Václav Junek

Narodil jsem se 20. dubna 1950 na Václavském náměstí a k tomu rodičům, kteří byli oba všechno, jenom ne šedí anebo dokonce snad nezajímaví lidé. Zjevným rubem tohoto i jiných jejich pozitiv ovšem bylo, že mě vychovávali různě a také, že tuto svoji péči nezřídka svěřovali babičkám v Rudné u Prahy. Tato ne tak úplně obvyklá permanentní kombinace víru velkoměsta a venkovské idyly se však zúročila. Například tak, že jsem (když mně bylo devatenáct) zavrhl veškeré dosavadní plány do života, zejména ty studijní, a počal jsem se věnovat o poznání nadšeněji šoubyznysu v jeho nejrozmanitějších podobách – počínaje učňovskými léty u filmu a v Československé televizi, přes dalších třináct roků vedení programu středisek pražské Lucerny (včetně Sálu i Teras), až k podobně zajímavé práci v několika poměrně slušně zavedených produkcích nové doby.

Když mně ale bylo padesát, přišlo mi veškeré moje takové dosavadní počínání poněkud směšné, proto se staly dvě věci: počal jsem se věnovat nanejvýš zajímavému protokolu Sazky, načež mně začaly vycházet po předchozí řadě scénářů a podobných literárních drobností první skutečné knížky. Námětů jsem měl dost – zase od prožitků svých prvních let, přes snad všechno, čím jsem si prošel v branži dál, až po příběhy osobností, s nimiž jsem se nějak znal. Nemluvě o podnětech z historie, kterými jsem býval zasažen vlastně už od raného mládí. Načež z toho všeho vzešlo k dnešku víc jak sto deset postupně vydaných titulů – většinu z nich jsem podepsal osobně, avšak jejich významná část vyšla z určitých důvodů pod třemi jinými jmény.

Mám tedy o čem vyprávět a pevně doufám, že se bude to, co mohu takto nabídnout, zamlouvat také čtenářům těchto stránek. Byl bych tomu opravdu rád a hodně bych si toho považoval.

Václav Junek