Článek
Část programového prohlášení, která se týká školství, se jmenuje konkrétně Vzdělávání a sport. V preambuli hned na úvod si vláda vytyčila cíl uvést v život Strategii 2030 + a získat víc finančních prostředků tak, aby poměr financí k HDP, které jdou do školství, odpovídaly aspoň průměru OECD.
Tuto část programového prohlášení si rozdělila do čtyř kapitol, a to Podpora škol a pedagogických pracovníků, Kvalita vzdělávání, Vysoké školy, výzkum a vývoj a Sport. V tomto textu se podívám na důležité sliby v první kapitole, protože k tomu mám přeci jen úplně nejblíž. A také tuším, že moje texty čtou ve velké míře hlavně kolegové učitelé.
A než začnu s hodnocením, tak ještě připomenu jména tří ministrů, kteří se stihli na školském postu vystřídat a tudíž za plnění následujících bodů nesou přímou odpovědnost: Petr Gazdík (odstoupil po aféře Dozimetr), Vladimír Balaš (odstoupil kvůli zdravotním problémům) a Mikuláš Bek (současný ministr školství).
130 procent pro učitele? Špatný slib
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“ Zní hned první bod první kapitoly. Tak nevím, jestli mám k tomuto bodu vůbec něco psát nebo si rovnou neřekneme, že tohle vláda určitě nesplnila. V letošním roce se očekává pokles platů na 108 % průměrné mzdy a příští rok se čeká opět další pokles. Česko se tak zřejmě znovu stane zemí s nejnižšími relativními platy učitelů mezi zeměmi OECD. Dosažení 130 % by si příští rok žádalo skokové zvýšení výdajů asi o 35 mld korun. Což je podle mne úplné sci-fi a navíc ministr Bek nedávno v rozhovoru pro DVTV prohlásil, že tenhle slib vláda vlastně vůbec neměla dávat. Takže tady je to hodnocení za pět. (Zdroj dat zde.)
💬| „České školství funguje poslední dvacet let tak, že pět let debatujeme, pět let píšeme strategii a pak ji nenaplníme....
Posted by DVTV on Tuesday, July 22, 2025
Zlepšení odborné podpory učitelů? Vždyť ale školení budou platit obce jako zřizovatelé
Další bod se týká zlepšení podmínek pro učitele, zvýšení odborné podpory a podpory pro začínající učitele. Tak tady se máme asi na co těšit. Sama jsem nedávno v článku kritizovala, že peníze určené na vzdělávání učitelů, čili tak zvané ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), mají platit nově obce. ONIV se nám totiž jaksi (možná nedopatřením) svezlo s převodem financování nepedagogů na zřizovatele škol. Zatímco ale placení kuchařek a školníků určitě souvisí se zřízením školy a je tu oprávněný důvod je takto financovat, tak vůbec netuším, jak s tím souvisí školení učitelů a tím pádem zvyšování kvality výuky na školách. To jsou podle mne výsostné vody pedagogické a do toho by zřizovatelé určitě neměli mluvit. A to navíc v situaci, kdy už dávno tušíme, že ne všechny prostředky od státu určené do škol těch 3500 zřizovatelů opravdu školám pošle (viz můj text zde).
Pozici začínajícího učitele pak máme sice nově v zákoně, ale mám pocit, že toho se nastupující učitelé moc nenají a hypotéku z toho nepořídí. Naopak stále tu máme v mnoha textech a komentářích zcela relevantní srovnávání velmi nízkého platu začínajícího učitele s pokladní v Lidlu. Nic proti pokladním, ale jak dostanete za tyto peníze mladého chytrolína šikovného na matematiku, fyziku nebo chemii na peďák? Tento bod je tedy opět nesplněn.
Psychology do škol se naštěstí podařilo schválit. Kde je ale školy vezmou?
Veledůležitým bodem vládního prohlášení jsou podle mne podpůrné pozice na školách od roku 2024. Tak tady bychom asi mohli uznat, že za minutu dvanáct se to vládě nakonec podařilo s odřenýma ušima částečně dotáhnout díky schválené novele školského zákona. Od roku 2026 (čili ale ne od roku 2024) budou mít školy možnost financovat psychology, speciální pedagogy a nakonec i sociální pedagogy. Problém ovšem je, že se to týká jen základních škol. Vláda to totiž slibovala i mateřinkám (je to poslední slib v této kapitole), kterých se ale novela netýká a také na středních školách máme přece studenty, kteří by určitě minimálně psychologa potřebovali.
