Článek
Tuky dneska už dávno nejsou jen strašák. Většina lidí ví, že existují „lepší“ a „horší“ tuky. Jenže pak přijde otázka: „Když už si vybíráme ty „lepší“, záleží ještě na tom, které přesně?“
Jedna nedávná velká analýza se na to podívala celkem důkladně. Systematický přehled s metaanalýzou z kraje roku 2026 přikládám zde, nebo je také pod článkem.
Proč vůbec řešit tuky a cholesterol?
Krevní tuky (lipidy) – tedy třeba celkový cholesterol, LDL (ten „horší“), HDL (ten „lepší“) nebo triglyceridy – nejsou jen nějaká čísla z krevního testu. Ve skutečnosti docela dobře napovídají, jak na tom jsme z pohledu srdce a cév.
Už dříve se ukázalo, že když se podaří snížit LDL cholesterol zhruba o 1 mmol/l, riziko vážných problémů se srdcem může klesnout asi o čtvrtinu.
A právě proto se řeší i to, co jíme. Nejen kolik, ale hlavně jaký typ tuků.
Rychlé rozdělení tuků - není tuk jako tuk
Dnes už panuje poměrně široká shoda, že:
- trans tuky → špatně,
- nasycené tuky → většinou bez problémů (záleží na množství),
- nenasycené tuky → obecně nejlepší volba.
A ty „lepší“ nenasycené se ještě dělí na dvě skupiny:
- MUFA (mononenasycené mastné kyseliny, z anglického MonoUnsaturated Fatty Acids) → třeba olivový olej,
- PUFA (polynenasycené mastné kyseliny, z anglického PolyUnsaturated Fatty Acids) → třeba slunečnicový olej, sójový olej, vlašské ořechy.
A teď přijde to hlavní: které z těchto dvou kategorií jsou lepší?
Co přesně studie sledovala?
Autoři vzali randomizované klinické studie (tedy to lepší, co ve výživě máme) a porovnali:
- stravu s vysokým obsahem PUFA,
- vs. stravu s vysokým obsahem MUFA.
Podmínky byly poměrně přísné:
- PUFA tvořily alespoň 10% energie,
- MUFA alespoň 15% energie,
- rozdíl mezi nimi musel být minimálně 5%.
Celkem se do analýzy dostalo:
- 53 studií,
- zhruba 1700 lidí,
- různé skupiny – od zdravých po lidi s cukrovkou nebo vysokým cholesterolem.
Výsledek
PUFA vyšly o něco lépe než MUFA. Ale jen o něco.
Strava bohatší na PUFA vedla ve srovnání s MUFA ke snížení:
- celkového cholesterolu o cca 5,7 mg/dL (0,15 mmol/L),
- LDL cholesterolu o cca 3,3 mg/dL (0,09 mmol/L),
- triglyceridů o cca 6,6 mg/dL (0,07 mmol/L).
Na druhou stranu (a to už nechceme):
- HDL cholesterol (ten „hodný“) šel po PUFA také mírně dolů, cca o 0,8 mg/dL (0,02 mmol/L).
Konkrétní rozdíly tedy nejsou obrovské, ale jsou tam.
Ne ve všech studiích je olivový olej za hvězdu.
Záleží i na formě
Nejde jen o to „jaký tuk“, ale také odkud je.
- Největší efekt měly oleje (např. slunečnicový, kukuřičný - čili hlavně PUFA zdroje).
- Ořechy nebo celé jídelníčky měly menší efekt.
- Olivový olej (typický MUFA zdroj) ve srovnání s PUFA zdroji nevycházel tak dobře.
To ale neznamená, že by olivový olej byl „špatný“. Spíše jen v tomhle konkrétním srovnání nebyl nejlepší pro snížení krevních lipidů.
Čím více tuků, tím větší rozdíl
A teď možná trochu nečekané zjištění: čím vyšší byl celkový příjem tuků, tím více se projevila výhoda PUFA. Typ tuku tedy začíná hrát větší roli, když ho jíme více.
To jde trochu proti představě, že „více tuku = horší zdravotní výsledky“. Tady to tak úplně neplatilo – záleželo na typu.
Má cenu to řešit?
Upřímně? Ano… ale není to zásadní „gamechanger“. Rozdíly jsou sice statisticky významné, ale malé.
Autoři odhadují, že ten rozdíl mezi PUFA a MUFA by mohl znamenat asi o 2% nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění ve prospěch PUFA. To není málo… ale ani nic, co by nám nějak převrátilo život.
Je to v podstatě souboj „dobrého“ s „ještě o kousek lepším“. Má smysl se tím trápit u večeře? Pravděpodobně ne.
Není všechno jen o cholesterolu
Autoři dále upozorňují na důležitou věc: krevní lipidy nejsou jediný ukazatel zdraví.
Například MUFA tuky mohou mít pozitivní vliv i na inzulinovou citlivost a další metabolické parametry.
Jinými slovy – když si vybereme olivový olej místo slunečnicového, neuděláme chybu. Jen možná neoptimalizujeme jeden konkrétní zdravotní ukazatel.
Limity studie
Studie má několik omezení:
- velká část studií měla riziko zkreslení,
- některé výsledky se lišily podle typu studie,
- predikční intervaly (PI) někdy zahrnovaly i nulový efekt (PI zahrnující nulu naznačuje, že v budoucích studiích nemusí být účinek prokázán),
- chyběla data u některých ukazatelů.
Navíc:
- různé studie používaly různé zdroje tuků,
- a ne vždy šlo přesně oddělit vliv samotného tuku od zbytku stravy.
Takže výsledky nejsou „vytesané do kamene“.
Závěrem
Když výsledky celé analýzy shrneme, tak:
- PUFA tuky mají lehce navrch, pokud jde o snížení krevních lipidů.
- Ale rozdíl není dramatický.
- A celkový jídelníček je pořád mnohem důležitější.
Čili neřešme to jako „boj tuků“, ale spíše:
- Jezme kvalitní tuky obecně.
- Nepřehánějme to s těmi špatnými tuky.
- A zbytečně nehroťme detaily.
Úplným závěrem - proč PUFA v číslech vítězí nad „zázračným“ olivovým olejem?
Po přečtení článku se samozřejmě nabízí otázka: Jak je možné, že slunečnicový nebo kukuřičný olej (PUFA) dokážou srazit cholesterol efektivněji než uctívaný olivový olej (MUFA)?
Odpověď leží v biologii. PUFA pravděpodobně výrazněji ovlivňují metabolismus tuků v játrech – mimo jiné podporují „odklízení“ LDL cholesterolu z krve a mohou snižovat tvorbu některých lipoproteinových částic. MUFA v tomto směru působí spíše vyrovnaněji – hladinu cholesterolu sice nezvyšují (na rozdíl od nasycených tuků), ale jejich efekt na LDL bývá o něco mírnější.
Polemika mezi odborníky se však vede jinde. Je důležitější o něco nižší LDL cholesterol, nebo širší účinky na organismus? Olivový olej totiž kromě MUFA obsahuje i polyfenoly, které mají protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Zatímco PUFA tak mohou být o něco účinnějšími „čističi potrubí“, MUFA – zejména v podobě extra panenského olivového oleje – mohou lépe „pečovat o stav samotných cév“.
Ve výsledku tak nejde o jasného vítěze, ale spíš o dva trochu odlišné přístupy: jeden více ovlivňuje čísla v krevním testu, druhý může působit komplexněji na celkové zdraví cév.
Zdroj:
