Hlavní obsah
Názory a úvahy

Rodič kvůli úkolům tajně nahrával učitelku při výuce. Jaké důsledky to může mít pro jeho syna?

Foto: cottonbro studio pexels

Otec nahrával tajně vyučování svého syna pomocí speciálního pera v penále. Jak takové špehování dětí a učitelů může narušit vztahy učitelů se žáky? Co je na takovém jednání nejškodlivější? Proč někteří rodiče překračují etické červené linie?

Článek

Nahrávání učitelky při výuce bez jejího vědomí. To je věc, kterou řešili nedávno v Suchdole nad Lužnicí na místní základní škole. Podle článku na Seznam Zprávách šlo o otce policistu, který dal synovi třeťáčkovi nahrávácí pero do penálu. A díky němu mohl nahrávat, co se děje ve třídě. Důvodem měly být úkoly, které údajně učitelka ve větším množství měla dětem dávat na doma. Podle školy ale byly jen dobrovolné a děti je dělat nemusely. Otec chtěl zjistit, zda je to pravda. A nasadil odposlech.

Pominu teď to, že policistu údajně nadřízení nijak zvlášť nepotrestali. Naopak podle nových informací dokonce jeho špiónské jednání schvalovali a uvedli, že měl právo chránit svého syna, a že šlo tedy vlastně jen o porušení školního řádu (podnět na GIBS dala sama škola). Já se ale podívám na daleko závažnější důsledky tohoto špehování, kterého se otec na učitelce i dětech dopustil. Porušil totiž hned několik zásad, které ve školách mají obecně platit. A které mohou mít dlouhodobé důsledky, jež mu patrně vůbec nedošly.

Třída má být bezpečné místo

Tak zaprvé třída má být místo, kde se děti i učitel mají především cítit bezpečně. Je to místo, kde zazní různé věci. Kde děti často říkají osobní záležitosti své rodiny, i když učitelé k takovým postřehům nevybízí. A to je přesně to, co má zůstat pouze a jen za dveřmi třídy. Proto musíme chránit soukromí dětí, a to bylo nahráváním a tajným šmírováním podle mne porušeno.

Zadruhé jsou to pedagogické důvody, kdy se při nahrávání hodiny mohou děti cítit ohrožené a naruší se tak do té doby přirozená interakce mezi učitelem a dítětem. Má se třída i učitelka bát, co si dítě donese v penále příště? Nezodpovědný otec tak vytvořil ve třídě jistý tlak, který se projeví v horší atmosféře mezi dětmi a učitelkou. Zatímco on patrně vyvázne bez trestu a na vše zapomene, děti s učitelkou a jeho synem budou v této atmosféře žít třeba dalších 6 let.

Foto: Artem Podrez Pexels

Mezi žáky a učiteli musí být důvěra.

Kdo bude chtít v takové třídě učit?

Zatřetí učitelka a potažmo určitě i ostatní učitelé této suchdolské školy mohou v budoucnu cítit narušení určité vlastní autonomie. Dokud bude ve třídě dítě, u kterého je nebezpečí nahrávání vyučování otcem (protože podle článku se nezdálo, že by rodiče v tomto chování viděli nějaké větší nebezpečí a neomluvili se), bude to určitě pedagogický sbor této základky řešit i v budoucnu a projeví se to opět na atmosféře celé třídy. Kdo půjde rád učit do třídy, kde vám kvůli zadávání úkolů bude hrozit natáčení?

Narušení důvěry a etický problém

Začtvrté tu tímto překročením červené linie otec zásadně do budoucna narušil vzdělávací proces ve třídě a poškodil tak i svého syna. Učitelé už nebudou mít takovou důvěru v nenarušený vyučovací proces. Porušení takové důvěry je velmi křehké a těžko říct, kdy a jak se dá taková důvěra obnovit.

No a máme tu zapáté také etický (a asi i právní) problém, a to je natáčení bez vědomí dospělého i dětí ve třídě. Obzvlášť pokud by otec zveřejnil nahraný záznam například na veřejné síti (otec měl s ostatními rodiči mít skupinu na WhatsAppu), kde by učitelka nebo děti byly rozpoznatelné.

A na závěr je tu také školní řád. Zde má škola v tomto svém základním školním dokumentu, který vymezuje chování, práva a povinnosti dětí i dospělých ve škole, zakázáno natáčení. A to konkrétně v kapitole nazvané Docházka do školy a základní pravidla chování ve škole. Podle textu je ve škole v Suchdole tedy zakázáno pořizovat zvukové, obrazové nebo elektronické záznamy.

Ve škole je žákům zakázáno pořizovat jakékoliv záznamy (zvukové, obrazové nebo elektronické). Pořizování obrazových snímků a zvukových a obrazových záznamů je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník stanoví zákaz neoprávněného vyobrazení člověka, na jehož základě je dotyčný zpětně identifikovatelný. Zároveň zakazuje neoprávněné šíření podobizny (§ 84 a násl.).
Školní řád ZŠ T. G. Masaryka Suchdol nad Lužnicí

Domácí úkoly jako důvod rozbrojů

A teď se pojďme podívat a rozebrat důvody, které otce vedly k takovému nepochopitelnému chování. Podle článku tím hlavním důvodem měly být domácí úkoly. Tady bych asi takovému rodiči poradila, aby místo špiclovací techniky použil dialog a šel se přímo paní učitelky třídní na úkoly pozeptat. Nebo má možnost věc rozebrat s paní ředitelkou či se svým zástupcem rodičů ve školské radě. Podle článku tyto možnosti nevyužil a rovnou nahrával.

Ale já vlastně zmatenost takového rodiče částečně i chápu. Kolikrát už jsem četla v médiích a na sítích různé články o tom, jak jsou učitelé zlí, neschopní, jak rozdávají pětky jak na běžícím pásu, dávají hrozné kupy úkolů? Na Facebooku a dalších sociálních platformách kolují různě vytržené obrázky z pracovních sešitů se špatnou známkou a doplněné komentářem, jak jsou učitelé děsní a neumí hodnotit.

Na podobný mediální lynč učitelů tu máme dokonce i „odborníky“ (o jednom jsem sama psala zhruba před rokem tento text).Chápu tedy, že rodiče mohou být po přečtení takových článků zmatení a myslí si, že řešit problémy svého dítěte lze nejlépe mediálním lynčem a jeho utajeným natáčením při hodině. A navíc tu máme v posledních letech i nové antiúkolové bojovníky, kteří odmítají jakékoliv povinnosti dětí na doma.

Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Jak to s těmi úkoly tedy je?

Pokud se ale podíváme na samotné domácí úkoly (a v této základní škole v Suchdole měly být dokonce jen dobrovolné), tak jak jsem psala nedávno v tomto článku , naše děti jsou podle průzkumů TIMSS i PISA zatěžované naprosto nejméně ze zemí OECD. V takovém Estonsku, což je momentálně premiant v testování například v matematice, mají děti až dvojnásobek úkolů než děti české. A pokud bychom se porovnávali s asijskými vzdělávacími tygry, které jsou v testech hlavních gramotností na špici, tak takovou zátěž by čeští rodiče u svých dětí už vůbec nepřežili.

No a ČŠI se k domácím úkolům už vyjádřila jasně dávno. A to, že „…využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem“. Jediné, co rozhodně inspekce nedoporučuje, je dávání pětek za nedonesený úkol (můj text k této problematice máte k dispozici zde). Ministerstvo školství vloni vydalo dokonce o možnosti zadávání úkolů na doma poměrně obsáhlé stanovisko (přečíst si ho můžete zde). Dotyčná suchdolská škola má navíc ve školním řádu stanoveno, že: „Žáci se zodpovědně připravují na vyučování, zpracovávají zadané úkoly, na vyučování mají připravené potřebné pomůcky, na hodiny tělesné výchovy vhodný oděv a vhodnou obuv.“ Text je ve stejné kapitole, v jaké je i zákaz natáčení. Tuto kapitolu ovšem očividně pan tatínek při studiu školního řádu zcela vynechal.

Na závěr přidám oblíbenou anketu.

Anketa

Může si rodič bez dovolení natáčet výuku svého dítěte?
NE
95,1 %
ANO
4,9 %
Celkem hlasovalo 714 čtenářů.

....

Zaklikněte si na začátku textu +sledovat a budete dostávat upozornění na moje nové texty.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz