotného Drusa. Snad proto, že nechtěl hrát podle matčiných pravidel. Pokud nedocílila smrti toho, kdo zrovna překážel, alespoň se zaručila o jeho vyhnanství. To se stalo například Augustově dceři a vnučce – oběma za údajné cizoložství. Nakonec zbyl jen Liviin starší syn Tiberius. Zajistila, aby jej Augustus adoptoval a konečně tak docílila svého. Její pověsti příliš nepřispívají ani časté styky s bylinkářkami a travičkami.
Ke sklonku života začal být Agustus podezřívavý. Ze strachu z jedu odmítal jíst cokoliv, co nerostlo na stromech a ještě si to sám musel natrhat. Přes veškerou obezřetnost později ulehl se zažívacími potížemi a zemřel. Prý mu Livia otrávila fíky ještě na stromě. Augustus byl po smrti provolán bohem a uctíván i v dalekých provinciích.
Livia se dožila úctyhodných 87 let. Ale za Tiberiovy vlády její vliv markantně uvadl. Na syna zkrátka neměla takový vliv. Dočkala se posmrtného zbožštění, avšak až za vlády svého vnuka Claudia, Drusova syna.
Valeria Messalina (20 – 48 n.l.)
Messalina byla třetí ženou Claudia (toho, který nechal zbožštit Livii). A bylo to manželství vskutku nevyvážené. Claudius byl starší, v dětství prodělal obrnu, kulhal, koktal, špatně viděl, trpěl dýchacími i střevními potížemi a rozhodně to nebyl žádný krasavec. Před provoláním za císaře byl považován za hlupáka a karikaturu člověka. I když co do inteligence to bylo přinejmenším urážlivé. Sám sepsal několik knih, nechal stavět akvadukty a přístavy, dobyl velkou část Británie, a to je jen ždibec jeho úspěchů.
Říká se, že chceš-li udělat ze starého muže blázna, dej mu mladou ženu. A přesně to byl případ Claudia a Messaliny. Bylo jí pouhých 14 let, když se za padesátiletého podivína provdala. Její temná stránka se ale naplno projevila až ve chvíli, kdy se stala císařovnou.
Svému muži podstrkovala k podpisu dokumenty k popravě lidí, kteří jí nebyli po chuti. Měla poměr snad s každým mužem v Římě. To ale nestačilo! Navštěvovala nevěstince, bohaté římské matrony nutila do sexu s jinými muži a dokonce se traduje, že svedla „souboj“ s nejvyhlášenější prostitutkou ve městě. Šlo o to, která z nich zvládne za večer více mužů. A Messalina vyhrála!
Vše se zhatilo při pokusu o vládní převrat. Claudius odjel mimo Řím a Messalina rozjela nejnebezpečnější intriku svého života. Byla rozhodnuta manžela po návratu nechat zavraždit a vládnout Římu jako regentka jejich syna Britannica spolu se svým milencem Gaiem Siliem. Rozhodli se vzít a sňatek uspořádali ihned po císařově odjezdu. Veřejně! Claudius byl ale informován a vrátil se. Všichni svatebčané byli pozatýkáni a uvězněni. Intrikánka ale odmítala uznat prohru. Dožadovala se se svými dětmi audience. Asi předpokládala, že by ji nedokázal odsoudit, pokud u toho budou děti. Claudius byl tvárný a do mladé manželky stále zamilovaný, takže by to pravděpodobně prošlo. Patricijové jí ale nedovolili předstoupit před Ceasara. Nakonec zemřela stejně jako spousta jejích nepřátel. Krátkozrakému Claudiovi byl podstrčen císařovnin rozsudek smrti a ten jej v nevědomosti podepsal. Messalina dostala poté na vybranou. Buďto zemře čestně a sama si otevře žíly, nebo bude popravena. Mladá hříšnice k sebevraždě ale nenalezla odvahu, a tak přišla o svou krásnou hlavu. Bylo jí pouhých 28 let.
Julia Agrippina mladší (15 – 59 n.l.)
U Claudia ještě zůstaneme. Agrippina byla jeho čtvrtou a poslední manželkou. Těžko říci, proč se pro ni rozhodl. Z lásky to pravděpodobně nebylo, a tak zůstávají politické důvody. Agrippina byla sestrou předešlého císaře Caliguly. Ke sňatku pak pravděpodobně došlo proto, aby se uklidnily spory mezi Juliánskou a Claudiánskou větví.
Agrippina byla císařova neteř, což se považovalo za krvesmilstvo, římskými zákony zakázané. Přesto, díky několika chytře předloženým precedentům, nakonec sňatek prošel. Císař byl unavený životem (po Messalinině zradě se asi není čemu divit) a spoustu věcí tak nechával na uvážení své nové choti. Což asi nebyl nejlepší krok.
Když se císař rozhodl znovu oženit, měl na výběr ještě Lollinu Paulinu (vdovu po Caligulovi). Nakonec ale byla vybrána Agrippina. Ta, aby předešla budoucím potížím, obvinila Lollinu z černé magie a rozvracení státu. Rezignovaný Claudius se nepídil po důkazech a prostě Lollinu vyhostil. Nová císařovna rovněž nechala popravit všechny, kteří kdy sympatizovali s Messalinou.
Ačkoliv už byla Claudiova dcera Octavia zasnoubena, císařovna se postarala, aby nakonec byla provdána za jejího syna Nerona (ano, toho Nerona!). Důvod byl prostý. Po Claudiově smrti měl vládnout Britannicus, což nebylo Agrippině po chuti. Mezi Claudiovými poradci měla několik milenců, pomocí nichž postupně dosáhla Neronovy adopce císařem. Tím zajistila jeho (i svou) budoucí vládu. Těžko říci, proč na to Claudius přistoupil. Panují řeči o tom, že Britannicus ve skutečnosti nebyl jeho synem. Údajným otcem mohl být i Caligula.
Když Caludius už neměl čím přispět, byl na řadě on. Po pěti letech manželství císař za záhadných okolností umírá. Možná Agrippinu inspirovala Livie a otrávila Claudiovi jeho oblíbené hříbky na másle. Tak se uzavřel Claudiův dlouhý a nešťastný život. Zemřel ve věku 63 let.
Julia Agrippina pak ještě po nějaký čas vládla po boku Nerona. Octavia brzy zemřela (Nebo byla zavražděna?), a když se Agrippinin labilní synek oženil znovu - za jistou Poppeu Sabinu - začala nová éra pletich. Ty nakonec zapříčinily smrt samotné Agrippiny – rukou Nerona.
Pokud jste dočetli až sem, moc vám děkuji. Jestli máte rádi historii, můžete mrknout na články níže v odkazech. Do diskuze můžete hodit konkrétní požadavek na příští článek a nezapomeňte si kliknout v anketě níže. Ještě jednou díky a páček slimáček ;)
Anketa
Zdroje informací:
Web
Knihy
Robert Graves – Já, Claudius, 2006, BB art; Claudius Bůh a jeho žena Messalina, 1972, Odeon
Alfred Schirokauer – Hříšná Messalina, 2010, XYZ (ČR)
Jerzy Piechowski – Řím v plamenech, 1978, Vyšehrad