Otázka ovšem určitě visí jednak nad financováním takových pozic a také nad tím, kde tyto lidi školy vezmou. Protože všichni ve školství asi tušíme, že hledat dobrého školního psychologa bude asi stejně tak těžké, jako do školy hledat dobrého matikáře nebo fyzikáře. Možná ještě horší. Nicméně tady bych částečné splnění bodu uznala a dala vládě za tři.
Schválení podpůrných pozic do škol jako jsou psychologové, je určitě velké plus. Tito lidé jsou na západ od nás totiž už dávnou součástí pedagogických sborů.
Podpora individualizace? Tak to ani náhodou.
Důležitý bod se týká i individualizace a talentů. „Podpoříme učitele v individualizaci výuky, práci s různorodými kolektivy dětí a žáků, rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním.“ Tak tady já vidím velký propad v možné individualizaci, a to díky snížení PHmaxu (což jsou zaplacené vyučovací hodiny).
Možná si vzpomenete, jak se kolem toho točila i největší stávka ve školství u nás, která se odehrála za současného ministra Beka. A kolik zaplacených vyučovacích hodin původně se mělo základním a hlavně středním školám ubírat. Nakonec se hroty naštěstí trochu obrousily a neubralo se tolik. Nicméně pro některé školy to i tak znamenalo rušení studijních skupin (čili se zvýšil počet dětí na učitele) anebo rušení tandemové výuky (výuku původně vedli dva učitelé). Jeden pan ředitel střední školy to tehdy popsal slovy, že „je to na mašli“. (Můj text se dvěma naprosto konkrétními případy dopadu opatření z této doby máte zde).
A co se týká asistentů pedagoga, tak zde se situace také nijak nezlepšila. Podle čerstvé zprávy ČŠI by bylo potřeba asistenty víc zacílit tam, kde jsou nejvíce užiteční. Hovořilo se také docela dlouho o parametrizaci asistentů (protože jejich počet velmi narůstá a státní rozpočet to stojí velké peníze). I tato diskuse ale pomalu utichla a kolem této pomocné pedagogické pozice se nic neděje. (Text k asistentům jsem psala nedávno, takže pokud vás tato oblast zajímá víc, tak se o ní dočtete zde.) Tady má ode mne vláda tedy opět za pět.
Plakát školských odborů ke stávce.
Snížení administrativy ředitelům
Dál v této kapitole Podpora škol a pedagogických pracovníků vláda slíbila snížení administrativní zátěže ředitelům škol. Tady ovšem nemohu moc sloužit, ředitelka nejsem, ale asi tuším, jak by mnozí šéfové škol odpověděli, protože s některými o administrativě mluvím. (Nicméně v tomto bodě raději neklasifikuji.) Mezi dalšími tu byl slib ohledně zajištění financí na rozšíření digitálních pomůcek a rozvoj digitálních kompetencí učitelů i žáků. Zde si dovolím asi poznámku ve stylu, že to velmi záleží spíš na konkrétní škole a vedení, jak moc se učitelé chtějí nebo musí vzdělávat a nakolik pak digitální pomůcky děti ve výuce používají. Obecně se tu ale určitě v této oblasti školy zlepšují, čili dávám další drobné plus (jestli ho přičtete aspoň trochu vládě nebo ne, je na vás) a určitě v tom hrají roli i peníze z evropských fondů díky IROP (Integrovaný regionální operační program). A také jak umíme tyto peníze čerpat.
Tak abych to moje hodnocení shrnula, je tu několik pětek, jedna trojka a jedno drobné plus. Čili celkově mi to vychází na čtyřku. Jak vidíte, oproti současnému šéfovi STAN Rakušanovi, který práci svých ministrů školství zhodnotil v rozhovoru pro Deník N na dvě až tři, jsem já práci po podrobném rozboru zhodnotila o jeden stupeň hůř. (Zatím se to tedy týká především kapitoly o podpoře škol a učitelů).
No a teď máte možnost hodnotit plnění bodů z programového prohlášení vlády v oblasti školství vy. Jak tedy vidíte práci současné vlády v oblasti školství ? V anketě můžete známkovat jako ve škole. (Omlouvám se předem milovníkům slovního a formativního hodnocení, že nabídnu pouze jednoduché známkování číslem.)
Anketa
Zaklikněte si na začátku článku +sledovat a budete dostávat přednostně upozornění na moje nové texty, které jsou především o školství.
Zdroje:
Autorka textu, učitelka, lektorka, blogerka a komentátorka Učitelských novin.
